V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Palná zbraň

Z Multimediaexpo.cz

Samopal MP40

Palná zbraň je střelná zbraň, využívající tlaku plynů, vzniklých hořením výmetné látky (obvykle výbušiny typu střelivin) zapálené zážehovým prostředkem, k předání kinetické energie jednomu nebo více projektilům (střelám). Energie je využita k dopravě střely na cíl a zničení nebo poškození tohoto cíle. Jedná se o princip zážehového motoru s nevratným pístem. U starších zbraní byl výmetnou látkou obvykle černý střelný prach, ale u moderních zbraní je to téměř bez výjimky bezdýmný střelný prach.

Obsah

Definice střelné zbraně v českém právu

Příloha k zákonu č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu: Palná zbraň - střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie.

Střelba a palné zbraně

Existuje několik základních typů palných zbraní:

Do nich se nabíjejí náboje (seznam nábojů do ručních zbraní, seznam nábojů do pušek), které se skládají z:

Náboje jsou uloženy v zásobníku, odkud se dostávají do komory na jednom konci hlavně a jsou skrz hlaveň vystřeleny. Samotný způsob výstřelu se liší podle jednotlivých typů střelných zbraní. Důležitým pojmem u většiny z těchto typů je spoušťový mechanismus a závěr hlavně. Ještě před samotným výstřelem je třeba zamířit. K procesu míření nám slouží buď kombinace mušky a hledí, kolimátor nebo puškohled. Samotným procesem výstřelu se zabývá věda Balistika. Tu je dále možné rozdělit podle fáze, ve které se nachází na vnitřní balistiku, přechodovou balistiku, vnější balistiku a terminální balistiku. Důležité také je, že náboje mají různý dostřel, což souvisí s jejich rozdílnou úsťovou rychlostí a úsťovou energií. Náboje mají různou ráži Je-li cílem střelby člověk, pak je důležitý jaký mají jednotlivé náboje Zastavovací efekt (nebo také stop efekt). Z tohoto pohledu je také důležité, jaké zbraň způsobí zranění.

Historie

Obrovský turecký kanón z 15. století

V posledních stoletích se staly střelné zbraně nejběžnějšími zbraněmi užívanými lidstvem. Střelné zbraně začali masově používat husité. Od renesance se moderní válčení spoléhá na tyto zbraně, které měly velký vliv na historii a expanzi západní civilizace. Postupně v mnoha ohledech (společně s dalšími vynálezy) zásadním způsobem změnily způsob vedení války. Pro historické palné zbraně se obvykle používal projektil ve tvaru koule. Moderní palné zbraně používají téměř vždy ogiválního tvaru střely, kdy přední část má u dlouhých zbraní obvykle tvar ostré špičky, u krátkých od paraboly po kouli, případně i kužel. Zadní část má válcový tvar, někdy se zadní částí zúženou. U dělostřeleckých granátů, které dnes téměř bez výjimky obsahují výbušnou směs, se používají i odpařovací dna střel, která snižují podtlak vznikající za střelou a tak zvyšují účinný dostřel granátu.

Rozdělení

Existují tři hlavní kategorie palných zbraní: težké, lehké a ruční. A ve všech se vyskytují zbraně automatické.

Těžké zbraně

Jsou obvykle velmi velké, a pokud nejsou napevno instalované, přemisťují se na kolových podvozcích nebo na dopravních prostředcích. Ráže bývá většinou od 40mm do 50 cm (např. děla na velkých válečných lodích), ale existovala i jednotlivá děla výrazně větších ráží. Délka hlavně se obvykle pohybuje mezi dvaceti až padesátinásobkem ráže. Tyto zbraně váží obvykle několik tun. Přesný dosah těchto zbraní je několik desítek km a zaměřuje se pomocí mechanického nastavení náměru a odměru. K jejich obsluze je potřeba několikačlenná posádka a jedná se asi bez výjimky o vojenské zbraně. Do této skupiny patří děla a minomety. Někdy bývají nazývané artilerie. Rozlišujeme je na ty určené primárně pro přímou střelbu - kanóny a ty určené pro nepřímou střelbu - houfnice, minomety. Jen lodní děla jsou děla univerzální a nejsou dále rozlišována.

Lehké zbraně

Jsou také větších rozměrů a mouhou být přepravovány v rozloženém stavu ručně, nebo též na kolových dopravních prostředcích. Jejich ráže je výrazně menší než u těžkých zbraní, ale přesto značná a začíná přibližně od 20mm. Stejně jako v předcházející kategorii mohou být určeny pro nepřímou střelbu (např. minomet) tak i pro střelbu přímou (např. rychlopalný kanon). A k jejich obsluze je obvykle také potřeba několikačlenná obsluha, což ovšem vzhledem k vývoji elektroniky přestává platit.

Ruční zbraně

Jsou obvykle malé, přenosné jedním člověkem, s ráží do 20mm (taková velikost je ale už dosti výjimečná- používá se např. u antimateriálových pušek) a zaměřují se vizuálně použitím zaměřovacího zařízení, které zpravidla sestává z mušky a hledí, nebo může být použit průhledový zaměřovač - kolimátor, nebo na větší vzdálenosti zaměřovací dalekohled (tzv.puškohled). K jejich obsluze je zapotřebí jedno až tříčlenná obsluha. Maximální hranice přesného dostřelu ručních zbraní bývá přibližně do 3 km (např. .50 BMG cca 2,5km, .308 Winchester 1,5km) , u dlouhých a do 300m (to je ale výjimečné) u krátkých.

Krátké zbraně

Krátké ruční palné zbraně se dělí revolvery, kde jsou náboje uloženy v otočném válci a pistole, které mohou být jednoranné, samonabíjecí či automatické.

Dlouhé zbraně

Dlouhé palné zbraně bývají často souhrnně označovány jako pušky. Řadí se sem lovecké a sportovní pušky, vojenské útočné pušky a samopaly, nebo kulomety. Pušky lze rozdělit jednoranné, opakovací, samonabíjecí a automatické.

Automatické zbraně

Jsou samočinné zbraně u nichž není potřeba před každým výstřelem znovu zmáčknou spoušť. Jedná se o značně specifickou kategorii, protože zahrnuje v podstatě zbraně ze všech předcházejících kategorií. Téměř bez výjimky se jedná o zbraně vojenské, protože ve většině zemí patří v civilním sektoru ke zbraním zakázaným. V kategorii těžkých zbraní jsou výzbrojí bojových vozidlech pěchoty V kategorii lehkých zbraní jsou jejich klasickým představitelem rychlopalné kanóny. Naprostou doménou automatických zbraní jsou dlouhé ruční zbraně, které představuje kulomet, útočná puška, samopal a nová kategorie osobní obranná zbraň (PDW).

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Palná zbraň