Východoslovenská nížina

Z Multimediaexpo.cz

Poloha Východoslovenské nížiny na mapě Slovenska

Východoslovenská nížina je slovenská nížina, oblast suprovincie Velká dunajská kotlina. Leží v jižní části východního Slovenska. Dělí se na Východoslovenskou pahorkatinu a Východoslovenskou rovinu. Její jižní okraj tvoří státní hranici Slovenska s Maďarskem, na východě ji ohraničuje státní hranice s Ukrajinou, na západě pak přechází do pohoří Slanské vrchy a na severu sousedí s Beskydským předhořím a Vihorlatskými vrchy.

Charakteristika

Východoslovenská nížina a nejnížeji položené místo (místo s nejnižší nadmořskou výškou) na Slovensku

Východoslovenská nížina je rozsáhlá rovinatá oblast, ve které se nadmořská výška pohybuje okolo 150-200 metrů nad mořem. Jen ojediněle se nad touto rovinou tyčí vyšší kopce - např. Tarbucka (277 m) a Velký vrch (272 m). Výjimkou je vrchol nedaleko státní hranice s Maďarskem - Rozhľadňa, který měří 469 m. Jen o něco málo jižněji, u obce Streda nad Bodrogom, se nachází nejníže položené místo Východoslovenské nížiny a současně i celého Slovenska, které leží v nadmořské výšce pouze 94 m.n m. Východoslovenská nížina má díky své nadmořské výšce a z ní vyplývajícímu podnebí ideální podmínky pro zemědělství, ovocnářství a vinohradnictví. Vejmi známou je tokajská vinohradnická oblast, která má bohatou historickou tradici a produkuje vynikající vína nejvyšší kvality. Převážnou část území pokrývají úrodné lány, ovocné sady a zahrady. V povodí řek se rozkládají lužní lesy, z listnatých stromů zde převládají duby. Východoslovenská nížina je protkána množstvím řek. K nejvýznamnějším patří Ondava, Topľa, Laborec a Latorica, které se nedaleko státní hranice s Maďarskem slévají do řeky Bodrog. Podnebně se Východoslovenská nížina řadí mezi teplé oblasti. V zimních mesících se teploty pohybují mezi -2 až -4 °C, v letních měsících dosahují průměrně 17 až 20 °C. Počet dní se sněhovou pokrývkou činí 50 až 70, počet letních dní se pohybuje okolo 50 až 70.

Chráněná území

Východoslovenská nížina nepatří mezi chráněné krajinné oblasti, ale navzdory tomu se může pochlubit, hlavně její nejjižnější část, celou řadou chráněných přírodních lokalit. Patří k nim přírodní rezervace Kašvár, Latorický luh, Tajba, Veľké jazero, Zemplínska jelšina alebo Zatínsky luh. Na jednom z mttvých ramen řeky Bodrog byla zřízena přírodní rezervace Boľské rašeliniště. Jde o rašeliniště se vzácnými stromy a křovinami. Močály jsou oblíbenými hnízdišti vzácných vodních ptáků, vyskytují se zde také chráněné druhy žab. Pro vědecké účely slouží i několik chráněných areálů a přírodních památek. O něco severněji leží velmi známá národní přírodní rezervace Senné rybníky. Byla vybudována v roce 1955 a rozšířena v roce 1974. Jde o rozlehlou umělou vodní plochu nacházející se na migrační cestě tahů stěhovavých ptáků. Pro mnohé z nich je jen místem odpočinku na jejich dlouhé cestě, někteří ptáci zde však mají svá hnízdiště. Je také shromaždištěm divokých hus a kachen. Tato přírodní rezervace patří mezi mezinárodně evidované ornitologické lokality. Na dolním toku řek Latorica a Laborec byla vyhlášená nová chráněná krajinná oblast Latorica. Zahrnuje soustavu mrtvých ramen těchto řek s přilehlými lužními lesy a loukami, které poskytují útočiště teplomilným obojživelníkům a plazům. K těm vůbec nejvzácnějším patří želva bahenní.