RBVZ Russkij Vitjaz

Z Multimediaexpo.cz

Základní charakteristika
Russkij Vitjaz


Určení	Russkij Vitjaz
Výrobce	Igor Sikorsky
Konstruktér	Igor Sikorsky
První let	10. 5. 1913
Zařazen
Vyřazen
Výroba	1913
Vyrobeno	1
Varianty
Uživatel	Rusko

Russkij Vitjaz byl první čtyřmotorový letoun na světě. Navrhl ho a postavil Igor Sikorsky v Rusku na jaře roku 1913.

Sikorsky koncipoval Russkij Vitjaz v roce 1911, avšak odborníci a média na celém světě předpovídaly úplné selhání tohoto projektu, pozorovatelé byli přesvědčeni, že letadlo s takovými rozměry nemůže nikdy opustit zemi. 10. května 1913 však museli přiznat, že se mýlí, protože letoun poprvé vzlétl.

Russkij Vitjaz získal v létě 1913 mezinárodní rekord ve vytrvalosti, když se sedmi lidmi na palubě létal hodinu a čtyřiapadesát minut.

Letadlo však bylo 11. září 1913 zcela zničeno. Při konkurzu vojenských letadel na petrohradském letišti se prolétávajícímu francouzskému letounu Meller 2 utrhl rotační motor a jako obrovská bomba dopadl na jeho levé křídlo...

Technický popis

Russkij Vitjaz byl celodřevěný čtyř-příhradový dvouplošník s pevným podvozkem, zcela zakrytou kabinou pro posádku i cestující, a s pohonem čtyřmi pístovými motory.

Trup

Dřevěná příhradová konstrukce trupu měla obdélníkový průřez. Podélníky tvořily jasanové lišty 40 x 40 mm, jednotlivé vzpěry byly vyrobeny z borovice a výztuhy z překližky 4 mm. Jednotlivé díly byly spojovány ocelovým plechem. Trup byl na přídi široký 1,4 metru a zúžoval se až na 0,6 m na konci. Výška trupu bez kabiny byla na přídi 0,9 m. Zadní část trupu byla potažena plátnem. Příď letounu byla potažena překližkou s vrchní mahagonovou dýhou. Přední část trupu tvořila otevřený balkón pro pozorovatele, za ním následovala zakrytá kabina vysoká 1,85 m a dlouhá 5,75 m se vstupními dveřmi a velkými okny. Kabina měla dřevěnou kostru, překližkový potah a oplechovanou střechu. V přední části kabiny byly dvě sedadla pilotů (vedle sebe) s dvojitým řízením. Dveřmi oddělená kabina pro cestující nabízela plátěné sedačky a malý dřevěný stolek.

Křídla

Křídla byla čtyřpříhradová, dvounosníková s tenkým klenutým profilem. Nosníky z lišt 18-20 mm měly bočnice z překližky silné 5 mm. Sestavený nosník měl průřez 50 x 90 mm. Žebra byla vyrobena z lišt a překližky. Křídla byla potažena speciálním plátnem. Horní křídla měla krátká křidélka. Celý nosný systém byl vyztužen ocelovými dráty.

Ocasní plochy

Kostrukce ocasních ploch se značně podobala křídlům. Pevný stabilizátor a pohyblivé výškové kormidlo. Směrovky byly plovoucí a měly speciální profil, který vylepšoval směrové ovládání letounu při vysazených motorech na jedné straně.

Motory

Pohonné jednotky tvořily čtyři čtyřválcové, kapalinou chlazené, spalovací motory Argus s výkonem po 74 kW pohánějící dvoulisté dřevěné vrtule o průměru 2,60 metru, přímo bez reduktoru. Každý motor měl vlastní spádovou palivovou nádrž, olejovou nádrž a chladič kapaliny. Celková zásoba paliva činila 150 kg. Motory byly uloženy na dolním křídle v první a třetí příhradě od trupu. Chod motorů, které se spouštěly ručně, se centrálně ovládal pákami přípustí v kabině.

Hlavní technické údaje

Osádka: 3
Délka: 20,0 m
Rozpětí křídel:
- horní křídla: 27,0 m
- spodní křídla: 20,0 m
Výška: 3,90 m
Plocha křídla: 120 m²
Hmotnost prázdného letounu: 3 400 kg
Vzletová hmotnost: 4 000 kg
Max. vzletová hmotnost: 4 200 kg
Pohon: 4 × motor Argus
Výkon: 4 x 74 kW (100 hp)
Maximální rychlost: 95 km/h
Přistávací rychlost: 70 km/h
Dolet: 170 km
Dostup: 600 metrů

Literatura

Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
RBVZ Russkij Vitjaz

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii