Listopad 1989

Z Multimediaexpo.cz

Listopad 1989 je v myslích více než 30 milionů obyvatel tehdy existujících států NDR a Československa zapsán jako období revolučních změn. V tomto měsíci roku 1989 v podstatné části střední Evropy vyvrcholil proces rozpadu komunismu. Změny totalitních režimů k počátkům demokracie, tehdy již proběhlé v Maďarsku a Polsku, zasáhly také tehdejší Československo a NDR (východní Německo). Dne 9. listopadu padla berlínská zeď, po celém světě známý symbol komunistické totality a nyní i jejího pádu. V Praze byla 17. listopadu, v den 50. výročí událostí listopadu 1939, policií brutálně zastavena studentská demonstrace a tím byl započat proces označovaný jako „Sametová revoluce“. Podobné změny o něco později zasáhly i Pobaltské státy, část bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko. Listopad 1989 je přes berlínskou symboliku a československou „sametovou revoluci“ ale spíše lokální pojem. V Polsku došlo ke změnám už na jaře 1989 a první svobodné tam volby proběhly (byť jen do poloviny parlamentu) již 4. června 1989. V listopadu už za vlády Tadeusze Mazowieckého rozbíhal Leszek Balcerowicz ekonomické reformy, které během několika týdnů zbrzdily hyperinflaci. V Rumunsku revoluce proběhla v až prosinci 1989.

Přehled událostí ve východním bloku

Časový přehled hlavních událostí rozpadu východoeropských komunistických režimů v listopadu 1989.

NDR

7. listopadu – rezignuje komunistická vláda NDR, ale přesto zůstává Egon Krenz, první tajemník SED hlavou státu
9. listopadu – pád Berlínské zdi, NDR otevírá hraniční přechody v Berlínské zdi, po desetiletích mohou občané NDR volně překračovat hranice, den na to začínají oslavující občané strhávat zeď

Bulharsko

10. listopadu – po čtyřech a půl desetiletích vlády komunistické strany v Bulharsku odstupuje Todor Živkov a nahrazuje jej ministr zahraničí Petar Mladenov, strana je přejmenována na Socialistickou stranu Bulharska

Československo

17. listopadu – studentské demonstrace zahajují začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu
18. listopadu – vojáci základní služby (VZS) byli izolováni od vnějšího světa. Informace do kasáren přesto pronikly a VZS dali znát, takže politicky nebyla armáda a s ní i bojová technika v rukou důstojníků a strany, ale v rukou VZS.
20. listopadu – demonstrace pokračují, jen v Praze narůstají z 200 tisíc předešlých dnů na půl milionu
27. listopadu – generální stávka v Československu
28. listopadu – jako ostatní již padlé komunistické režimy oznamuje i KSČ že se vzdá mocenského monopolu.

Další události

12. listopadu v Brazílii proběhly první svobodné prezidentské volby od roku 1960
16. listopadu jihoafrický prezident Frederik Willem de Klerk ruší segregační zákony Apartheidu.
16. listopadu šest jezuitských kněží, jejich hospodině a její dcera bylo zabito salvádorskými vojáky, kteří byli vycvičení ve Spojených státech.
22. listopadu libanonský prezident Rene Moawad byl zabit explozí bomby ve východním Bejrútu.
30. listopadu Alfred Herrhausen ředitel Deutsche Bank byl zabit explozí bomby nastražené teroristickou skupinou Frakce Rudé armády.

Externí odkazy

Projekt Ústavu pro soudobé dějiny:Demokratická revoluce 1989
“Chronik der Wende", „The Fall of the Wall“ – německy, anglicky

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii