The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Ludvík Souček

Z Multimediaexpo.cz

Ludvík Souček (17. května 1926 Praha – 26. prosince 1978 Praha) byl český spisovatel science fiction zejména pro mládež a literatury faktu, v níž popularizoval tzv. záhadologické teorie. Rovněž přeložil Vzpomínky na budoucnost Ericha von Dänikena.

Obsah

Životopis

V Praze Bubenči studoval na tamním gymnáziu. V roce 1944 byl totálně nasazen v Praze Libni u ČKD. Střední školu dokončil a odmaturoval až v roce 1945. Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1945-1951) pracoval tři roky jako asistent na II. stomatologické klinice v týmu profesora Neuwirta. Později vstoupil do Československé lidové armády a necelý jeden rok (červen 1954 - březen 1955) strávil v Severní Koreji jako vojenský lékař. V letech 1955-1964 pracoval jako zubař v Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích. V letech 1964-1968 byl zaměstnancem Ministerstva národní obrany, v roce 1968 krátce na ÚV KSČ. Od roku 1969 byl v armádní redakci Československé televize, kde byl autorem pořadu Od zmizelého diplomata k jiným vesmírům. V letech 1971-1976 pracoval v nakladatelství Albatros. Prodělal řadu infarktů. V roce 1976 odešel ve svých 50 letech do invalidního důchodu. Rok poté byl vyznamenán titulem zasloužilý pracovník kultury a v roce 1978 v Praze zemřel[1].

Iniciátor fandomu

Ludvík Souček je považován za iniciátora hnutí a později organizace Československý fandom. V létě 1978, tedy pár měsíců před svou smrtí, v Literárním měsíčníku uveřejnil svou výzvu v článku Přímluva za budoucnost, v níž apeloval na příznivce sci-fi, aby zakládali SF kluby. Ti jeho výzvu brzy vyslyšeli. Později k uctění jeho památky vznikla i anketa fanoušků Ludvík, při níž byli oceňováni autoři, překladatelé a editoři SF literatury.

Spekulace o účasti na lékařských pokusech

Podle spekulací založených na neveřejných zdrojích[2] je smrt Ludvíka Součka zahalena záhadou a krátce před ní mělo vyjít najevo, že během své vojenské služby v Severní Koreji se měl zúčastnit lékařských pokusů na amerických válečných zajatcích. Na spekulacích o lékařských pokusech, nejasnostech týkajících se Součkovy smrti a zdrojů inspirace jeho sci-fi povídek je založena část příběhu knihy Tušení podrazu Ondřeje Neffa. Vzhledem k dostupným podkladům nelze však tento dohad potvrdit ani vyvrátit.

Dílo Ludvíka Součka

Přes občasnou poplatnost jeho děl dobové ideologii je jedním z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších (alespoň u generací, které vyrůstaly do 80. let, často s jeho knihami) českých spisovatelů SF 20. století; několikrát zvítězil ve čtenářských anketách o nejoblíbenějšího autora sci-fi. Psal ovšem knihy a povídky i z jiných oblastí, např. se zajímal o obor fotografie. Hodně fotografoval a ve víkendové příloze deníku Mladá fronta vedl fotografickou rubriku. Další jeho zálibou bylo maňáskové divadlo. U řady povídek vydaných v časopisech použil pseudonymů Ludvík Hynek, Ludvík Dvořák a Ludvík Knot.

Výběr z díla:

  • 1951 Hrajeme maňáskové divadlo (divadelní teorie)
  • 1962 Hrátky kolem křižovatky (dětská kniha)
  • 1963 Jak se světlo naučilo kreslit (teorie fotografie)
  • 1964 Cesta slepých ptáků (SF román, další vydání 1976, 1989 (celá trilogie v jednom svazku) a 1999)
  • 1964 Kam nedosáhne hlas (Z historie pošty, telegrafu a telefonu)
  • 1965 Krotitelé ďáblů (dobrodružný román)
  • 1965 Co oko nevidí (teorie fotografie)
  • 1966 Cesta k moderní fotografii (teorie fotografie)
  • 1967 Velké otazníky, o vesmírných záhadách
  • 1967 Cesta slepých ptáků II. Runa rider (SF, další vydání 1976 a 1999)
  • 1968 Cesta slepých ptáků III. Sluneční jezero (SF román, další vydání 1976 a 1999)
  • 1968 Případ ztraceného suchoplavce (dvojice novel, detektiv Martin Anděl)
  • 1968 Malí rytíři velkých měst, menší práce o mravencích
  • 1968 Války, vojáci, fotografie , o fotografování
  • 1969 Bratři Černé planety (sbírka SF povídek)
  • 1969 Nebe plné balónů, o vzduchoplavbě
  • 1970 Operace „Kili“ (sbírka SF povídek; část nákladu zničena zásahem cenzury – v jedné povídce sovětský voják kleje a souloží)
  • 1970 Záhada S M (divadelní hra na základě SF novely Pevnost bílých mravenců)
  • 1970 Případ Jantarové komnaty (SF román, detektiv Martin Anděl, další vyd. 1990)
  • 1971 Fotografujeme na cestách (příručka o fotografování)
  • 1971 Nebeské detektivky, senzace a záhady
  • 1972 Případ baskervillského psa (SF román, detektiv Martin Anděl)
  • 1972 Pevnost bílých mravenců (dvě SF novely)
  • 1973 Zájem Galaxie (sbírka SF povídek, vyšlo bez titulního příběhu)
  • 1974 Blázniví vynálezci (literatura faktu, obsah opsán názvem)
  • 1974 Tušení stínu
  • 1975 Co zavinil Gutenberg (historie knihtisku)
  • 1976 Rakve útočí (populárně-historická kniha o prvním nasazení námořních obrněnců Virginia (Merrimac) a Monitor ve válce Severu proti Jihu)
  • 1977 Kdo byl kdo, encyklopedie, znovu rozšířená vsdána r.1980
  • 1978 Tušení souvislostí, záhady
  • 1978 Tušení světla (nikdy nevyšlo, kniha se ztratila v nakladatelství Albatros)
  • 1980 Blázni z Hepteridy (SF román, původně v časopise Letectví a kosmonautika 1972, další vydání v roce 1986 a 2000)
  • 1981 Obrazový opravník obecně oblíbených omylů – populárně naučné; nakl. Práce
  • 1982 Otazníky nad hroby, o záhadách nad úmrtím známých postav historie
  • 1983 Bohové Atlantidy (SF román; původně v časopise Svět v obrazech 1970, další vydání v roce 2000, doplněno torzem románu Mnémosyné Inc.)
  • 1985 Hippokratův slib (sbírka SF povídek, další vydání v roce 1997)

dále:

  • výběr zajímavostí u vydaného románu J. Verna Cesta do středu Země (1965)

Překlady

  • 1969 Vzpomínky na budoucnost (Däniken)
  • 1970 Únos na Mars (Suchdolský, Nečas), překlad spolu s V. Kajdošem

Odkazy

Reference

  1. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Souček, Ludvík, s. 201.  
  2. ↑ Ross Hedvíček: Tušení doktora Součka, napsáno 2002, znovu publikováno na dalším z Hedvíčkových blogů v lednu 2007: [1] – kde děkuje „P. P. za původní informací a plk. L. C. v. v. za odvahu to všechno potvrdit“

Související články

Literatura

  • Ondřej Neff: Literární sopka Ludvíka Součka. In Něco je jinak, Albatros, Praha 1981, s. 285 - 305.
  • František Novotný: Tlustý muž, který se smál. In: Ludvík Souček: Po stopách bludiček, AF 167, Brno 1992, s. 11 - 63.
  • Čeští spisovatelé 20.století. Praha : Československý spisovatel, 1985.   str.573-576
  • Jan Kubát: „Ze spárů Skylly a Charybdy do útrob Leviatana aneb Nový epochální výlet za Ludvíkem Součkem, tentokrát do XX. století“ (vlastním nákladem, 2008)
  • Sborník Svět fantastiky 1/90, vydala Československá redakce MON v Praze roku 1990, str.78-79

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ludv%C3%ADk_Sou%C4%8Dek“