Pancíř (Šumava)

Z Multimediaexpo.cz

Pancíř je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou .

Obsah 1 Přístup 2 Geologie a geomorfologie 3 Vodstvo 4 Klimatické podmínky 5 Vegetace 6 Související články 7 Reference 8 Externí odkazy

Přístup

Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici. Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák – Hofmanova Bouda – Pancíř , která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m, u dolní stanice se nachází parkoviště Kaskády.

Geologie a geomorfologie

Vrchol Pancíře vystupuje na jihovýchodním konci plochého strukturního Pancířského hřbetu. Je tvořen vložkou žulových porfyrů v jemnozrnných svorech a svorových rulách moldanubika. Na jeho svazích jsou četné rozptýlené sutě a menší skalní výchozy.

Vodstvo

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a počtem pramenů na svazích mu na Šumavě může konkurovat snad jen Černá hora (1315 m). Pod Pancířem pramení tři významné řeky - na západě je to Úhlava, na jihovýchodě Řezná a na severu Křemelná, jedna ze zdrojnic Otavy.

Klimatické podmínky

Podle měření z let 1927 - 1950, zde průměrná roční teplota dosahuje 3,8 °C,^[1] teplotní maximum bylo 31,0 °C a teplotní minimum -31,2 °C. Je zde tedy nepatrně tepleji než na o 100 - 150 m níže položených planinách na horním povodí Vltavy a Otavy. Průměrný roční úhrn srážek z totalizátoru zde byl v letech 1957 - 1976 naměřen 1289 mm, což v rámci Šumavy patří k vyšším hodnotám (na meteorologické stanici Churáňov je to za období 1956 - 1995 1066 mm).

Vegetace

Vegetační kryt svahů Pancíře tvoří převážně smrkové porosty s pomístnou příměsí jedle, buku a jeřábu, na jihovýchodních svazích jsou zbytky bukových porostů s příměsí klenu. Na východních a severovýchodních svazích se rozprostírá přírodní rezervace Prameniště tvořená především rašeliništi.

Související články

• Rozhledna Pancíř
• Lanová dráha Špičák - Pancíř

Reference

1. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.  

Externí odkazy

• Pancíř na www.tisicovky.cz

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii