Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Seaborgium
Z Multimediaexpo.cz
| Seaborgium | |
| |
| Atomové číslo | 106 |
| Relativní atomová hmotnost | (263) amu |
| Elektronová konfigurace | [Rn] 5f14 6d4 7s2 (odhad založen na wolframu) |
| Skupenství | Pravděpodobně pevné |
| Registrační číslo CAS | 54038-81-2 |
| Atomový poloměr | 1,32 Å (132 pm) |
| Kovalentní poloměr | 0,63 Å (63 pm) |
Seaborgium, chemická značka Sg, (lat. Seaborgium) je čtrnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. Seaborgium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat wolfram.
Obsah |
Historie
První příprava prvku s atomovým číslem 106 byla ohlášena téměř současně ve dvou světových laboratořích roku 1974. V červnu ohlásila skupina vedená Georgiem Flerovem v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu přípravu nového prvku s atomovým číslem 106, relativní atomovou hmotností 249 a poločasem rozpadu 0,48 sekundy. Vznikl bombardováním atomů olova jádry atomů chromu.
- 20882Pb + 5424Cr → 261106Sg + 10n
V září téhož roku oznámil tým vedený Albertem Ghiorsem z kalifornské university v Berkeley syntézu izotopu s relativní atomovou hmotností 263 a poločasem rozpadu 1,0 sekundy. Jejich objev byl jako první potvrzen nezávislým experimentem a Američané navrhli pro nový prvek název seaborgium na počest jaderného fyzika Glena T. Seaborga. Připraven byl reakcí jader kalifornia s jádry prvku kyslíku.
- 24998Cf + 188O → 263106Sg + 4 10n
Návrh na pojmenování prvku po dosud žijícím vědci vzbudil značné rozpaky a diskuze ve vědeckém světě. Po mnoha debatách bylo konečně na zasedání IUPAC v roce 1997 definitivně potvrzeno pojmenování prvku seaborgium s chemickou značkou Sg.
Izotopy
Dnes je známo celkem 11 izotopů seaborgia, „nejstálejší“ 271Sg se jako α-zářič rozpadá s poločasem 1,9 minuty, nejméně stálý izotop 258Sg má poločas rozpadu pouhé 2,9 milisekundy.
| Isotop | Rok objevu | Použitá reakce | Poločas rozpadu |
|---|---|---|---|
| 258Sg | 1994 | 209Bi(51V,2n) | 2,9 ms |
| 259Sg | 1985 | 207Pb(54Cr,2n) | 0,48 s |
| 260Sg | 1985 | 208Pb(54Cr,2n) | 3,6 ms |
| 261Sg | 1985 | 208Pb(54Cr,n) | 0,18 s |
| 262Sg | 2001 | 207Pb(64Ni,n) | 15 ms |
| 263Sgm | 1974 | 249Cf(18O,4n) | 0,9 s |
| 263Sgg | 1994 | 208Pb(64Ni,n) | 0,3 s |
| 264Sg | 2006 | 238U(30Si,4n) | 68 ms |
| 265Sg | 1993 | 248Cm(22Ne,5n) | 8,9 s |
| 266Sg | 2004 | 248Cm(26Mg,4n) | 0,36 s |
| 267Sg | 2004 | 248Cm(26Mg,3n) | 1,4 min |
| 271Sg | 2003 | 242Pu(48Ca,3n) | 1,9 min |
Literatura
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
- Arnold F. Holleman, Nils Wiberg: Lehrbuch der Anorganischen Chemie 102. Auflage, de Gruyter, Berlin 2007, ISBN 978-3-11-017770-1, S. 1980.
Reference
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |