Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Staré Brno
Z Multimediaexpo.cz
Staré Brno (německy Alt-Brünn, v brněnském Hantecu Oltec) je městská čtvrť a katastrální území statutárního města Brna, součást městské části Brno-střed. Rozkládá se v údolí Svratky pod hlavní brněnskou památkou hradem Špilberk a Žlutým kopcem. Hranice čtvrti vedou ze severu přes ulici Pellicova, dále přes Tvrdého, Vinařskou, Hlinky, Křížkovského, Poříčí, Nové Sady a Husova.
Obsah |
Charakteristika čtvrti
Celá čtvrť má výrazně městský charakter. Centrem Starého Brna je Mendlovo náměstí. Celou čtrvť tvoří 3-6 patrové bytové domy, obchodní centra, jsou tu také restaurace, herny, obchody atd. Mezi nejvýznamnější ulice na Starém Brně patří Poříčí, Nové Sady, Hybešova, Pekařská, Křížová, Úvoz, Hlinky a Veletržní. Sídlí zde Fakultní nemocnice u svaté Anny, Masarykův onkologický ústav či pivovar Starobrno. Staré Brno nabízí z katastrálních území statutárního města Brna druhé největší množství památek, např. gotický augustiniánský Starobrněnský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendeliánum či Letohrádek Mitrovských.
Historie čtvrti
Staré Brno vzniklo již kolem roku 1000 a pravděpodobně již ve 14. století bylo městysem. K Brnu bylo připojeno 6. července 1850.
Až do 60. let 20. století mělo Staré Brno výrazně odlišné hranice než má v současnosti. V minulosti existovalo na území dnešního Starého Brna hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území V Jirchářích, U Svaté Anny, téměř celá katastrální území Pekařská a Silniční, polovina katastrálního území Nové Sady a menší části katastrálních území Křížová a Město Brno. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimo jiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Mimo části moderního katastru k němu náležela většina Pisárek a asi třetina Štýřic. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zdejší zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce, náležející k výše zmíněnému katastrálnímu území Křížová. Při založení brněnského ústředního hřbitova na původně hornoheršpických pozemcích roku 1883 byl stávající starobrněnský katastr přejmenován na Staré Brno I. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území Staré Brno II. díl, které mělo charakter oddělené exklávy. Roku 1915 byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem Staré Brno a Vídeňka. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku 1942 byla k tomuto katastru připojeno katastrální území U Svaté Anny, západní část katastrálního území Jircháře a malá část katastrálního území Křížová.
Při druhé katastrální reformě Brna z let 1966–1969 bylo katastrální území Staré Brno a Vídeňka zrušeno a rozděleno mezi obnovené, avšak nově vymezené katastrální území Staré Brno a nová katastrální území Pisárky a Štýřice. Součástí nově vymezeného Starého Brna se stal také Žlutý kopec (původně součást zrušeného katastrálního území Křížová), území na západě vymezené ulicemi Náplavka, Křídlovická a Hybešova (původně součást zrušeného katastrálního území Nové Sady), téměř celá území již roku 1942 zrušených katastrů Pekařská a Silniční (Hybešova) ulice a malá jihozápadní část původního katastrálního území Město Brno.
Souřadnice
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |