The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Socialistická republika Chorvatsko

Z Multimediaexpo.cz


Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; srbochorvatsky a chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V roce 1990 bylo z názvu republiky vypuštěno adjektivum socialistická. 25. června 1991, resp. 8. října 1991, se stala republika samostatnou jako Republika Chorvatsko.

Obsah

Vývoj názvu

Historie

Po ustavení prozatímní jugoslávské vlády byla v budově staré radnice ve Splitu ustavena 14. dubna 1945 také první vláda Lidové republiky Chorvatsko, jejímž předsedou se stal Vladimir Bakarić.[1] Volební účast ve volbách do jugoslávského ústavodárného národního shromáždění v listopadu 1945 byla v Chorvatsku 91,78%, z nichž 91,52% odevzdalo hlas kandidátce Národní fronty.[1] V kontextu vzniku federální ústavy se rozpustilo chorvatské lidové shromáždění, aby uvolnilo místo ústavodárnému saboru, do něhož mimo jiné kandidoval Josip Broz Tito, Vladimir Bakarić nebo Adrija Hebrang.[1] Po přijetí ústavy v roce 1947 jsou budována jednotlivá ministerstva, celý proces je završen kolem roku 1953.[2]

Po přijetí nové federální ústavy byla v roce 1963 přijata také ústava zakládající Socialistickou republiku Chorvatsko, další - nová - ústava je přijata v roce 1974.[3]

Předtím, počátkem sedmdesátých let, se v zemi formuje masové hnutí požadující zpočátku ekonomické a politické reformy. Později hnutí maspok, v jehož vedení stojí také chorvatští komunisté Miko Tripalo a Savka Dabčević-Kučarová, získává stále silnější nacionalistický charakter. Proces související s maspokem se někdy také nazývá Chorvatské jaro. Přítrž tomuto hnutí byla učiněna koncem roku 1971.[4]

Konec socialistického Chorvatska přináší 64. ústavní dodatek z 25. července 1990, kdy je z názvu státu vypuštěno adjektivum socialistická.[5] I Chorvatsko bez socialistického přídomku zůstává v SFRJ do června 1991. Na základě Brionské deklarace je však účinnost tohoto aktu odsunuta o tři měsíce, po jejichž uplynutí Chorvatsko opět federaci opouští.

Politika

Politickou hegemonii v SR Chorvatsko měla do roku 1990 Komunistická strana Chorvatska, respektive Svaz komunistů Chorvatska. V prvních svobodných volbách v roce 1990 zvítězilo Chorvatské demokratické společenství (HDZ).[6]

V čele státu bylo po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Chorvatsko. Sedmdesátým prvním dodatkem ústavy v červenci 1990 je sice republikové Předsednictvo ponecháno, ale je změněno názvosloví členů: v čele Předsednictva nyní stojí prezident, zbývající členové jsou viceprezidenti.[5]

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 311-329. (česky) 
  2. ↑ Hrvatski državni arhiv. Narodna / Socijalistička Republika Hrvatska od 1945. do 1990. [online]. c2005-2009, [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  3. ↑ Ustav Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
  4. ↑ RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 344-345. (česky) 
  5. ↑ 5,0 5,1 Odluka o proglašenju Amandmana LXIV. do LXXV. na Ustav Socijalističke Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
  6. ↑ Fakultet političkih znanosti i Hrvatska akademska i istraživačka mreža. Rezultati izbora za Nacionalni Parlament 1990. godine [online]. [1997], [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Socialistick%C3%A1_republika_Chorvatsko“