Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Mars Express
Z Multimediaexpo.cz
Mars Express (zkráceně MEX) je planetární sonda určená ke studiu planety Mars z oběžné dráhy okolo ní. Po Mars Global Surveyor a Mars Odyssey se stala třetí orbitální sondou činnou u Marsu a první planetární sondou ESA vůbec. Její jméno naznačuje, že byla připravena ve velmi krátkém čase – podařilo se to díky využití designu a experimentů předchozích misí ESA, zejména Rosetta a Mars 96 (původně ruská mise, kterou ale ESA mohutně zainvestovala a vybavila přístroji). Úspěšnost projektu této sondy vedla k vytvoření sesterského projektu Venus Express, který má za úkol průzkum planety Venuše z oběžné dráhy.
Obsah |
Přístroje a experimenty
Přístroje věnované průzkumu povrchu a podpovrchových struktur:
- HRSC (High Resolution Stereo Camera) – stereokamera kombinovaná s kamerou s vysokým rozlišením
- OMEGA (Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) – spektrometr pracující ve viditelné a infračervené oblasti
- MARSIS (Sub-surface Sounding Radar Altimeter) – dlouhovlnný radar určený k průzkumu podpovrchových struktur do hloubky cca 5 km
Přístroje věnované průzkumu atmosféry a ionosféry Marsu:
- PFS (Planetary Fourier Spectrometer) – Fourierovský spektrometr
- SPICAM (Ultraviolet and Infrared Atmospheric Spectrometer) – spektrometr pracující v ultrafialovém a infračerveném oboru
- ASPERA (Energetic Neutral Atoms Analyser) – analyzátor neutrálních částic
Součástí výzkumného programu je také:
- MaRS (Mars Radio Science Experiment) – program na zpřesňování gravitačních dat a výzkum ionosféry ze zachycených radiových signálů
Průběh mise
Sonda byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 2. června 2003 během velké kampaně spojené s nejtěsnějším přiblížením Marsu k Zemi za mnoho let (přibližně zároveň s MEX byly vypuštěny Mars Exploration Rovery). 25. prosince 2003 byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety, kde po sérii testů, určených k otestování funkčnosti přístrojů, začala s vlastním výzkumem. Z bezpečnostních důvodů (nebyla jistota že proces proběhne bez poškození sondy) bylo nicméně uvolnění antény MARSIS odloženo o dva roky až na jaro 2005, kdy zdárně proběhlo. Na konci listopadu 2005 sonda ukončila nominální misi a vstoupila do fáze tzv. prodloužené mise.
- Mars Express na oběžné dráze Marsu:
- Orbitální sklon: 86,3°
- Pericentrum: 258 km (nad atrmosférou)
- Apocentrum: 11 560 km (nad povrchem)
- Oběh: každých 6 hodin 43 minut
Beagle 2
- Související informace můžete najít také v článku: Beagle 2}}
Beagle 2 byl samostatný přistávací modul nesený sondou Mars Express určený k exobiologickým experimentům na povrchu Marsu. Bohužel ale kvůli technické závadě (zřejmě chybný odhad výšky na základě atmosferických měření) se měkké přistání nezdařilo. Beagle 2 byl vyroben Open University ve Velké Británii a pojmenován na počest lodi Charlese Darwina Beagle.
Vědecké objevy a důležité události
Po provedení více než 4 000 oběhů sonda Mars Express zůstává ve skvělém stavu a všechny přístroje pracují podle předpokladů. Kamera HRSC neustále mapuje povrch planety s nevídaným rozlišením a posílá množství úžasných fotografií. Byly zjištěny polární záře v oblastech silné remanentní magnetizace.
V roce 2005 vědci z ESA sdělili, že spektrometr OMEGA (Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) zjistil přítomnost hydrátů síry, křemíku a dalších minerálů.
Fourierovský spektrometr detekoval metan v atmosféře v oblastech poblíž rovníku (oblast Arabia Terra), což by mohlo znamenat přítomnost některých forem aktivního vulkanismu nebo činnost podpovrchových mikroorganismů.[1] V listopadu 2005 po několika měsících měření uvolnila ESA informace z experimentu MARSIS, které obsahovaly objevy skrytých impaktních kráterů a důkazy přítomnosti podpovrchového vodního ledu.[2]
2004
- 23. ledna
- ESA oznámila objev vodního ledu v ledové čepičce jižního pólu. K objevu byla použita data ze spektrometru OMEGA z 18. ledna.
- 28. ledna
- Sonda Mars Express dosáhla finální oběžné dráhy kolem Marsu, vhodné pro vědecký výzkum.
- 30. března
- Tiskovou zprávou bylo sděleno, že sonda detekovala metan v marsovské atmosféře. Přesto, že se jednalo o velmi malé množství (asi 10 částic z tisíců milionů), vědci byli objevem překvapeni a snažili se najít zdroj metanu. Jelikož se metan v atmosféře Marsu dlouho neudrží, musí existovat jeho zdroj, který v současnosti metan uvolňuje. Protože jedním z možných zdrojů by mohl být mikrobakteriální život, plánuje se ověření hodnověrnosti naměřených údajů a pečlivé sledování rozdílů v koncentraci v různých lokalitách Marsu.
- 28. dubna
- ESA sdělila, že rozvinutí ramen antény radaru MARSIS bylo odloženo. Způsobily to obavy, že by pohyb prutů v průběhu rozvinování mohl poškodit sondu. Byly naplánovány dodatečné testy, které měly tuto možnost vyloučit.
- 15. července
- Vědci pracující s přístrojem PFS oznámili, že objevili spektrální stopy přítomnosti směsi čpavku v atmosféře Marsu. Stejně jako již dříve objevený metan, tak i čpavek z atmosféry rychle mizí, takže potřebuje zdroj, který ho bude stále doplňovat. Tyto příznaky ukazují na existenci aktivního života nebo na geologickou aktivitu.[3]
2005
- 5. května
- 11. května
- 14. června
- Druhý prut byl rozvinut a 16. června ESA oznámila, že úspěšně.[8]
- 22. června
- ESA oznámila, že je MARSIS plně funkční a v nejbližší době začne shromažďovat data. Tato zpráva přišla po hladkém rozvinutí třetího anténního prutu 17. června a úspěšných přenosových testech 19. června[9].
- 28. července
- Stereo kamera HRSC zachytila kráter poblíž severního pólu Marsu se zbytky vodního ledu[10].
2006
- 26. září
- Pro sondu Mars Express byl vyvinut speciální zvláště úsporný mód zvaný 'Sumo' (Survival Mode), který se použije při dlouhých průletech stínem planety, kdy hrozí nedostatek elektrické energie[12].
- Prosinec
- Po ztrátě spojení se sondou NASA Mars Global Surveyor (MGS) se tým Mars Express nabídl pokusit se vizuálně ztracenou sondu identifikovat. Kamera HRSC dvakrát prohledávala oblast, kde se sonda MGS měla nacházet. Oba pokusy byly neúspěšné.
2007
- Únor
- Malá kamera VMC (která byla použita jen při sledování odpoutání přistávacího modulu) byla znovu uvedena do provozu a byla nabídnuta studentům v programu „Ovládejte sondu Mars Express a pořiďte své fotografie Marsu“.
- 28. června
- Kamera HRSC pořídila podrobné snímky oblasti Aeolis Mensae, která odděluje jižní vysočiny a nížinaté oblasti na severu. Výškové rozdíly v oblasti činí až 3 000 m[14].
Reference
- ↑ FORMISANO, V., et al. Detection of Methane in the Atmosphere of Mars. Science, roč. 2004, čís. 306, s. 1758-1761.
- ↑ Buried craters and underground ice – Mars Express uncovers depths of Mars. ESA [online]. 2005-11-30 [cit. 2008-02-06]. Dostupné online. ( )
- ↑ FORMISANO, Vittorio. Water and methane maps overlap on Mars: a new clue?. ESA [online]. 2004-09-20 [cit. 2007-5-7]. Dostupné online. ( )
- ↑ SCHMIDT, Rudolf. Green light for deployment of ESA's Mars Express radar. ESA [online]. 2005-02-08 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ First Marsis radar boom deployed. BBC News [online]. Rev. 2005-05-05 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ Delay hits Mars radar deployment. BBC News [online]. Rev. 2005-05-09 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ First MARSIS boom successfully deployed. ESA [online]. 2005-05-11 [cit. 2007-05-2]. Dostupné online. ( )
- ↑ Smooth deployment for second MARSIS antenna boom. ESA [online]. 2005-06-16 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ Mars Express radar ready to work. ESA [online]. 2005-06-22 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ Water ice in crater at Martian north pole. ESA [online]. 2005-07-28 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ CHICARRO, Agustin. Cydonia - the face on Mars. ESA [online]. 2006-09-21 [cit. 2007-05-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ JANSEN, Fred. Mars Express successfully powers through eclipse season. ESA [online]. [cit. 4. května]. Dostupné online. ( )
- ↑ JANSEN, Fred; SVEDHEM, Håkan; CHICARRO, Agustin. The planetary adventure continues - Mars Express and Venus Express operations extended. ESA [online]. 2007-02-27 [cit. 2007-05-05]. Dostupné online. ( )
- ↑ Tectonic signatures at Aeolis Mensae. ESA [online]. 2007-06-28 [cit. 2007-08-04]. Dostupné online. ( )
Externí odkazy
- Článek na serveru kosmo.cz
- Stránka v databázi kosmických sond spaceprobes.kosmo.cz
- Mars Express v encyklopedii SPACE-40
- anglicky
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |