Samarra

Z Multimediaexpo.cz

Samarra (arabsky سامراء ) je město v Iráku. Leží na východním břehu Tigridu v governorátě Salah ad-Dín 125 km severozápadě od Bagdádu, v roce 2002 mělo 201 700 obyvatel. Středověcí islámští spisovatelé předpokládali, že jméno Samarra vzniklo z arabského výrazu Sarre men ra'a (tj. radost pro každého, kdo vidí). Tuto frázi později arménští vojáci obrátili na Samarra, doslova smutek pro každého, kdo vidí.

Obsah 1 Samarra v pravěku a starověku 2 Abbásovská epocha 3 Islámské památky 3.1 Mešita al-Askaríja 3.2 Velká mešita s minaretem 3.3 Chalífova rezidence 3.4 Mešita Abú Dulúfa 3.5 Palác al-Ma'shouq 4 Současnost 4.1 Zničení kopule mešity al-Askaríja 2006 4.2 Zničení minaretů mešity al-Askaríja 2007 5 Reference 6 Externí odkazy

Samarra v pravěku a starověku

Nejstarší osídlení Samarry sahá do období samarrské kultury v chalkolitu (asi 5500 - 4800 př. n. l.). Archeologická lokalita s hliněnými domy je rozsáhlá (asi 10 km²) a dala kultuře jméno, ale nejvýznamnější nálezy této kultury patří lokalitě Tell es Sauván. V samarrské kultuře se objevují stopy po umělém zavlažování a pěstování lnu, byla již usedlá a měla jistou sociální strukturu. Významná je především svou jemnou keramikou s ornamentací na tmavém pozadí, ve výzdobě se kombinují geometrické motivy s postavami žen, zvířat a ptáků. Tato keramika byla prvním typem rozšířeným ve značné části Blízkého východu. Asyrské město Sur-marrati, které nechal zbudovat král Sinacherib kolem roku 690 př. n. l., se dnes většinou ztotožňuje s nalezištěm al-Huwaysh na druhém břehu Tigridu naproti dnešní Samaře. Později je oblast Samarry osídlena zřídka, místo se objevuje v historických pramenech pod řeckým pojmenováním Souma (Klaudios Ptolemaios), latinským Sumere (Ammianus Marcellinus), syrským Sumra (Michal Syrský). Možnost růstu obyvatel zaznamenala oblast v době, kdy byl rozšířen kanál Nahrawan vytvořením severní větve Qatul al-Kisrawija. Stavba je připisována sásánovskému králi Husravovi I. (531-578). Na památku dokončení této stavby byla u kanálu jižně od Samarry postavena věž a u severní větve zase palác s parkem pro pořádání honů. Mladší kanál Qatul Abi al-Jund postavil abbásovský chalífa Hárún ar-Rašíd, dokončen byl roku 796.

Abbásovská epocha

Roku 836 upadli do nemilosti abbásovského chalífy al-Mu'tasima mamlúci, turečtí a arménští žoldnéři v abbásovském vojsku, kteří v Bagdádu začali vyvolávat nepokoje. Al-Mu'tasim přemístil své sídlo do nově vybudovaného města Samarra (založeno 833) severozápadně od Bagdádu. Samarra pak byla hlavním městem abbásovské islámské říše do roku 896. Al-Mu'tasimův nástupce al-Wathiq vytvořil ze Samarry čilé obchodní středisko, město bylo rozšířeno i za chalífy al-Mutawakkila. V této době byla vybudována slavná Velká měšita se spirálovitým minaretem (852). Al-Mutawakkil postavil i palác a rozlehlý park pro svého syna al-Mu'tazze. Za vlády al-Mu'tadida se abbásovská vláda znovu vrátila do Baghdádu. Samarra poté prožívá dlouhé období úpadku, které se prohloubilo po 13. století, kdy se koryto Tigridu od města oddálilo.

Islámské památky

Mešita al-Askaríja

V Samaře se nalézá jedna z nejvýznamnějších šíitských mešit světa, mešita al-Askaríja, postavená r. 944. Mešita je současně mauzoleem desátého a jedenáctého šíitského imáma Ali al-Hadiho a Hasana al-Askariho. Jsou zde uloženy i ostatky „tajného“ imáma Muhammada al-Mahdiho, který byl dvanáctým a posledním šíitským imámem. To učinilo ze Samarry významné poutní místo šíitů. Navíc tu jsou pohřbeny dvě příbuzné proroka Muhammada a šiítských imámů Hakíma Chatún a Narjis Chatún, které jsou vysoce zbožňovány šíitskými i sunnitskými muslimy. Přestože obyvatelé Samarry jsou převážně sunnité s jinými náboženskými praktikami nežli šíité, mají v úctě své předky pochované v al-Askaríji a před invazí USA do Iráku v roce 2003 šíité nikdy neměli problémy s přístupem ke svým svatým místům. Ústřední místo zaujímala do svého zničení r. 2006 zlatá kopule s oslňujícím leskem. Měla obvod 68 m a bylo na ní 72 000 plátků zlata, jednalo se o jednu z největších kopulí islámského světa. Mešita měla dva zlaté minarety vysoké 36 m. Má světlou fasádu s jednoduchou bílou, modrou a tyrkysovou výzdobou. Minarety byly celé pozlacené a byly na nich i věžní hodiny ze zlata. Zřítily se po výbuších 14. června 2007. Nádvoří je široké a zdi pokryty modrými dlaždicemi.

Velká mešita s minaretem

Velká mešita byla jednou z největších mešit islámského světa a její spirálovitý minaret al-Malwejía zůstává dosud dominantou města. Mešita byla postavena v roce 852 z cihel a hlíny. Její obdélníkový areál má rozměry 240 x 160 m, obvodové zdi 10 m vysoké a 2,65 m silné měly 44 věží. Nádvoří obklopovaly ze všech stran arkády. Většina z nich byla obrácena směrem k posvátné Mekce. Mešita je dnes do značné míry v ruinách. Minaret se vypíná ve vzdálenosti 27 m severně od mešity do výše 52 metrů.

Chalífova rezidence

Svoji rezidenci nechal postavit chalífa al Mu'tasim r. 835 na dohled Tigridu a měla 700 m dlouhou čelní stěnu. Dnes zde můžeme spatřit pouhá tři klenutá průčelí, střední o půdorysu 17,5 x 8 m a výšce 12 m. Tato část je nezývána Bab al-'Amma (Lidové brány), neboť zde chalífa přijímal hold a žádosti svého lidu.

Mešita Abú Dulúfa

Na konci ústřední městské ulice Al-Adham, 22 km severně od centra města, se dosud zachovaly zbytky Abú Dulúfovy mešity s pěkným nádvořím a malým 19 m vysokým spirálovitým minaretem. Byla postavena r. 860 al-Mutawkkilem jako malá napodobenina Velké mešity a jejího minaretu.

Palác al-Ma'shouq

Palác je umístěn na východním břehu Tigridu asi 10 km severozápadně od Samarry. Cihlový palác leží na vyvýšenině nad řekou a má arkády nesoucí střechu. Spirálovitá cesta vede ke komnatám paláce, celá je lemována ornamenty s hliněnými arabeskami. Zevnitř jsou oblouky i pilíře přilepeny ke zdem. Tento palác, někdy nazývaný jako Palác lásky (Al-Ashiq), postavil chalífa al-Mu'tamid r. 889 těsně předtím, než opustil Samarru a vrátil se do Bagdádu.

Současnost

Ve 20. století bylo pro Samarru důležité vybudování umělého jezera Tharthar na Tigridu, jehož přehrazení zamezilo častým záplavám v oblasti Bagdádu. Mnoho obyvatel oblasti muselo tehdy ze svých vesniček odejít a zvýšilo počet obyvatel Samarry.

Zničení kopule mešity al-Askaríja 2006

Samarra je jedním z důležitých míst provincie Salah ad-Dín. Po invazi USA v roce 2003 se dříve klidné a snášenlivé město stalo jedním ze středisek tzv. Sunnitského trojúhelníku a sunnitského odporu. Napěti mezi sunnity a šíity vyvrcholilo 26. února 2006, kdy byla zlatá kopule mešity al-Askaríja zničena při bombovém útoku, který stál životy stovky lidí. Žádná politická či teroristická skupina se k útoku nepříhlásila, ale předpokládá se pozadí jedné ze sunnitských organizací mudžáhedinů.

Zničení minaretů mešity al-Askaríja 2007

14. června 2007 kolem osmé hodiny ranní místního času došlo v mešitě al-Askaríja ke dvěma novým detonacím. Ty měly za následek destrukci obou zlatých minaretů, které se krátce nato zřítily. Útok se odehrál za přítomnosti hlídek policistů, kteří objekt předchozího útoku střežili.^[1]

Reference

1. ↑ Deník Právo 14.6.2007, str. 8

Externí odkazy

• Derek Kennet, Samarra, angl.
• Encyklopedie Orientu - Samarra, angl.
• Destrukce mešity al-Askaríje, angl.
• Památky islámské Samarry, angl.
• Šiítské posvátné město Samarra, angl.
• Fotografie Velké mešity a dalších lokalit Samarry
• Monumenty Sakkáry, angl.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Samarra

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii