V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Zahradní Město

Z Multimediaexpo.cz


Zahradní Město je sídelní celek zaujímající severní a východní část katastrálního území Záběhlice v městském obvodu Praha 10. Je součástí městské části Praha 10.

Je tvořeno kolonií rodinných domků (takzvané staré Zahradní Město), která je obklopena dvěma sídlišti - sídliště Zahradní Město západ a sídliště Zahradní Město východ. V povědomí obyvatel je jako samostatná čtvrť.

V roce 2005 je v jihovýchodním okraji Záběhlic budována další zástavba, nazývaná Nové Zahradní Město.

Zahradní město byl ve 30. letech 20. století i obecný pojem pro čtvrti rodinných domků se zahrádkami. Nová čtvrť v Záběhlicích se původním pravopisem psala s velkým „Z“ a malým „m“, tento pravopis se dosud zachoval v dnešní oficiální formě názvu ulice „U Zahradního města“, pojmenované roku 1934, zatímco původní název dnešní ulice Chrpová, která se v letech 1934–1962 jmenovala „V zahradním městě“, uvádí encyklopedie Pražský uličník s malými písmeny.

Obsah

Historie a současnost Zahradního Města

Vilová část Zahradního Města, Pivoňková ulice

Ještě počátkem 20. století bylo území Zahradního Města nezastavěné, pokryté poli. V okolí byly jen obce Záběhlice, Strašnice, Hostivař a statek Práče. Výstavba Zahradního Města započala kolem roku 1929, kdy byly první domky úředně kolaudovány a stavebníkům předány.

Ve třicátých letech 20. století byla značná část výstavby v Praze ovlivněna teorií zahradních měst. V různých místech Prahy byly budovány vilové čtvrti obytných domků se zahrádkami. Podobné čtvrti vyrůstaly i na strahovské stráni, v části Letné, v jižní části Vinohrad, na Rokosce, v Kobylisích, Malvazinkách, Košířích, na Břevnově, Barrandově, Smíchově, Hanspaulce, na Ořechovce či na dejvické Babě. Podobná čtvrť, Spořilov, vyrůstala i na druhém konci Záběhlic.

Zahradní Město získalo svůj název nejen kvůli tehdy běžnému typu zástavby, ale také proto, že byl zvolen specifický způsob pojmenovávání ulic – jeden z největších a nejucelenějších systémů ulic pojmenovaných podobným způsobem. Hlavními třídami Zahradního Města jsou ulice Jabloňová a Topolová, pošta je v Malinové, jedna ze škol v Jahodové a další v Břečťanové. Původní přirozené centrum u tramvajové smyčky bylo nazváno náměstí Mezi zahrádkami.

Druhá světová válka velkoryse plánovanou výstavbu přerušila. V padesátých letech bylo v oblasti ulic Jabloňové a Malinové postaveno několik bloků takzvaných dvouletkových domů, pískově žlutých cihlových domů podobných panelákům se šikmými červenými střechami.

V šedesátých a sedmdesátých letech byla po obou stranách vilového Zahradního Města postavena nová sídliště, sídliště Zahradní Město-východ, jehož přirozeným středem bylo okolí obchodního domu Cíl (dnes zastávka Centrum Zahradní Město) s kulatou stavbou restaurace Vesna a kulturním střediskem, a sídliště Zahradní Město-západ, jehož středem byl obchodní dům Květ a poliklinika.

Dvouletkové domy v Jabloňové ulici

Obchodní centrum Cíl v Topolové ulici

Květ.jpg

Obchodní centrum Květ v Jabloňové ulici

Jahodová ulice ve směru od Švehlovy

Hledíková ulice ve směru od Práčské

Školní areál Jahodová

Nové Zahradní Město

Nové Zahradní Město

V osmdesátých letech bylo na jih od Zahradního Města, poblíž staré záběhlické školy (později zvláštní školy) postaveno takzvané Sídliště Mládeže. To již nebývá považováno za součást Zahradního Města.

V roce 2005 je v jihovýchodní části Záběhlic, v místě někdejšího rozsáhlého zahradnictví mezi potokem Botičem a Práčskou ulicí, budována ve stylu firmy Central Group další zástavba, Nové Zahradní Město. Pouze katastrální hranice jej odděluje od sousedícího obchodního a kulturního centra, Interspar Hostivař v městské části Praha 15.

Územní začlenění

Původně byly celé Záběhlice součástí městského obvodu Praha XIII. Na základě vládního nařízení 187/1947 Sb, účinného od 14. listopadu 1947, byl dosavadní obvod Praha XIII rozdělen na dva obvody. Název dosavadního obvodu se rozšířil o název sídelní čtvrti obvodu, tedy na Praha XIII – Vršovice, a v obvodu zůstaly pouze Vršovice a část Záběhlic (bez Zahradního Města). Zbytek původního obvodu (Staré Strašnice, Hostivař, část Záběhlic s názvem Zahradní Město) byl vyčleněn jako nový obvod Praha XX – Strašnice. Šlo o historicky první případ, kdy jedno pražské katastrální území bylo rozděleno do více městských obvodů.

K 1. dubnu 1949, kdy byla Praha vládním nařízením č. 79/1949 Sb. rozčleněna novou správní reformou na 16 městských obvodů číslovaných arabskými číslicemi, byl dosavadní obvod Praha XX – Strašnice přeměněn v nový obvod Praha 10. Při redukci počtu obvodů na 10 od 11. dubna 1960 zákonem č. 36/1960 Sb. byly víceméně opět sloučeny obvody Praha 13 a Praha 10 a nový obvod dostal označení Praha 10, které má dosud. Při vytvoření samosprávného členění Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 zůstalo Zahradní Město v centrální městské části tohoto obvodu, která se jmenuje rovněž Praha 10.

Doprava

Spojení Zahradního Města se Strašnicemi zajistilo družstvo Nová Praha od roku 1928 jedním najatým autobusem, později jezdily dva najaté autobusy až do spuštění provozu elektrické dráhy. Od 18. října 1936 končila v Zahradním Městě tramvajová trať od Strašnic, po níž sem jezdila linka č. 4.[1]. Od 3. ledna 1954 byla trať prodloužena podél východní strany budoucího sídliště středem tehdy nově postavené Komarovovy ulice (dnes Švehlova) do Hostivaře. (Viz článek Tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař.) Zahradní Město mívalo tradičně přímé autobusové spojení směrem k centru (ke Strašnicím), k Hostivaři i k Pankráci, naopak chybí přímé propojení veřejnou dopravou do opačné části Záběhlic na Spořilov.

Do budoucna se plánuje v severovýchodní části Zahradního Města zřízení železniční zastávky a podél západní a jižní části prodloužení trasy metra A se stanicemi poblíž polikliniky na západním sídlišti a u obchodního domu u Nového Zahradního Města na hranici s Hostivaří.

Názvy ulic

Zajímavostí Zahradního Města je, že jde o největší komplex monotematických názvů ulic v celé Praze. Většina ulic zde nese název květin, rostlin, keřů a stromů.

Ulice ve vilovém Zahradním Městě: Broskvoňová, Fialková, Hlohová, Hrušňová, Hvozdíková, Chrpová, Jabloňová, Jahodová, Jiřinková, Kalinová, Karafiátová, Konvalinková, Kopretinová, Kosatcová, Macešková, Malinová, Mateřídoušková, Meruňková, Ostružinová, Pampelišková, Petrklíčová, Pivoňková, Podléšková, Pomněnková, Rozmarýnová, Rybízová, Slunečnicová, Střemchová, Šafránová, Topolová, náměstí Mezi zahrádkami, U Zahradního Města.

Ulice v sídlišti Zahradní Město východ: Hledíková, Jahodová, Jasmínová, Kapraďová, Leknínová, Platanová, (Práčská), Přesličková, Sasanková, Sněženková, (Švehlova), Topolová, Zvonková.

Ulice v sídlišti Zahradní Město západ: Blatouchová, Bramboříková, Břečťanová, Hyacintová, Chmelová, Jetelová, Mečíková, Narcisová, Slívová, Šalvějová, Tulipánová, Třezalková, (V Korytech), (Želivecká). K sídlišti Zahradní Město západ se někdy počítá i několik panelových domů v okolí ulice Na vinobraní, do této oblasti však rostlinné názvosloví ulic již nezasahuje.

Ulice v Novém Zahradním Městě: Kamelova, Mattioliho, Mikanova, Velenovského.

Sousedící území

Reference

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zahradní Město
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zahradn%C3%AD_M%C4%9Bsto“