The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Minaret (Lednicko-valtický areál)

Z Multimediaexpo.cz

Lednický minaret
Lednický minaret

Lednický minaret je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země[1]. Od r. 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[2]

Obsah

Historie

Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna, zakladatel lednického parku, v duchu tehdy módního orientálního stylu podle vzoru anglických zahrad s romantickými stavbami (zámecký park Kew gardens).[3] Stavěla se v letech 1797–1804 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth.[4]

Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito 500 pilotů z dubového dřeva a na nich položen rošt z 96 silných kmenů.[5] Hardtmuth navrhl samonosné lešení, po kterém mohly být vynášeny i těžké kamenné kvádry.[4][5] V roce 1868 za knížete Jana II. z Lichtenštejna byl interiér minaretu dekorován v tureckém stylu. Malířskou výzdobu, složenou z pestrých geometrických a rostlinných motivů, provedl vídeňský malíř Josef Geyling.[3][4] Minaret byl využíván jako odpočinkové místo a poskytoval vyhlídku na celý zámecký areál a do dalekého okolí. V osmi sálech byly vystaveny lovecké trofeje a řada suvenýrů z cest do Asie a Afriky.

Větší opravou prošel minaret v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo nutno řešit problémy se statikou.[4] Kvůli havarijnímu stavu místností v 1. patře byla veřejnosti přístupná pouze věž minaretu. Počátkem 21. století proběhla celková rekonstrukce, po které je možné si prohlédnout celý objekt:

  • 2007 – začátek generální opravy (předpokládaný celkový rozpočet 30 milionů korun)
  • 2010 – oprava věže, fasády a horní kupole (8 milionů korun)
  • 2013 – opravy střechy, dřevěných konstrukcí, oken a vstupních dveří (4 miliony korun)
  • 2014 – oprava kamenné výzdoby na fasádě, fresky a mozaiky uvnitř minaretu (14 milionů korun)
  • 2016 – opravy mozaikových podlah (7 milionů korun)
  • 2018 - dokončení rekonstrukce (5 milionů korun)[6]

Pověst

Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale pověst, že Alois Lichtenstein si chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné a tak se musel spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.

Popis

Minaret je postaven na břehu Zámeckého rybníka v hlavní ose k zámku. V jeho blízkosti se nachází přístaviště na Staré Dyji. K rozhledně se dá dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. Z ochozu je vidět park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.

Minaret představuje čtyřboká budova (mešita) s arkádovým ochozem v přízemí a nad ní se zvedá přes 60 metrů vysoká věž (minaret). Je členěná do tří zón, z nichž první dvě jsou osmiboké a nejvyšší válcová. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. První dva ochozy, nesené konzolami, mají kamenné zábradlí, nejvyšší má zábradlí kovové. Vrchol minaretu tvoří lucerna s okny zakončená kopulí se zlacenou korouhví ve tvaru půlměsíce.

V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s okny[7]. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a citáty z koránu.[5] Nad portálem je umístěna šaháda - vyznání víry: Není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok. Na profilované římse stojí dvanáct štíhlých věžiček zakončených půlměsícem. Ve čtyřech rozích ploché střechy mešity jsou měděným plechem pobité kupole.[4]

Interiéry jsou dekorovány v tureckém stylu, stropy místností jsou členěny do menších polí vyřezávanými a polychromovanými lištami. Podlahy tvoří barevné mozaiky z benátského terazza.

Souřadnice

Reference

  1. ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=2359
  2. ↑ Památkový katalog - 1000159057_0005 - minaret. www.pamatkovykatalog.cz [online].  [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.  
  3. ↑ 3,0 3,1 ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc : Muzeum umění+NPÚ Brno. ISBN 80-85227-49-5. S. 53-57.  
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 KONEČNÝ, Michal. Minaret. Kroměříž : NPÚ. 45 s. ISBN 978-80-906899-8-5.  
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 Lednice. www.zamek-lednice.com [online].  [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.  ( ) 
  6. ↑ TELEVIZE, Česká. V zámeckém parku v Lednici pokračují opravy minaretu. Restaurátoři se pustili do mozaikových podlah. ČT24 [online].  [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.  ( ) 
  7. ↑ ŠENKÝŘ, Miloš. Šetří se. Na minaret nezbylo. lidovky.cz, 2010-05-12. Dostupné online [cit. 2018-08-16]. (cs) 

Literatura

  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc : Muzeum umění+NPÍ Brno. ISBN 80-85227-49-5.  
  • KONEČNÝ, Michal. Minaret. Kroměříž : NPÚ. ISBN 978-80-906899-8-5.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Minaret (Lednicko-valtický areál)
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Minaret_(Lednicko-valtick%C3%BD_are%C3%A1l)“