The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Klášter Osek

Z Multimediaexpo.cz


Klášter Osek je donedávna fungující cisterciácký klášter na severu Čech pod Krušnými horami. Motiv kláštera Osek se objevil na české poštovní známce 22. března 2006 s katalogovým číslem 471 a nominální hodnotou 12 Kč.

Obsah

Dvojí založení kláštera

Prvním zakladatelem kláštera byl jistý Milhošť, který ke konci 12. století oslovil bavorský klášter Waldsassen a mnichům nabídl statek Mašťov. Vše nasvědčuje tomu, že Milhošť nadále pobíral část výnosu z klášterního zboží a po šesti letech nešťastné mnichy z Mašťova vyhnal.

Vyhnancům poskytl azyl Slávek z rodu Hrabišiců (nejvyšší komorník krále Přemysla Otakara I.) a cca roku 1198 je usadil ve svém Oseku. Postupem času Slávkovi potomci (Rýzmburkové) Osek zcela přenechali mnišskému řádu a přestěhovali se na nově vybudovaný hrad Rýzmburk.

Ochranu oseckému klášteru přislíbil i sám panovník Přemysl Otakar I. a papež Inocenc III.

Na území Rýzmburků

V 30. letech 13. století se stal opatem vnuk zakladatele, také Slávek. Klášter získával nové statky, horečně se budovalo a dokonce se osečtí cisterciáci pokusili o vlastní filiaci v Nížkově. Filiace se nezdařila a v době povstání kralevice Přemysla proti otci klášter doplatil na příslušnost k rýzmburskému zakladatelskému rodu. Straníkem krále Václava I. byl totiž i bratr opata Slávka Boreš z Rýzmburka, který porazil Přemysla v bitvě u Mostu. Horkokrevný mladík se poté pomstil vypleněním kláštera v Oseku. Po královském smíření se klášter z újmy rychle vzpamatoval a začal opravovat poškození a také dále rozšiřovat svůj majetek. Boreš z Rýmburka se roku 1260 zúčastnil česko–uherské bitvy u Kressenbrunnu a tam ukořistil pro klášter vzácnou relikvii – ostatek sv. Jana Křtitele. V 70. letech se Boreš zřejmě podílel na vítkovském povstání proti králi a klášter se opět dostal do potíží.

Za doby Braniborců v Čechách celý konvent po dalším drancování na tři roky odešel do Míšně, aby za vlády Václava II. opět zažil dobu hospodářské prosperity a míru.

Klášter královský

Jan Lucemburský (1296-1346) na základě již předchozích panovnických snah učinil osecký klášter klášterem královským a až do husitských válek se cisterciákům dařilo zachovat majetek a klid na svém území. V červenci roku 1421 husitská vojska Pražanů klášter dobyla a vypálila. Mniši naštěstí situaci předvídali a včas vyhledali útočiště v míšeňském klášteře Altzella.

Pokračováním kláštera byl návrat cisterciáků zhruba v polovině 15. století. U kostela Nanebevzetí Panny Marie byla v letech (1726-1732) uspořádána terasovitá zahrada s plastikami I. Reichmana a vybudován i barokní pavilon.

Novější dějiny

Přes veškeré politické a církevní změny osecký klášter funguje dodnes. Areál velkoryse přestavěl O. Broggio. Po roce 1945 jej krátkodobě spravovali salesiáni. V roce 1950 byl v rámci Akce K zlikvidován a byl přetvořen v jeden z internačních klášterů pro řeholníky. Později zde byly internovány řeholní sestry. Některé jsou pochovány na oseckém hřbitově. Sestry zde ještě v 90. letech chvíli žily, ač do kláštera se již vrátili cisterciáci.

Popis kláštera

Klášterní věž

Hodinová věž stojí proti hlavnímu vstupu do kláštera. V patře nad hodinami se na dřevěné konstrukci, která byla před nedávnem restaurována firmou Perner, nachází celkem čtyři zvony, přičemž každý byl vyroben jiným zvonařem:

V 19. století je zde doložen ještě zvon od Jana Jiřího Kühnera,[1] dnes nezvěstný. Nad zvony se ve zdvojené lucerně nacházejí nad sebou dva cymbály, rozeznívané hodinovým strojem.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostelní věže jsou bez zvonů, pouze v centrální věži se nachází zvon z roku 1489 s českým nápisem gotickou minuskulí. Ve zvononosné konstrukci je prázdné místo po dvou jiných zvonech. V boční lodi chrámu je pozdně gotická soška Panny Marie. V roce 2009 se slavilo 800 let od posvěcení kostela. Hlavním bodem oslav byla Mše svatá v sobotu 15. srpna 2009, jíž celebroval litoměřický biskup Jan Baxant.

Současnost kláštera

Po roce 1990 se začalo s obnovou cisterciáckého působení v klášteře. Postupně se zde vystřídalo několik řeholníků a řeholních kandidátů. V roce 2006 bylo v opatském kostele poprvé po několika desetiletích udíleno kněžské svěcení. V roce 2008 tvořili komunitu dva cisterciáci - opat Jindřich Bernhard Thebes O.Cist. a P. Charbel J. Schubert O.Cist. Od září 2008 se opat přestěhoval do hospicu Goppeln v Německu, kde 27. března 2010 zemřel, a P. Charbel byl přemístěn do jednoho z klášterů v Rakousku. V současné době tedy není v klášteře mnišská komunita, funguje pouze společenství oblátů kláštera.

Literatura

  • Mario Feuerbach: Das Zisterzienserkloster Ossegg. Baugeschichte und Baugestalt von der Gründung 1196 bis in das Jahr 1691, Aachen 2009. ISBN 978-3-8107-9306-5.

Reference

  1. Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 43 - Osek.

Externí odkazy