Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Lawrencium
Z Multimediaexpo.cz
Lawrencium | |
Atomové číslo | 103 |
Relativní atomová hmotnost | (262) amu |
Elektronová konfigurace | (asi) [Rn] 5f14 7s2 7p1 |
Skupenství | Pevné |
Teplota tání | 1627 °C, (1900 K) |
Elektronegativita (Pauling) | 1,3 |
Registrační číslo CAS | 22537-19-5 |
Ionisační energie Lr→Lr+ | 470 kJ/mol |
Lawrencium, chemická značka Lr, (lat. Lawrencium) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader kalifornia. Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Obsah |
Výskyt, historie přípravy
Lawrencium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů. Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února roku 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru 10B a 11B a bylo získáno lawrencium 257Lr s poločasem rozpadu 4,2 sekund.
- 25298Cf + 115B → 258103Lr + 5 10n
Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr. Roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámili pozorovaný vznik izotopu lawrencia 256Lr po reakci jader americia 243Am s atomovým jádrem kyslíku 18O.
- 24395Am + 188O → 256103Lr + 5 10n
Izotopy
Dodnes je známo celkem 12 izotopů lawrencia, z nichž je nejstabilnější je 262Lr s poločasem rozpadu 216 minut.
Isotop | Rok objevu | Použitá reakce | Poločas rozpadu |
---|---|---|---|
252Lr | 2001 | 209Bi(50Ti,3n) | 0,36 s |
253Lrg | 1985 | 209Bi(50Ti,2n) | 1,49 s |
253Lrm | 2001 | 209Bi(50Ti,2n) | 0,57 s |
254Lr | 1985 | 209Bi(50Ti,n) | 13 s |
255Lr | 1970 | 243Am(16O,4n) | 21,5 s |
256Lr | 1961? 1965? 1968? 1971 | 252Cf(10B,6n) | 27 s |
257Lr | 1958? 1971 | 249Cf(15N,α3n) | 0,65 s |
258Lr | 1961? 1971 | 249Cf(15N,α2n) | 4,1 s |
259Lr | 1971 | 248Cm(15N,4n) | 6,2 s |
260Lr | 1971 | 248Cm(15N,3n) | 2,7 min |
261Lr | 1987 | 254Es + 22Ne | 44 min |
262Lr | 1987 | 254Es + 22Ne | 3,6 hodiny |
Literatura
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |