The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Zámek Přerov nad Labem
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Přerov nad Labem je dvoupatrovou renezanční stavbou, která stojí ve středočeském Přerově nad Labem. Ze zámku čtvercového tvaru o hraně 45 metrů se do dnešních dní zachovala pouze jihovýchodní křídlo. Severní část byla v roce 1639 vypálena vojáky švédského generála Johana Banéra. Nejvýznamnějším majitelem přerovského zámku byl toskánský Habsburk Ludvík Salvátor, který v jeho sousedství založil nejstarší etnografické muzeum v českých zemích - dnešní skanzen Polabského národopisného muzea.
Zámek je dlouhodobě nepřístupný veřejnosti. Poprvé po 70 letech byl zpřístupněn v září 2009 v rámci Dnů evropského dědictví. Během dvou dnů jej navštívilo přes 2000 turistů.[1][2]
Obsah |
Historie zámku
Dnešní zámek byl postaven okolo roku 1380 na místě gotické vodní tvrze jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Z finančních důvodů však budova nebyla dokončena. Noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat.
Mezi majitele a nájemce zámku patřili v průběhu staletí mj. císař Zikmund, nejvyšší hofmistr Jindřich ze Stráže, nejvyšší soudce českého království Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, nejvyšší český kancléř Jan ze Šelmberka a nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka. Posledně jmenovaný zámek opravil a v roce 1524 jej prodal spojeným pražským obcím. Těm byl v roce 1547 po konfiskaci obecního majetku po stavovském povstání zabaven a král Ferdinand I. Habsburský jej začlenil mezi královské statky.
Zásadní rekonstrukce a přestavba na renezanční zámek proběhla v druhé polovině 16. století, kdy na Přerově sídlil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché. Stavbu postupně prováděli Bonifác Wolmut (1560), Matteo Borgorelli (1563) a Ettore de Vaccani (1574–1605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na severním nároží západní stěny východního traktu. Po dostavbě zámku se pozornost správce zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého a nového mlýna s pilou, dvora, vinice a chmelnice na Přerovské hůře a rybníků.
V roce 1632 Ferdinand II. Štýrský připojil Přerov k brandýskému císařskému panství. Severozápadní křídlo zámku vypálili a pobořili v roce 1639 švédští vojáci generála Johana Banéra. Po třicetileté válce zámek několik desítek let chátral. Zachované zbytky budovy v roce 1671 rekonstruoval stavitel Santino de Bossi, který jej přestavěl na lovecký zámeček. Lovů v okolních císařských lesích se opakovaně zůčastnil Leopold I. a Karel VI. Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.
Roku 1860 Přerov koupil toskánský velkovévoda Leopold II., po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný přerovský zámek v letech 1872–1873 obnoven do původní podoby ze 16. století. V sousedství zámku Ludvík koupil Staročeskou chalupu, ve které vytvořil první etnografické muzeum v českých zemích, dnešní skanzen polabské architektury.
Po smrti Ludvíka Salvátora zámek koupil František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I.. Po roce 1918 byla budova konfiskována českosloveským státem, který jí v průběhu 20. a 30. let 20. století pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války zámek koupil německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadla budova Fondu národní obnovy.
V 60. letech 20. století zámek získal a zrekonstruoval Československý rozhlas, který jej poté využíval jako archiv hudebních nahrávek. Tomuto účelu budova sloužila až do roku 2006, kdy došlo k odstěhování archivu do Prahy. Úřad Středočeského kraje a jeho příspěvková organizace Polabské muzeum v současné době jednají s Českým rozhlasem o odkupu zámku a o jeho využití pro účely muzea.[3][4]
Vzhled budovy
Přerovský zámek je dvoupatrovou renezanční stavbou o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku o stranách 45x45 metrů. Do současnosti se zachovalo jihovýchodní křídlo. Nad schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou. Zámek je obklopen vodním příkopem, přes který vede klenutý kamenný most. V přízemí je kaple sv. Salvátora a v prvním patře rytířský sál s velkým krbem. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renezanční ostění a krby.
Zámek je státem chráněnou kulturní památkou.
Galerie
 Pobořená část severního křídla |
 Přístup přes kamenný most |
 Rytířský sál |
 Kaple sv. Salvátora |
Reference
- ↑ Přerovský zámek veřejnosti otevřel po 70 letech, Nymburský deník, 22. 9. 2009, online
- ↑ Zámek v Přerově nad Labem přivítá po letech veřejnost, 19. 9. 2009, ČRo, online
- ↑ Kraj jedná o prodeji zámku v Přerově, Nymburský deník, 19. 8. 2009, online
- ↑ Zápis z 9. veřejné schůze Rady Českého rozhlasu v roce 2009
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |