Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Lanová dráha Punkevní jeskyně - Macocha
Z Multimediaexpo.cz
Kabinová lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha je visutá lanová dráha v Moravském krasu, která spojuje dvě turisticky velmi navštěvovaná místa: Punkevní jeskyně a propast Macochu. Majitelem i provozovatelem je společnost S.M.K., a.s., která rovněž provozuje hotel Skalní mlýn, turistickou chatu Macocha a silniční vláček mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi. Lanovka je v provozu od roku 1995.
Obsah |
Historie
Ivo Lachman (pozdější zakladatel Společnosti pro Moravský kras – S.M.K.), který na začátku 90. let 20. století převzal objekt hotelu Skalní mlýn a náročně jej zrekonstruoval, navrhl v rámci vítězství v celonárodní soutěži absolutní vyloučení individuální automobilové dopravy mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi.[1] Vjezd zde byl skutečně výrazně omezen a návštěvníci Punkevních jeskyní od té doby musejí zanechat svoje automobily na parkovišti u Skalního mlýna. Pro usnadnění přístupu k Punkevním jeskyním začal v roce 1993 na tomto přibližně 2 km dlouhém úseku úzké silnice jezdit silniční vláček, provozovaný právě společností S.M.K.[2] Kvůli návštěvníkům, kteří by přijeli na parkoviště u horního můstku Macochy a měli zájem navštívit i Punkevní jeskyně, jejichž vchod se nachází na úrovni dna propasti, vznikly i plány na lanovku spojující právě prostor kolem turistické chaty Macocha a horního můstku propasti a údolí Pustého žlebu, kam je situován vchod do Punkevních jeskyní. Již v roce 1992 podepsala společnost S.M.K. smlouvu s rakouskou firmou Doppelmayr o výstavbě lanovky v tomto úseku.[1] Po vypracování několika technických studií byla vybrána kabinová lanová dráha s kyvným provozem. Právě kyvný provoz byl poměrně unikátní řešení, neboť Doppelmayr neměl s tímto systémem příliš velké zkušenosti a navíc se jednalo o první lanovku s kyvným provozem na území tehdejšího Československa od roku 1940 (tehdy byl zprovozněn úsek na Lomnický štít lanovky z Tatranské Lomnice[3]).[1]
S.M.K. obdržela výjimku na stavbu a provoz lanové dráhy (nachází se v chráněné krajinné oblasti) v květnu 1994,[4] základní kámen byl položen 27. června 1994[2] a brzy nato začala stavba. Proti výstavbě lanovky však protestovali ekologové, kteří argumentovali zničením původního krajinného rázu či poškozením (např. zřícením stropů) Punkevních jeskynní při provozu lanové dráhy,[5] což však bylo vyloučeno podrobným měřením.[4] Ivo Lachman, zakladatel S.M.K., byl roku 1994 za prosazování dráhy navržen na Ropáka roku.[4] Během výstavby lanovky byla objevena přeřezaná lana, barely s výbušninou či rozbuška.[5] V únoru 1995 spadlo během stavby nosné lano.[4]
Lanová dráha byla zprovozněna 6. května 1995.[5] Povodně v roce 1997 lanovku nijak nezasáhly, podepsaly se pouze na nižší návštěvnosti. První přerušení provozu dráhy se konalo až v roce 2003, kdy dolní stanici, stojící v údolí Pustého žlebu, zasáhla povodňová vlna. Provoz byl již po čtyřech dnech obnoven, nicméně brzy nato přišla druhá vlna, druhá odstávka trvala tři dny.[6] V dubnu 2008 byl provoz lanovky přerušen na 10 dní, neboť bylo nutné vyměnit kompletně dvě ložiska a celý náboj včetně čepu.[7]
Technické parametry
Lanovka na Macochu je osobní visutá jednolanová dráha kyvného systému s pevným uchycením 15místných kabin. Unikátně řešená je pohonná jednotka v dolní stanici, která se nachází ve 40stupňovém sklonu (běžné uchycení pohonu je ve vodorovné rovině).[6] Jedná se také o nejkratší kabinovou lanovou dráhu a druhou nejkratší (po sedačkové lanovce v pražské zoo) visutou lanovou dráhu v Česku. Zároveň je také nejstrmější lanovkou v republice (průměrný sklon 63,41 %[2]).[6]
Lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha je dlouhá 249 m (vodorovná délka činí 207 m) a překonává převýšení 131 m. Spojuje dvě stanice: Punkevní jeskyně (362 m n. m.) a Macochu (493 m n. m.). Dopravní rychlost činí 2,5 m/s, dvě kabiny o kapacitě 15 osob tak za hodinu mohou přepravit 353 cestujících (doba jízdy je 2,1 minuty). Dráha má dvě nosné podpory.
Provoz
Lanovka na Macochu je v provozu celoročně, vyjma 1. ledna a 24.–26. prosince.[8] Od dubna do září jezdí každodenně od 8 hodin do 17 nebo 18 hodin. Během ostatních měsíců je dráha v provozu od úterý do neděle od 8 hodin do 15 hodin, pouze v říjnu o víkendech jezdí až do 17 hodin. Během provozní doby je lanovka v provozu neustále, podle provozních potřeb. Cena za jednu jízdu činila v roce 2008 60 Kč, slevu mohou uplatnit děti, studenti a držitelé průkazů ZTP a ZTP/P. Také lze zakoupit zvýhodněné zpáteční jízdné či společné jízdenky na silniční vláček od Skalního mlýna a na lanovku.[9]
Za prvních deset let svého provozu, od 6. května 1995 do 6. května 2005, přepravila lanová dráha 1 600 000 cestujících.[4]
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 BÍLEK, Richard. Kabinová lanovka Punkevní jeskyně - Macocha [online]. lanove-drahy.cz, [cit. 2008-10-20]. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 S.M.K., a.s., [cit. 2008-10-21]. Dostupné online.
- ↑ DOLEŽAL, Libor. Meziválečná průmyslová architektura v Československu [online]. České vysoké učení technické v Praze, [cit. 2008-10-21]. Dostupné online.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 Historie lanovky Macocha [online]. Punkevní-jeskyně.cz, [cit. 2008-10-21]. Dostupné online.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 Moravským krasem vláčkem a lanovkou [online]. Výletník.cz, [cit. 2008-10-21]. Dostupné online.
- ↑ 6,0 6,1 6,2 jap. Lanovka na Macochu vozí turisty už deset let [online]. Boskovicko.cz, [cit. 2008-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Oprava lanovky na Macochu končí. Zase jede [online]. MF Dnes, [cit. 2008-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Lanová dráha a vlakové soupravy [online]. Punkevní-jeskyně.cz, [cit. 2008-10-22]. Dostupné online.
- ↑ S.M.K.,, [cit. 2008-10-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Oficiální stránky provozovatele lanovky na Macochu
- Lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha na lanove-drahy.cz
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |