V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Stúpa

Z Multimediaexpo.cz

Velká stúpa v Sáňčí, 3. století př. n. l., autor fotografie: Gérald Anfossi

Stúpa (ze sanskrtského स्तूप; v pálí thúpa, tibetsky čhörten) je buddhistická sakrální stavba sloužící pro uchovávání buddhistických relikvií, typicky ostatků svatých či samotného Buddhy. Nejstarší stúpy se nacházejí zejména na Indickém subkontinentu, dále pak v asijských zemích, kde má buddhismus vybudovanou tradci. Stále častěji se však začínají stavět i v Západním světě – k nejznámějším příkladům patří Stúpa probuzení v jižním Španělsku. Stúpy mohou mít různé tvary, úcta se jim prokazuje obcházením.

Obsah

Vznik stúp

Původ stúpy sahá do předbuddhistické Indie do doby, kdy se nad schránkami, do kterých se ukládal popel mrtvých, vršily hromady kamení nebo cihel.[1] Avšak až s příchodem buddhismu zažilo stavitelství stúp rozmach a postupně začaly dostávat složitější tvary. Po Buddhově smrti a následné kremaci měl nastat mezi několika panovníky spor o jeho ostatky. Rozepře byla vyřešena rozdělením ostatků na osm dílů, nad nimiž jejich majitelé navršili stúpy, které se staly centrem populárního kultu.[2] Za doby vlády krále Ašóky měly být tyto stúpy otevřeny a rozděleny na 84 000 částí, jež byly rozneseny do všech koutů Indie, kde nad nimi bylo postaveno 84 000 stúp.

Nejpozději za krále Ašóky se však začaly stavět stúpy, které měly pouze symbolizovat posvátnost místa, většinou spjatá s Buddhovým působením. Uchovávaly sošky, posvátné texty nebo také ostatky buddhistických světců.

Vývoj stúp

Nejstarší známý typ stúpy, jakožto i nejstarší známá dochovaná stúpa, se nachází v Sáňčí. Od tohoto typu stúpy, jenž byl rozšířený mezi 3. stoletím př. n. l. a 1. stoletím n. l., se odvozují všechny formy stúpy, pagody a její východoasijské podoby.[3] Stúpa v Sáňčí má kruhovitou základnu, na níž je postavena zploštělá polokoule.

V Gandháře se vývoj stúp posunul dále. Stúpy byly stavěny tak, aby na nich vznikl prostor pro vytváření reliéfů a vyobrazení z Buddhova života. Základna stúpy se přitom zvýšila a byla rozčleněna do několika částí. Mezi lety 150 a 400 n.l. se kruhová základna přeměnila v čtvercový podstavec, který je rozčleněný na více stupňů, přes nějž vedou schodiště k obchodné terase.[3]

Tibetská forma stúpy čhörten

V oblasti Šrí Lanky a Thajska se dodnes udržel tvar stúpy s nízkou základnou. Kopule se však protáhla do výše, často do zvonovitého tvaru. V Tibetu se stúpy nazývají čhörteny (dosl. schránka na obětiny). Pro Tibeťany je čhörten hlavně symbolem „probuzené mysli“, tj. mysli, která je charakterizovaná dvěma základními duchovními kvalitami – moudrostí a soucítěním.[4] Čhörteny se rozdělují na osm základních typů, které mají připomínat osm velkých činů Buddhy Gautamy:[4]

  • Lotosový čhörten - narození Buddhy
  • Čhörten probuzení - Buddhovo probuzení
  • Čhörten roztočení kola zákona - Buddhovo první učení
  • Čhörten poražení „nevěřících“ - setkání Buddhy s šesti "nevěřícími" učiteli, z nichž udělal své následovníky.
  • Čhörten vystoupení a sestoupení z nebes Tušita - Buddhovo učení jeho matky Máji v nebi třicetitří
  • Čhörten usmíření - Buddha a jeho urovnání rozkolu v sangze v Rádžagrze
  • Čhörten vítězství - připomíná Vaišálí, tři měsíce před Buddhovou smrtí, kterou tehdy sám předpověděl.
  • Čhörten nirvány - Buddhův odchod do maháparinirvány

Každý typ se od sebe mírně liší.

Galerie

Kolombo, Srí Lanka

Šweitigoumská pagoda v Rangúnu, Myanmar (Barma)

Phra Pathom Chedi, Thajsko

Bangkok, Thajsko

Pha That Luang ve Vientiane, Laos

Phnompenh, Kambodža

Čhörten, Ladak

Gangtok, Indie

Čhörten, Tibet

Dekorace severní brány Velké stúpy v Sáňčí

Zdroje

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.  
  • SKLENKA, Lubomír. Čhörten, tibetská schránka na obětiny. Tibetské listy, čís. 26, 2004.  
  • WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.  

Související články

Citace a reference

  1. ↑ SKLENKA, Lubomír. Čhörten, tibetská schránka na obětiny. Tibetské listy, čís. 26, 2004, s. 17.  
  2. ↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 117.  
  3. ↑ 3,0 3,1 FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 407.  
  4. ↑ 4,0 4,1 SKLENKA, Lubomír. Čhörten, tibetská schráka na obětiny. Tibetské listy, čís. 26, 2004, s. 19n.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Stúpa
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/St%C3%BApa“