V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Rakytník řešetlákový

Z Multimediaexpo.cz


celkový habitus rakytníku řešetlákového
listy rakytníku řešetlákového
rašící pupeny rakytníku řešetlákového
plody rakytníku řešetlákového
rakytník řešetlákový v zimě

Rakytník řešetlákový (lat. Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) tvoří je větrosnubný opadavý, trnitý až 6 m velký dvoudomý řídký a rozsochatý keř či keřovitý strom. Původně pochází z Ruska, dnes je domovem v Evropě a Asii.

Obsah

Charakteristika

Trnité keře a stromy s opadavými, úzkými a krátce řapíkatými listy. Vytváří hluboké hlavní kořeny a daleko plazivé vedlejší kořeny s výmladky a obyčejně i několik kmínků. Dvoudomé květy skládající krátké hrozny na větvičkách z minulého roku, jejichž osa u samičích stromů se mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně odpadává. Cípy kališní jsou 2, tyčinky jsou 4, s krátkými nitkami. Plody jsou peckovité. Má čárkovité, 2 - 7 cm dlouhé, po obou stranách stříbrnými šupinkami pokryté listy, jež v dospělosti často olysávají. Kvete před rašením listů v březnu až dubnu. Plody jsou vejčité, žluto červené, 6 - 8 mm dlouhé. Plody zrají již v srpnu až září a vydrží dlouho do zimy. Množíme výsevem semene nebo dřevitými řízky.[L 1]

Stanoviště

Potřebuje zásadně výslunné stanoviště. Půdy jsou nejvhodnější lehčí, písčité, propustné a bohaté na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je otužilý (pouze ve zvláště tuhých zimách - více než -50 °C a na vlhčích stanovištích namrzají) Dobře snáší i přísušek i zakouřené ovzduší. Abychom zajistily násadu krásných a dekorativních plodů, vysazujeme samčí i samičí rostliny a to v poměru 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je rovněž nenáročnou pionýrskou dřevinou pro osazování neplodných, devastovaných půd a výsypek. Stejně dobře se uplatní jak na exponovaných svazcích, tak i na březích vodních ploch.[L 2]

Choroby a škůdci

Chorobami ani škůdci netrpí.

Údržba

Zmlazovací řez se provádí u rostlin starších deseti let, kdy jsou již přírůstky malé, seřezává se na tříleté dřevo.

Využití

V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i některých oblastí Číny byl rakytník známý již v dávné minulosti. Užíval se při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocnění, ale také v místní kosmetice. Pomáhal proti zahlenění i zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční vředy i dvanáctníkové, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.[1]

Rakytníkový likér

Sesbírané plody se naloží do 80% alkoholu, kde je luhujeme 8 -14 měsíců. Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť. Panák denně prý stačí k prevenci před nemocemi.[2]

Džem z hlohu a rakytníku

1kg bobulí hlohu, 1kg plodů rakytníku řešetlákového, 1kg cukru (ten doporučujeme nahradit něčím méně škodlivým - med, slad...), 1 litr vody. Omyté bobule hlohu zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni až změknou. Potom je prolisujme přes síto. Plody rakytníku propláchneme studenou vodou a vymačkáme z nich šťávu přes husté síto nebo plátno. Obě hmoty smícháme, osladíme a vaříme na mírném ohni až zrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme při teplotě 90 °C 15 min..[2]

Rakytníkový olej

Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Obsahuje vitamín A, C, E a K. Dále obsahuje flavonoidy, karotenoidy, karoteny, kyselinu listovou, provitamín D, fytoncidy, třísloviny, minerální soli (železo, bór, mangan), organické kyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Užívání vnitřní i vnější.[3]

Rakytník s medem

100 - 150 g prášku z plodů rakytníku se rozmíchá v 1 litru medu.

Větve a listy

Droga se používá ve formě nálevu při rýmě. Novější výzkumy prokázaly u kůry, díky obsahu serotoninu, i protinádorovou aktivitu. Listy se v tradiční medicíně užívají při revmatismu a dně. Slouží rovněž k mytí vlasů pro jejich zpevnění a zpomalení procesu vypadávání.

Zajímavosti

Slovo Hippophae má původ ve staré řečtině a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové prý totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech. [2] Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem a podporují rakyník v růstu i na nehostinných místech. Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka).[4] Oproti jiným rostlinám se dají použít všechny jeho části, tj. kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.[5] Rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením. [6] O rakytníku se zmiňuje už tibetské historické dílo „rGyud bzi“ (čtyři knihy lékopisů), od Yu Tuo Yuan Dan Kong Bu, psané mezi 773 – 783 našeho letopočtu.[6]

Kultivary

Hippophae rhamnoides ´Dar Katuni´
Hippophae rhamnoides ´Jantarnaja´
Hippophae rhamnoides ´Masličnaja´
Hippophae rhamnoides ´Novost Altaja´
Hippophae rhamnoides ´Oranževaja´
Hippophae rhamnoides ´Velikan´
Hippophae rhamnoides ´Vitaminnaja´
Hippophae rhamnoides ´Zolotistaja´
Hippophae rhamnoides ´Zolotoj počatok´

Reference

  1. ↑ VALÍČEK, Pavel; HAVELKA, Emil. Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti [online]. Start, rev. 22.07.2009, 21:54:40, [cit. 2009-07-22]. Dostupné online. (cz) 
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 SVOBODA, Jaroslav. Rakytník řešetlákový [online]. ekozahrady, rev. 10.10.2008, 22:16:50, [cit. 2009-07-22]. Dostupné online. (cz) 
  3. ↑ přírodní léčiva
  4. ↑ life style
  5. ↑ bistro.florentyna
  6. ↑ 6,0 6,1 www.vinarsky-dvur (podrobně)

Literatura

  1. ↑ PILÁT, Albert. Listnaté Stromy a keře našich zahrad a parků. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1953.  
  2. ↑ HIEKE, Karel. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hippophae rhamnoides
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rakytn%C3%ADk_%C5%99e%C5%A1etl%C3%A1kov%C3%BD“