Tomíkovice

Z Multimediaexpo.cz

Tomíkovice (něm. Domsdorf) jsou osadou města Žulová. Nacházejí se 2 km severně od Žulové podél silnice do Vidnavy.

Historie

Tomíkovice jsou poprvé připomínány roku 1291 v pramenu vztahujícímu se k letům 1266-1268. Vznikly v průběhu tehdejší kolonizace Jesenicka vratislavskými biskupy a jsou pojmenovány zřejmě po svém lokátorovi jménem Tomáš neboli Tomík. Latinské (Dominici villa) a německé (Dominiksdorf, Domsdorf) jméno zřejmě nejsou původní. V místech Tomíkovic je k roku 1284 zmíněna i ves Hlinná (Glinna), která s Tomíkovicemi zřejmě později splynula. V 14. století Tomíkovice - jako řada jiných vsí v okolí - zpustly a byly obnoveny až při nové kolonizaci biskupského panství kolem roku 1576. Většina vsi zůstala v majetku vratislavského biskupství. Zdejší fojtství (šoltézství) bylo roku 1671 povýšeno na rytířské, a tvořilo tedy samostatný statek, ale zůstalo oproti okolním vsím vcelku malé a střídalo často majitele až do roku 1733, kdy je získal klášter sv. Maří Magdalény v Nise. Tomu fojtství patřilo do roku 1807, kdy je klášter pro obtížnou správu přes rakousko-pruské hranice prodal Johannu Nepomuku Oehlovi. V letech 1844-1890 patřily rodině Latzelů, která v té době skoupila řadu velkostatků v okolí, mj. ve Skorošicích. Kromě zemědělství se ve vsi uplatňovalo domácké přadláctví, jež však již v polovině 19. století hledalo obtížně odbyt. Rozvojem kamenictví v regionu okolo Žulové se Tomíkovic dotkl spíše okrajově (žulové lomy na Kaní hoře), specialitou obce se ale stalo povoznictví - přeprava dřeva, vápna i kamene pro stavební a průmyslové účely. Tímto zaměstnáním lze rovněž vysvětlit rozšíření dělnického hnutí mezi obyvateli, jež vyvrcholilo vítězstím Komunistické strany Československa ve volbách roku 1929. Poté však i zde převládla strana sudetoněmecká, Tomíkovice byly po Mnichovské dohodě připojeny k Německu a jejich vesměs německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 odsunuto. V poválečné době zbyla jako jediná hospodářská aktivita ve vsi zemědělství. Fojtský velkostatek převzal státní statek Žulová a postupně k němu připojil i půdu ostatních zemědělců ve vsi. Roku 1980 bylo obhospodařování zdejší zemědělské půdy předáno jednotnému zemědělskému družstvu v Bernarticích. Tomíkovice byly od konce patrimoniální správy roku 1850 samostatnou obcí až do roku 1960, kdy byly připojeny ke Skorošicím. Spolu se Skorošicemi se staly od 1. ledna součástí Žulové. Skorošice se od ní roku 1990 opět osamostatnily, ale Tomíkovice u Žulové zůstaly. K Tomíkovicím patří rovněž malá osada Žlíbek (něm. Schlippengrund nebo jen Schlippe), vzniklá koncem 18. století u Schlippeho mlýna na Vidnavce. Začátkem 19. století v ní bylo pět domů.

Vývoj počtu obyvatel^[1]

Rok	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	604	665	640	605	642	614	652	708[p 1][p 2]	749	349	302	352	314	263	233	246[p 3]

Reference

1. ↑ z toho: Tomíkovice 644, Žlíbek 64
2. ↑ z toho: 6 Čechoslováků, 696 Němců; 706 řím. kat., 1 bez vyzn.
3. ↑ z toho: Tomíkovice 236, Žlíbek 10

1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979

Město Žulová
Tomíkovice • Žulová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii