Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Poločas přeměny
Z Multimediaexpo.cz
Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku. Pro konkrétní izotop je konstantní. Má hodnotu od zlomku sekundy až po milióny let. Často se používá i termín poločas rozpadu, ale ten je méně obecný, protože ne každá radioaktivní přeměna představuje rozpad (například vyzáření fotonu gama záření z excitovaného jádra).
Pro konkrétní jádro nuklidu (atom určitého izotopu) nelze v principu určit, kdy dojde k přeměně. Kvantová mechanika jako pravděpodobnostní teorie umožňuje stanovit pouze pravděpodobnost, že k přeměně dojde v daném časovém úseku, například v následujících 10 minutách. Tento pravděpodobnostní charakter prakticky znamená, že máme-li vzorek látky běžné velikosti a tedy o velkém počtu nuklidů (srovnej Avogadrova konstanta), pak můžeme přesně vypočítat dobu, za jakou se přemění právě polovina přítomných jader.
Obsah |
Izotopy
Stabilita izotopu se určuje právě na základě poločasu přeměny. Stabilní izotopy ho mají nekonečný, jádra se samovolně nepřeměňují. Za stabilnější je považován izotop s větším poločasem přeměny, protože jeho nuklidy v průměru déle vydrží být tím, čím jsou.
V přírodní směsi daného chemického prvku jsou určitá procentuální zastoupení několika jeho izotopů. Například vodík v oceánské vodě obsahuje 99.9844% protia (to jest atomy se samotným protonem v jádře) a 0.0156% deuteria, takzvaného těžkého vodíku, který má v jádře navíc vázaný jeden neutron. Oba izotopy jsou zcela stabilní. Krom toho existuje izotop vodíku se třemi nukleony zvaný tritium, který se v přírodní směsi nevyskytuje, vyrábí se uměle. Tritium je radioaktivním zářičem β s poločasem přeměny 12,36 let. Některé chemické prvky vůbec nemají stabilní izotopy, například radon. Některé se vyskytují v přírodě jak ve formě stabilních izotopů, tak i nestabilních. Například uhlík v atmosférickém oxidu uhličitém obsahuje díky kosmickému záření stálý podíl radioaktivního izotopu C14. Měření jeho procentuálního zastoupení v předmětech organického původu umožňuje určit jejich stáří díky známému poločasu přeměny (5715 let). Tento způsob měření stáří se nazývá radiokarbonová metoda datování.
Příklady
Příklady nejznámějších radioizotopů, řazeno dle poločasu přeměny.
| Prvek | Izotop | Poločas rozpadu |
|---|---|---|
| Beryllium | 8Be | 6, 7 · 10-17 s[1] |
| Polonium | 212Po | 0, 3 µs[1] |
| Thorium | 223Th | 0, 9 sekundy[1] |
| Francium | 223Fr | 22 minut[1] |
| Síra | 35S | 87, 5 dní[1] |
| Kobalt | 60Co | 5, 27 let[2] |
| Tritium | 3H | 12, 36 let[1] |
| Cesium | 137Cs | 30, 17 let[2] |
| Radium | 226Ra | 1 622[1] / 1 602[2] let |
| Uhlík | 14C | 5 730 let[1][2] |
| Plutonium | 239Pu | 24 110[1] / 24 400[2] let |
| Uran | 235U | 710 milionů let[2] |
| Draslík | 40K | 1, 26 miliard let[2] |
| Uran | 238U | 4, 468[1] / 4, 51[2] miliard let |
| Thorium | 232Th | 14, 05[1] / 13, 9[2]miliard let |
| Bismut | 209Bi | cca 1, 9 · 1019 let[1] |
Související články
Reference
- ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 Radioaktivita a jaderné reakce - Zákony radioaktivních přeměn [PDF online]. Gymnázium & SOŠPg Liberec Jeronýmova, [cit. 2011-03-02]. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 ULLMANN, Vojtěch. Jaderná a radiační fyzika - Radionuklidy - Některé nejdůležitější radionuklidy [online]. Astro Nukl Fyzika, [cit. 2011-03-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Radioaktivita, studijní text Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
- Ionizující záření, Miniencyklopedie ČEZu
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |