V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Letopisy Narnie

Z Multimediaexpo.cz

Letopisy Narnie (anglicky The Chronicles of Narnia) je sedmidílný cyklus fantasy knih pro děti britského autora Clive Staples Lewise. Pojednávají o dobrodružství několika dětí, které se dostávají do fantastické země Narnie, kde žijí mluvící zvířata, kde existuje magie (která však má jiný význam než v klasickém pojetí - není autonomní silou, ale Stvořitelem daným řádem, podle něhož funguje Narnijský svět) a dobro se musí postavit zlu, v čemž děti sehrají klíčovou úlohu. Knihy jsou alegorií základních konceptů křesťanství.

Obsah

Seznam knih

  1. Lev, čarodějnice a skříň (1950) Hlavními hrdiny jsou děti Petr, Zuzana, Edmund a Lucie evakuované za druhé světové války z Londýna na venkov shodou náhod do domu profesora Diviše, kde objeví starou skříň a projdou jí do Narnie. Tam s pomocí lva Aslana (z turečtiny, aslan = lev), ztělesňujícího svrchované dobro, vymaní zemi z krutovlády Bílé Čarodějnice, která na Narnii uvrhla dlouhou zimu. Po její porážce se stávají králi a královnami a započínají „zlatý věk“ Narnie.
  2. Princ Kaspian (1951) – Petr, Zuzana, Edmund a Lucie se vrací po roce do Narnie, kde mezitím uběhlo asi 1000 let. Narnii ovládli Talmeřané národ lidí kteří původně žili na pirátském ostrově ve světě lidí a původní obyvatelé donutili ke skrytému životu v lesích. Děti jsou opět povolány do Narnie, kde se setkávají s princem Kaspianem právoplatným králem Narnie, jehož trůn však neprávem uchvátil jeho strýc Miraz. Díky Aslanově pomoci dosadí Kaspiana na trůn a obnoví práva všech Narnianů.
  3. Plavba Jitřního poutníka (1952) – Edmund a Lucie se naposledy vracejí do Narnie, s nimi i jejich zpočátku zkažený bratranec Eustác, který se napraví. Pomáhají Kaspianovi při hledání sedmi ztracených narnijských pánů, přátel jeho otce, které je zavede až na samotný konec světa.
  4. Stříbrná židle (1953) – Eustác a jeho spolužačka Julie jsou přivoláni do Narnie, aby našli ztraceného prince Riliana, Kaspiánova syna, kterého unesla zlá Zelená Čarodějnice. Čeká je dlouhá a nebezpečná cesta nejen po Narnii.
  5. Kůň a jeho chlapec (1954) Je příběh chlapce Šasty a mluvícího koně Brí, který se odehrává ve zlatém věku Narnie. Brí a Šasta utíkají z kruté jižní země Kalormenu do Narnie a jejich cesta se promění v závod o záchranu Narnie a sousední země Archelandu před nenadálým kalorménským útokem.
  6. Čarodějův synovec (1955) Hlavními hrdiny jsou Gabriela a Diviš, kteří se pomocí magických prstenů strýce dostávají do několika jiných světů. Stavají se svědky stvoření Narnie lvem Aslanem, zároveň do ní nechtěně přivedou zlou čarodějnici Jadis, která je matkou všech čarodějnic.
  7. Poslední bitva (1956) – Eustác a Julie pomáhají při záchraně Narnie před silami zla. Ty nakonec porazí zásah Aslana, který zároveň přináší konec Narnie; postavy z předchozích dílů včetně těch mrtvých jsou souzeny a ty dobré jsou vpuštěny do další Aslanovy říše.

V některých pozdějších vydáních (americké, třetí české) jsou knihy řazeny podle vnitřní chronologie (tj. Čarodějův synovec přesunut na začátek a Kůň a jeho chlapec za Lva, čarodějnici a skříň).

První české vydání v překladu Renaty Ferstové vyšlo v nakladatelství Orbis pictus v letech 1991-3, druhé v nakladatelství Návrat domů v letech 1998-9. Třetí v novém překladu Veroniky Volhejnové, s úpravou odvolávající se na film a proslulými původními ilustracemi Pauline Baynesové vydává od roku 2005 nakladatelství Fragment.

Postavy

Knihy byly několikrát přeloženy do češtiny, ovšem v různých překladech se liší i jména hlavních postav:

Čas v Narnii

Lewis často zdůrazňuje, že čas v Narnii ubíhá jinak než v našem světě (což je v anglosaských mýtech a pověstech běžné) - většinou rychleji a nelineárně. Proto se Lucie, která projde do Narnie vchodem ve skříni jako první (Lev, Čarodějnice a skříň) a stráví u fauna Tumnuse několik hodin, může vrátit zpět pro ostatní děti, aniž by v domě utekl nějaký čas.

Když se děti vracejí po roce do Narnie (Princ Kaspian), ocitají se v místech svého hradu Cair Paravel, který však nepoznávají, neboť v Narnii mezitím uběhly stovky let.

Při třetí návštěvě opět po roce (Plavba Jitřního poutníka) v Narnii uběhly jen tři roky, při čtvrté po půl roce (Stříbrná židle) asi padesát let.

V našem světě mezi prvním (Čarodějův synovec) a posledním (Poslední bitva) dílem uběhne asi 60 let, profesor Diviš je svědkem stvoření i zániku Narnie.

Mytologie Narnie

Autor se nechal inspirovat antickou mytologií; v jeho díle vystupují fauni (faun pan Tumnus byl vůbec první bytostí, se kterou se první lidská návštěvnice Narnie - Lucinka - setkala), kentauři, minotaurové, najády. Dále se tu objevují mluvící zvířata, která jsou navíc velikostí přizpůsobena lidem. Magie je prezentována hlavně jako prastará síla, dětští hrdinové ji nepoužívají.

Zpracování Letopisů Narnie v jiných médiích

  • První čtyři díly (Lev, Kaspian, Plavba a Židle) natočila v letech 1988–1990 BBC jako televizní seriál. Později jej upravila na 3 celovečerní filmy (spojením 2. a 3. dílu), které vyšly na DVD.
  • Všech sedm dílů vyšlo v letech 1995–1996 na audiokazetách v Karmelitánském nakladatelství. Každý díl je na čtyřech kazetách, čtou různí interpreti. Překlad Mons. Josef Hermach; druhý díl je nazván Princ Kaspián dlouze.
  • První díl zfilmoval režisér Andrew Adamson (Shrek) jako vysokorozpočtovou (150 mil. USD) fantasy pod názvem The Chronicles of Narnia: The Lion, the Witch and the Wardrobe. Světová premiéra byla 9. prosince 2005, v Česku 5. ledna 2006.
  • Světová premiéra dalšího zfilmovaného dílu - Prince Kaspiana (režie opět Andrew Adamson), proběhla 16. května 2008. Do českých kin pak Kaspian vstoupil 19. června 2008.

Původ jména Narnie

Narnia je latinské jméno italského města Narni, které je poblíž Říma. Tvrdí se, že Lewis pojmenoval Narnii podle tohoto města, na které narazil jako dítě v atlase.

Ve věku kolem dvaceti let Lewis četl množství latinských autorů, v jejichž dílech našel minimálně sedm odkazů na Narni.

Kritika Letopisů Narnie

Někteří autoři kritizují Letopisy Narnie pro jejich výrazný křesťanský podtext, dále i pro připisovaný sexismus a rasismus.

Křesťanská zanícenost

Z křesťanského podtextu a kvůli paralelám se základními tématy křesťanské teologie kritizují Letopisy Narnie obvykle ti, kteří odmítají křesťanství. Mezi tato témata patří Aslanovo obětování se za Edmunda, jeho smrt a znovuožití, které ukončuje vládu Bílé čarodějnice, dále pak např. Aslanův poslední soud v Poslední bitvě, respektive jeho eticko-filosofická rovina podle Lewisovy interpretace. Na více místech jsou kritizovány konkrétní projevy nevíry, noetického materialismu a relativismu.

Sexismus

Letopisy někteří obviňují ze sexismu. Ženy mají být hlavními představitelkami zla (Bílá a Zelená čarodějnice) a mužům nemá být takto špatná role přisuzována. Nutno ovšem říci, že se v knihách objevuje i mnoho zlých mužských postav, opačně pak ženské postavy výrazně pozitivní (zvláště Lucinka). V Poslední bitvě je uvedeno, že Zuzana ztratila zájem o Narnii a dala přednost „rtěnkám, punčochám a pozváním na večírky“, což někteří vykládají jako odsudek sexuální dospělosti a aktivity, zvláště u žen. Lewisovi obhájci uvádějí, že se zde jedná o kritiku materialismu a komercionalismu, případně obhajobu dětského světa proti světu dospělých.

Rasismus

Letopisy byly zejména v poslední době označovány i za rasistické. Knihy jsou psány anglocentricky, všechny děti, které přišly do Narnie, byly Angličané, všechny cesty do Narnie vedly z Anglie a je mnoho paralel mezi (idealizovanou) anglickou středověkou společností a narnijskou aristokracií. Uvědomíme-li si však, že série byla v polovině 20. století psána pro anglické děti, pak nelze očekávat od autora pozitivní diskriminaci jiných národností či ras.

Kritici Letopisů Narnie považují za rasistické zobrazení jiných národů, hlavně Kalormňanů jako inherentních nepřátel Narnie a Aslana. Kalormnský bůh Taš je satanská postava, která vyžaduje krvavé oběti a pokládá zlé skutky za službu sobě. Kalormňané jsou popisováni jako snědí (a text je někdy označuje jako darkies, což je v moderní angličtině jednoznačně urážlivý termín, zhruba odpovídající slovu „černouši“). Opět je však nutné poznamenat, že v knihách vystupují i dobré kalormenské postavy a naopak většina zlých postav má světlou pleť (obě Čarodějnice, král Miraz a strýc Ondřej).

Související odkazy

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Letopisy_Narnie“