V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Kijev (letadlová loď)

Z Multimediaexpo.cz

Letadlový křižník Kijev (1985)

Letadlový křižník Kijev (1985)

Základní údaje Letadlový křižník Kijev (1985)
Typ:
Třída:
Číslo trupu:
Jméno podle:
Objednána:
Zahájení stavby: 21. července 1970 Nikolayev
Spuštěna na vodu: 26. prosince 1972
Uvedena do služby: 28. prosince 1975
Osud: Zábavní park
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak: 42 000 tun při plném naložení
Délka: 273,1 m celkem
Šířka: 31,0 m
Ponor: 8,2 m
Pohon: 4 turbíny
8 kotlů
125 000 kW
Palivo: 7000 tun
Rychlost: 32 uzlů
Dosah: 4000 nám. mil při 30 uzlech
13 500 nám. mil při 18 uzlech
Posádka: ~1700
Pancíř:
Výzbroj: 2× RBU-6000
1× SUW-N-1
4× 76 mm (2×2)
8× Bazalt
2× Štorm
2× 9K33M Osa-M
8× 30mm kanón AK-630
2× pětihlavňový 533mm torpédomet
Elektronika:
Letadla: 14 × Kamov Ka-25, Kamov Ka-27
14 × Jakovlev Jak-38
Ostatní:

Kijev byla letadlová loď z třídy Kijev, která byla využívána sovětskými a ruskými námořními silami v letech 19751993. Práce na ní započaly 21. července 1970 a na vodu byla spuštěna 26. prosince 1972. Byla dokončena a zařazena do služby 28. prosince 1975. Oficiálně se tak však stalo až v únoru 1977 po dokončení všech zkoušek. V roce 1976 se přesunula z Černého moře do Severomorsku, kde se stala součástí Severní flotily. Loď měla sesterské lodě Minsk, Novorossijsk a Baku, u kterého byly využity zkušenosti z provozu předchozí trojice a loď doznala řady změn.

Vzhledově neobvyklá loď byla jakýmsi hybridem mezi raketovým křižníkem a letadlovou lodí (v ruské terminologii ji nazývali letadlový křižník). Důvodem bylo to, že plnohodnotnou letadlovou loď v té době Sověti nebyli schopni postavit a provozovat (stal se jí až později Admirál Kuzněcov). Trup lodi byl 273,1 metrů dlouhý, přičemž vyosená letová paluba měla délku 189 metrů. Na pravoboku lodi se nacházel mohutný ostrov s velitelským můstkem a elektonickými systémy. V jeho zadní části byl komín. Zatímco zadní dvě třetiny paluby byly určeny pro provoz palubních letounů a vrtulníků, přední část lodi sloužila pro umístění rozličných raketových komplexů a hlavňové výzbroje.

Letový park se zpravidla skládal ze 14 vrtulníků (typy Kamov Ka-25 a Kamov Ka-27) a 14 stíhacích bombardérů Jakovlev Jak-38. Ty byly v hangáru dopravovány dvojicí výtahů (jeden se nacházel za ostrovem a druhý vlevo od něj). Další výzbroj byla velice pestrá. Na přídi se nacházely dva dvanáctihlavňové vrhače hlubinných raketových bomb RBU-6000. Za nimi byl protiponorkový komplex SUW-N-1 (v kódu NATO), používající rakerová torpéda FRAS-1 o dosahu přibližně 30 km. Za tímto systémem byla umístěna dvouhlavňová věž s kanóny ráže 76 mm (druhá stejného typu byla v zadní části ostrova). Po stranách věže a za ní byly čtyři dvojice kontejnerů protilodních letounových střel Bazalt (SS-N-12 Sandbox) s dosahem přibližně 500 km (loď nesla dalších 16 rezervních kusů těchto střel). Mezi zadním párem kontejnerů bylo odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet) (druhé bylo v zadní části ostrova) o dosahu 55 km a dostupu 25 km. Zásoba střel činila 72 kusů. Tento protiletadlový systém doplňovala dvě dvojitá sila protiletadlových střel krátkého dosahu (6 km) 9K33M Osa-M (SA-N-4 Gecko) se zásobou 36 kusů střel. Loď také nesla osm šestihlavňových rotačních kanónů AK-630 ráže 30 mm a dva pětihlavňové torpédomety ráže 533 mm.

V průběhu let 19771987 podstoupila loď 10 cest po Atlantském oceánu a Středozemním moři. Mezi prosincem 1982 a listopadem 1984 podstoupila modernizaci v loděnici Nikolajev. Od roku 1987 stála v Severomorsku a v prosinci 1987 byla přesunuta do zálohy. Po rozdělení Sovětského svazu loď připadla Rusku. Z důvodu malého vojenského rozpočtu a horšícímu se stavu lodi dosloužila 30. června 1993. V roce 1996 byla prodána čínské společnosti, která z ní udělala zábavný park v Tianjin. Ten byl otevřen 1. května 2004.

Galerie

Související články

Prameny

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
  • PEJČOCH, Ivo: Letadlové lodi třídy Kijev. HPM, 1993, roč. 3, čís. 4, s. 29–32. ISSN 1210-1427

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kijev (letadlová loď)