V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Osoblažsko

Z Multimediaexpo.cz

Osoblažsko (něm. Hotzenplotzer Ländchen, polsky Ziemia Osobłoska) či Osoblažský výběžek (polsky worek osobłoski nebo cypel osobłoski) je územím České republiky, rozkládající se na severozápadě Moravskoslezského kraje v okrese Bruntál, kde tvoří výběžek českého území do území polského v severovýchodním cípu okresu. Území Osoblažska se někdy nazývá Slezská Haná (polsky Śląska Hana, něm. Schlesiche Hanna).

V současnosti představuje Osoblažsko dva různě vymezené regiony, které se spolu částečně kryjí:

Osoblažská enkláva
  • Osoblažská enkláva (něm. Hotzenplotzer Ländchen) přesně vymezená územím bývalých soudních okresů Osoblaha a Jindřichov, zahrnuje kromě vlastního výběžku celou nejsevernější část okresu Bruntál. Toto území, o rozloze 219,32 km², tvořilo vůbec největší a zároveň i nejsevernější moravskou enklávu (či spíše exklávu), obklopenou územím Slezska. Původně se jednalo v rámci Moravy o součást Holasicka. Když pak král Přemysl Otakar II. většinu území Holasicka roku 1269 začlenil do Opavského vévodství, zůstalo Osoblažsko v rámci Olomouckého biskupství (později arcibiskupství) i nadále integrální součástí Moravy, kterou bylo až do roku 1783, kdy bylo Josefem II. po administrativní stránce podřízeno orgánům Rakouského Slezska. Správním centrem celého území byla obec Osoblaha.

„Enkláva“ zahrnovala těchto 12 obcí (čísla se shodují s čísly na mapě): (1) Bohušov, (2) Dívčí Hrad, (3) Hlinka, (4) Janov, (5) Jindřichov, (6) Liptaň, (7) Osoblaha, (8) Petrovice, (9) Rusín, (10) Slezské Pavlovice, (11) Slezské Rudoltice, a (12) Vysoká, a 2 katastrální území: (13) Třemešná (součást obce Třemešná) a (14) Piskořov (součást Města Albrechtice).


  • Zájmové sdružení Osoblažsko je územně podstatně menší. Jedná se o zájmové sdružení obcí, jehož členy jsou obce Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Liptaň, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná a Vysoká. Součástí regionu je tak i vesnice Rudíkovy, která nebyla součásti výše zmíněné Osoblažské enklávy. Takto vymezená oblast se rozkládá na 167,2 km² a trvale zde bylo k 1. lednu 2006 přihlášeno k pobytu 4794 lidí. Hustota zalidnění vzhledem k relativně příhodným přírodním podmínkám tak je extrémně nízká - 29 obyv./km², což je přibližně poloviční hodnota hustoty zalidnění celého okresu Bruntál (63 obyv./km²) a méně než čtvrtinová hodnota hustoty zalidnění České republiky (130 obyv./km²). Pověřenou obcí východní části Osoblažska je obec subregionálního významu Osoblaha s 1134 obyvateli (2006, největší obec oblasti), zatímco katastry obcí Liptaň, Třemešná a Vysoká v západní části oblasti spadají pod pověřenou obec Město Albrechtice, které však leží mimo zájmové území.

Po prohrané (z rakouské strany) prusko-rakouské válce Osoblažsko zůstalo součástí Rakouska. Osoblažsko se tímto dějinným zvratem dostalo na samou periferii rakouské části Slezska. Další ránu Osoblažsku zasadily události, které se odehrály po 2. světové válce, kdy bylo odsunuto většinové obyvatelstvo německého původu. Naprostá většina původního obyvatelstva tedy byla odsunuta a oblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho periferního postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Osobla%C5%BEsko“