Vltavská kaskáda

Z Multimediaexpo.cz

Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě. Jde o celkem 9 přehrad, z nichž první byly budovány ve 30. letech 20. století. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno). Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.

Obsah 1 Přehled přehrad 2 Historie 3 Související články 4 Literatura 5 Reference 6 Externí odkazy

Přehled přehrad

říční km	přehradní jezero	výstavba	nadmořská výška (m)	rozloha km²	délka km	šířka km	maximální hloubka (m)	objem mil.m³	poznámka
329,5	Lipno I	1952-59	725,6	48,7	48	10	21,5	306,000
319,1	Lipno II		557,6	0,325	7		11,5	1,685
210,4	Hněvkovice	1986–92	376,5	2,68			27	21,100	[1]
200,4	Kořensko	1986–91	353						[2]
144,6	Orlík	1954–66	330	27,3	68		74	720,000	[3]
134,7	Kamýk	1956–62					17		[4]
91,5	Slapy	1951–54	271	13,92			58		[5]
84,4	Štěchovice	1937–45		1,14	9,4		22,5	11,200	[6]
71,4	Vrané	1930–36		2,51	13		9,7	11,1	[7]

Historie

První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. V letech 1640–1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny. První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli. Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely. Účelem výstavby Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie. Vedlejšími přínosy byla ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost Labe pod Mělníkem. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m³/s, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m³/s.^[8] Také technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu. Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad. Také ukončila tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání. Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven kostelík v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.

Související články

• Protipovodňová ochrana Prahy

Literatura

• Elektrotechnika v Praze. Praha : Elektrotechnický svaz československý, 1930. Dostupné online. - kapitola Středovltavské vodní elektrárny, s. 26-28.  

Reference

1. ↑ plavební komora nedokončena
2. ↑ s plavební komorou
3. ↑ plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno
4. ↑ s plavební komorou
5. ↑ výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
6. ↑ s plavební komorou, původně i s propustí pro vory
7. ↑ s plavební komorou
8. ↑ Povodí Vltavy - zpráva o povodni 2002 http://www.pvl.cz/files/zprava_2002.pdf

Externí odkazy

• Vltavská kaskáda (stručný přehled na webu Povodí Vltavy)
• Seznam vybraných nádrží ve správě Povodí Vltavy
• Potenciál splavnění vltavské vodní cesty (CityPlan spol. s r. o. 2004–2005)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Vltavská kaskáda

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii