Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Končiny (Slatina nad Úpou)
Z Multimediaexpo.cz
Končiny jsou vesnice, místní část obce Slatina nad Úpou v okrese Náchod, v kraji Královéhradeckém.
Obsah |
Přírodní poměry
Poloha
Obec se nachází na pomezí okresů Náchod a Trutnov. Její severní hranici tvoří les Barchoviny, kde se dotýká katastru Libňatova a Havlovic (svahy nad říčkou Maršovkou), na východě odděluje Končiny od Červeného Kostelce řeka Úpa. Na jihu se nachází Boušín, místní část Slatiny nad Úpou a mateřská obec, a ze západu Končiny sousedí s katastrem Křižanova u Mezilečí, resp. jeho části Mečova. Zeměpisné souřadnice zastavěné části Končin se nacházejí v rozmezí 50°27'57.499" a 50°27'46.69" severní zeměpisné šířky a 16°1'46.355" a 16°2'36.64"východní zeměpisné délky.
Rozloha
Končiny jsou od nepaměti spojeny se Slatinou nad Úpou, a protože spolu tvoří jedno katastrální území, ve všech materiálech je dostupná rozloha celého katastrálního území, tudíž Slatiny nad Úpou, Boušína a Končin zároveň, která činí 1011 ha.
Využití půdy v katastru Slatina nad Úpou
(stav z r. 2009)
| Druhy pozemků | Celková výměra | Lesní půda | Trvalé travní porosty | Orná půda | Ovocné sady | Vodní plochy | Zahrady | Zastavěné plochy |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rozloha (m2) | | | | | | | | |
Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální
Geomorfologie a geologie
Území obce je jedním z jižních výběžků Podkrkonošské pahorkatiny. Geomorfologicky obec leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, resp. jeho části zvané Kocléřovský hřbet, přičemž od severozápadu až západu se ke Končinám táhne jeho dílčí celek - Hořičský hřbet, jehož nejvyšší vrchol, Liščí hora (609 m n. m.), se nachází nedaleko Hajnice. Stejně i další významné vrcholy tohoto předělu mezi zvlněným Podkrkonoším a rovinatou Českou tabulí - Kopna (582 m n. m.) a Smiřická stráň (569 m n. m.) se nacházejí mimo katastr obce. Východním směrem pak Hořičský hřbet přechází v Olešenskou pahorkatinu, kterou protíná řeka Úpa. Rovinatý počátek obce u Mečova přechází jihovýchodním směrem v pozvolně klesající krajinu, která opět nabývá menší roviny na svém konci, nedaleko od Špetlova buku. Její povrch se pohybuje ve výšce 395 - 489 m n. m. Nejvyššími vrcholy Končin jsou např. kopce Spálený kopec (408 m n. m.), Na signálu (zváno též jako U signálu, 481,9 m n. m.) a U příčnice (439,8 m n. m.). Katastr obce patří geologicky do České křídové pánve, což znamená, že je součástí Českého masivu. Končiny jsou však z geologického hlediska rozmanité. Většina obce, zejm. oblast kolem domů, které navazují na Mečov nebo se rozkládají přímo na svazích pod Barchovinami, leží na zpevněných marinních sedimentech spodního a středního turonu (písčité slínovce a spongilitické, místy silicifikované, jílovce). Podél dvou bezejmenných potoků, které tečou východním až jihovýchodním směrem (jeden na severu, druhý na jihu obce), zasahují ramenovitě do výše jmenované turonské oblasti kvartérní kamenité až hlinito-kamenité sedimenty deluviální geneze, a to velmi pestrého minerálního složení. Ke konci obce směrem k Boušínu ještě nalezneme ostrůvkovitý výskyt fluviálních písků a štěrků ze spodního a středního pleistocénu a křemenité sprašové hlíny ze svrchního pleistocénu. Lesnaté svahy vedoucí k Úpě jsou uspořádány podobně jako na Boušíně. Skládají se ze tří geologických, přibližně stejně širokých pásů, které kopírují koryto řeky. První z nich je tvořen marinními křemennými, jílovitými a glaukonitickými pískovci z období cenomanu, ve druhém nalezneme dolomitické pískovce, arkózovité pískovce, místy i slepence s hlízami a polohami dolomitu a prachovojílovitých pískovců ze svrchního permu, resp. thuringu, a třetí obsahuje zejm. spodněpermské červenohnědé pískovce ve svrchní části vápnité, přičemž místy nalezneme i arkozovité pískovce s polohami aleuropelitů. Ovšem v oblasti svahů k Šiškovně, Ovčínu a Muchovu se tyto pásy od Havlovic začínají vinout východním směrem k Libňatovu, což znamená, že podloží zalesněné severní části Končin, jež tvoří nejvyšší nadmořskou část obce, ať již jde o Spálený kopec, Na signálu či U příčnice, tvoří právě ony pásy.
Hydrologie
V oblasti Končin teče několik drobných potoků, zejm. v jejich zalesněné části, a uprostřed obce nalezneme i umělou vodní plochu o výměře 3905 m2. Podzemní vody jsou podprůměrné kvality a jejich množství také není dostatečné, ovšem obyvatelé jsou na nich závislí, neboť Končiny nemají obecní vodovod. Nebezpečím pro podzemní i povrchové vody však zůstává neexistence kanalizačního systému a závislost na odpadních jímkách, kterou mnohdy místní obyvatelé obcházejí a načerno odpadní vody, mnohdy obsahující fosfáty, bělicí přísady a jiné chemikálie spojené s praním prádla, provozem moderních koupelen či toalet, vypouštějí bez jakéhokoliv čištění do okolních luk a polí.
Fauna a flóra
Místní fauna a flóra je typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky patří do obvodu hercynskosudetského.
Obyvatelstvo
V současné době mají Končiny 14 obyvatel a počet zde trvale žijících stále klesá.
Počet obyvatel obce
(stav z r. 2001)
| | | | | |
| | | | | |
Pramen: Český statistický úřad
Náboženské vyznání obyvatelstva
Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod její farnost na Boušíně.
Spolkový život
Protože se vždy jednalo o samoty, jak již napovídá název samý, přímo zde se žádný spolkový život nekonal. Místní, kteří měli jakýkoliv zájem o sdružování se v nějakém spolku, museli docházet minimálně do Slatiny nad Úpou či Červeného Kostelce.
Struktura bytového fondu
Na Končinách je evidováno celkem 22 domů, z toho obydlených je 7 a 13 jich slouží k rekreaci. Bytových jednotek je v obci 24, z nichž jen 8 je trvale užíváno. Zástavba je převážně uspořádána podél místní komunikace.
Historie
Zdejší katastr vystřídal řadu majitelů. Původně patřil pod Vízmburské, později Rýzmburské a nakonec Náchodské panství, ale od počátku byl součástí Slatiny nad Úpou a tudíž s ní sdílel i společné dějiny.
Pamětihodnosti
- Drobná sakrální architektura (pískovcová ukřižování)
- Zbytky tradiční zděné architektury druhé poloviny 19. století
- Špetlův buk (nedaleko obce směrem k Boušínu)
Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce
- Vilém Pokorný (12. května 1942 Končiny u Slatiny nad Úpou) – malíř
Turistický ruch
Obcí vede cyklotrasa č. 4090 Slatinský Mlýn - Boušín - Křižanov - Maršov u Úpice - Úpice - Markoušovice - Paseka - Radvanice o délce 33 km a v okolí nalezneme několik tras pro turisty pěší.
Průmysl, obchod a služby
Na území obce se v minulosti žádný průmysl ani služby nenacházely a tak je tomu i dosud.
Zemědělství
Většinu obce tvoří lesy, louky a pole obhospodařuje zejm. ZD Dolany. Rostlinná výroba je zaměřena především na produkci obilnin (pšenice, žito, ječmen, kukuřice, oves) a okopanin.
Doprava
Obec leží na mimo hlavní silnice, stranou železničního i autobusového spojení. Nejbližší železniční stanice je až v Olejnici a autobusová ve Slatině nad Úpou, Havlovicích či Křižanově.
Literatura
- SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl pátý - Podkrkonoší, Praha 1933
- Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
- Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, Praha 2006, ISBN 80-250-1277-8
- Statistický lexikon obcí České republiky 2005, Praha 2005, ISBN 80-7360-287-3
- Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen, Praha 1893
Boušín |
Končiny |
Slatina nad Úpou |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |