V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Tatra 111

Z Multimediaexpo.cz

T 141 – tahač 6×6 do hmotnosti 100t
Třístranný sklápěč Tatra 111 S3
Tatra 111 VVN

Tatra 111 je jedním z nejslavnějších nákladních automobilů značky Tatra, který si svou spolehlivostí a dobrými jízdními vlastnostmi v terénu rychle získal oblibu jak u armády, tak i u civilních řidičů nejen v Československu, ale i v zahraničí, především v drsných podmínkách Sibiře v tehdejším Sovětského svazu. V Magadanu jí byl dokonce postaven pomník. Vůz Tatra 111 byl vyráběn od roku 1942 až do roku 1962, kdy byl ve výrobě definitivně nahrazen vozem Tatra 138.

Obsah

Konstrukce

Podvozek

Při stavbě T 111 byly v plné míře využity zásady tatrovácké koncepce. Automobil měl pohon všech kol s vypínatelným pohonem přední nápravy. Podvozek vozidla byl tvořen páteřní nosnou rourou, na kterou byly přírubami uchyceny rozvodovky jednotlivých náprav, včetně přední. Všechny nápravy byly výkyvné, což společně s torzně tuhým páteřovým rámem a uzávěrkami diferenciálů umožňovalo vozu velmi dobrou průchodnost terénem.

Motor

Motor T 111

Motor T 111 byl vznětový s přímým vstřikováním paliva. Měl 12 válců ve dvou řadách uspořádaných do V o celkovém objemu 14,8 litru a byl chlazen vzduchem pomocí dvou axiálních ventilátorů, poháněných nejprve zapouzdřeným řetězovým, později jednodušším řemenovým převodem.

Převodovka

Převodovka byla mechanická čtyřstupňová a byla doplněna přídavnou převodovkou pro jízdu v terénu, nebo pro případ, kdy bylo potřeba použít velký kroutící moment (velkou tažnou sílu). Vozidla byla schopná například utáhnout až dva přívěsy o celkové hmotnosti do 22 tun. Alternativně mohl být montován i naviják.

Doba vzniku a modernizace

Automobil byl vyvinut ještě za druhé světové války v období nedostatku kvalitních konstrukčních materiálů a barevných kovů. Přesto 111 vynikala vysokou životností i v těžkých provozních podmínkách. První „stojedenáctky“ byly proto paradoxně používány Wehrmachtem, po osvobození a únorovém puči se proslavily hlavně na velkých stavbách socialismu.

Tatra 111 prošla během let výroby mnoha úpravami a vylepšeními. Původně poměrně vysoko nastavený výkon motoru 210 koní při 2250 otáčkách za minutu, navržený pro krátkodobé bojové nasazení (uvažovaná průměrná životnost vozidla u Wehrmachtu při bojovém nasazení byla 6 hodin), byl později z důvodu zvýšení spolehlivosti a možnosti dlouhodobého zatížení snížen na 180 koní při 1 800 ot/min. Nosnost osm tun u prvních vozů byla později zvýšena na 10,3 tuny.

Na pohled nejvýznamnější změny zaznamenala v průběhu výroby kabina řidiče, která byla u prvních vozů velmi jednoduchých hranatých tvarů s malými okny. Vyráběla se z dřevotřísky, která nahrazovala během války nedostatkový ocelový plech. Pozdější kabiny už byly ocelové, zpočátku s dřevěnou kostrou; poslední modely však byly už celoocelové s typickým negativním sklonem čelních skel.

Tatra 111 dosahovala rychlost u prvních vozů 75 km/h, později, po snížení otáček motoru 62 km/h při poměrně příznivé průměrné spotřebě 30 litrů nafty na 100 km. Motory typu T 111 našly poměrně široké využití. Mimo vozidel T 111 poháněly i silniční tahače Tatra 141, méně známé jednostranné sklápěče Tatra 147, ale také například populární motorové železniční vozy Tatra M131 (známé pod přezdívkou Hurvínek) , nebo malé letištní tahače a navijáky, či vojenské motorové čluny.

Motory s jiným počtem válců odvozené od T 111 zase poháněly například Tatru 128 (8V), horský autobus Tatra 500 HB (8V), nebo známý střední terénní automobil Praga V3S a jeho silniční verzi Praga S5T (motory 6R). Motor T 111 byl ještě během války zabudován i do prototypů německých osmikolových transportérů ARK 234-1, kolově-pásových vozidel FAMO F3 a od dvanáctiválce T 111 byl odvozen i osmnáctiválcový motor do W s třemi řadami válců, určený pro pohon německých tanků Tiger.

Celkově bylo vyrobeno necelých 34 tisíc automobilů typu Tatra 111 v mnoha provedeních a modifikacích. Nejčastěji to byly valníky a sklápěče, ale i autojeřáby, bagry, cisternové vozy, vozy na přepravu cementu, tahače a mnohé speciální nástavby.

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tatra_111“