Nakadžima Ki-84

Z Multimediaexpo.cz

Základní charakteristika
Nakadžima Ki-84 Hajate

Nakadžima Ki-84
Určení	stíhací letoun
Výrobce	Nakadžima Hikóki K. K.
Konstruktér	Tei Kojama
První let	duben-květen 1943
Zařazen	1944
Vyřazen
Výroba	srpen 1943–1945
Vyrobeno	3514
Varianty
Uživatel	Japonsko
	Čínská lidová republika Tchaj-wan Indonésie

Nakadžima Ki-84 Hajate (Bouře) (japonsky: 四式戦闘機, Jon šiki sentóki) byl japonský stíhací letoun užívaný ve druhé světové válce. Plný název sériových letounů byl Armádní stíhací letoun Typ 4 Model 1A Hajate, ve spojeneckém kódu byl označen Frank.

Jednalo se o robustní a rychlý letoun s dobrou pasívní ochranou pilota, se silnou výzbrojí a dlouhým doletem. Když se roku 1944 střetli s Ki-84 Američané, byli nemile překvapeni výkony nového soupeře. Avšak v té době měli již nad Japonci takovou početní převahu, že je nasazení jakéhokoliv moderního stroje nemohlo ohrozit.

Vývoj

Typ Ki-84 byl japonskou armádou objednán 29. prosince 1941, jako budoucí náhrada v té době do služby zaváděného typu Nakadžima Ki-43 Hajabusa. Nový typ si měl zachovat výbornou obratnost svého předchůdce a obecně dosahovat vyšších výkonů. Také měl mít pancéřování kabiny letounu a samosvorné obaly nádrží, což byly velké slabiny typu Ki-43. Vývoj nového typu vedl Tei Kojama, jež stál i u zrodu typů Ki-43 a Nakadžima Ki-44. První prototyp byl dokončen v březnu roku 1943 a o pět týdnů později zalétán. Zkoušky probíhaly úspěšně a brzy byly dokončeny další dva prototypy letounu. V září roku 1943 proběhl cvičný souboj prototypu Ki-84 s letounem Ki-44 a s německým Focke Wulfem 190 A5, který byl rozebraný přepraven do Japonska. Major Jasuhiki Kuroe, který pilotoval prototyp Ki-84, ho shledal jako nejlepší.

Sériové výrobě typu předcházely dvě předsérie, které byly vyrobeny mezi srpnem roku 1943 a březnem roku 1944. Poté už začala sériová výroba typu, jež trvala až do konce války. Celkem bylo postaveno 3514 kusů Ki-84.

Konstrukce

Ki-84 byl robusní dolnoplošník s kapkovitým překrytem pilotní kabiny a záďovým podvozkem, jehož hlavní nohy se zatahovaly směrem k trupu. Problémem letounu byla křehká konstrukce podvozku, jehož zhroucení bylo častou příčinou nehod při operacích z polních letišť. Letoun poháněl dvouhvězdicový vzduchem chlazený osmnáctiválec Nakadžima Ha-45 (ve verzích Ha-45-11, Ha-45-12 či později výkonnější Ha 45-21), který roztáčel čtyřlistou vrtuli. Jeho výkon bylo možné krátkodobě zvýšit pomocí vstřikování směsy vody a metanolu. V případě pohonné jednotky měl typ po celou svou operační službu problémy s tlakem palivové soustavy, jež někdy způsoboval pokles výkonu motoru. Výbroj typu se skládala ze dvou synchronizovaných kulometů typu Ho-103 ráže 12,7 mm nad motorem a dvou kanónů Ho-5 ráže 20 mm v křídlech. Pod křídly byly dva závěsníky, na které bylo možné zavěsit dvě pumy o hmotnosti 250 kg či některou z nich zaměnit za přídavnou nádrž.

Postupně byly vyvinuty také zdokonalené varianty letounu. Do části letounů byl montován výkonnější motor Nadakžima Ha 45-25 o výkonu 2000 hp. Nasazení proti americkým těžkým bombardérům B-29 si vynutilo zesílení výzbroje letounu. Verze Ki-84-Ib měla místo synchronizovaných kulometů další dva 20mm kanóny Ho-5 (celkem tedy čtyři) a verze Ki-84-Ic měla dva z 20mm kanónů vyměněny za dva kusy typu Ho-105 ráže 30 mm.

K sériové výrobě výškové verze Ki-84-III s motorem Ha 45Ru s turbokompresorem už nedošlo. Vyráběna nebyla ani verze Ki-84N (také Ki-117) s motorem Nakadžima Ha 44-13 o výkonu 2500 hp a zvětšeným rozpětím. Poslední dva projekty výškové verze byly označeny Ki-84P a Ki-84R. Verze Ki-106 byla pokusem o výrobu letounu z nestrategických surovin. Do konce války byly postaveny dva prototypy s kostrou ze dřeva a potahem z překližky. Ki-113 byl nedokončený prototyp verze Ki-84 postavené pro změnu s ocelovou kostrou a potahem. Nedokončený zůstal i prototyp verze Ki-116 s řadovým motorem Micubiši Ha 112-II.

Operační nasazení

Pro ověření vlastností letounu byla také v říjnu 1943 vytvořena experimentální čútai vyzbrojená typem Ki-84, která však nebyla nasazena v bojové oblasti. Výsledky testování byly velice pozitivní. První řadovou jednotkou, která byla typem vyzbrojena byla 22. sentai, která byla nejprve krátce nasazena v Číně a stala se zde pro Američany nepříjemným překvapením. Poté byly letouny nasazeny především při obraně Filipín a Okinawy.

Na Filipíny byla soustředěna většina jednotek s moderními Ki-84 (jednalo se o 1., 11., 29., 51., 52., 71., 72., 73. a 200. sentai), přičemž letouny byly nasazeny především jako stíhací bombardéry proti pozemním cílům a americké invazní flotile. V boji tyto jednotky ztratily většinu svých letadel a musely být poté staženy do Japonska k přeskupení a vyzbrojení.

Řada jednotek poté bránila Japonsko před útoky amerických bombardérů. Působyly také na Okinawě, v Barmě, Číně, Thajsku, Mandžutsku, Indočíně, Indonésii a řada jednotek skončila svou bojovou činnost na Tchaj-wanu.

Po skončení války používaly ukořistěné kusy jak Kuomintang, tak komunistické síly. Letoun byl testován i v USA.

Uživatelé

Hlavní technické údaje

Ki-84-Ia

Osádka: 1 (pilot)
Rozpětí: 11,238 m
Délka: 9,920 m
Výška: 3,385 m
Nosná plocha: 21 m²
Hmotnost prázdného letounu: 2 698 kg
Vzletová hmotnost: 3 890 kg
Maximální rychlost: 624 km/h ve výšce 6000 m
Dostup: 11 000 m
Dolet: 1 800 km

1 × dvouhvězdicový vzduchem chlazený osmnáctiválec Nakadžima Ha-45 Model 21
Výkon motoru: 1 990 k (1485 kW)

Výzbroj

2 × synchronizovaný kulomet Ho-103 ráže 12,7 mm nad motorem (350 nábojů na hlaveň)
2 × kanón Ho-5 ráže 20 mm (150 nábojů na hlaveň)
500 kg pum

Prameny

DVOŘÁK, Pavel. Nakajima Ki-84 Hayate. HPM, 1993, roč. III, čís. 8, s. 2–5. ISSN 1210-1427.
DVOŘÁK, Pavel. Nakajima Ki-84 Hayate (dokončení). HPM, 1993, roč. III, čís. 9, s. 9–16. ISSN 1210-1427.

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nakadžima Ki-84

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nakadžima Ki-84

Letouny Japonské armády za druhé světové války
Stíhací letouny	Bombardovací letouny
Ki-10 • Ki-27 • Ki-43	Ki-21 • Ki-30 • Ki-32 • Ki-48 • Ki-49 • Ki-51 • Ki-66 • Ki-67
Průzkumné letouny	Transportní letouny	Ostatní letouny	Kluzáky
Ki-15 • Ki-46 • Ki-36	Ki-34 • Ki-54 • Ki-56 • Ki-57	Ki-115 • Ki-167 • Ka-1	Ku-1 • Ku-8 • Ku-11
Experimentální letouny a prototypy
Ki-74 • Ki-78 • Ki-83 • Ki-87 • Ki-94-I a II • Ki-96 • Ki-108 • Ku-6 • Ku-7

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii