Josef Kolmaš

Z Multimediaexpo.cz

Prof. PhDr. Josef Kolmaš, DrSc. (* 6. srpna 1933 v Těmicích) je přední český sinolog a tibetolog, dlouholetý vědecký pracovník Orientálního ústavu ČSAV a AV ČR, v letech 1994 - 2002 jeho ředitel, překladatel a světově uznávaný odborník na dějiny čínsko-tibetských vztahů.

Studia

Josef Kolmaš absolvoval kyjovské gymnázium, kde v něm jeho třídní profesor (PhDr. Ladislav Dlouhý) vzbudil zájem o orientální řeči a dokonce mu předplatil časopis Nový Orient, v němž tehdy vycházela na pokračování učebnice hovorové čínštiny.^[1] Po maturitě proto studoval obor čínština - dějiny Dálného východu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1957 pod vedením prof. Jaroslava Průška. Strávil dva roky postgraduálními studiemi na Ústředním národnostním ústavu v Pekingu, kde tehdy studoval jako jediný zahraniční student a specializoval se na tibetský jazyk a literaturu. Při pobytu v Číně tehdy dostal příležitost navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou a podařilo se mu opatřit a převézt do Prahy kompletní vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru ručně vytištěného v polovině 18. století v jednom tibetském klášteře. (Tato vzácná památka je dnes v knihovně Orientálního ústavu AV.)

Vědecké dílo

Své bohaté jazykové a faktografické znalosti Josef Kolmaš zúročil v řadě vědeckých monografických studií, bibliografických studií, bibliografických soupisů i prací katalogové povahy. Většina informací o Tibetu, které dnes jsou v češtině k dispozici, pocházejí od něho.

Tibetsko-čínské vztahy

Prvním významnějším dílem Josefa Kolmaše se stala jeho disertační práce „Simelská konference, 1913-1914“ zabývající se nevyjasněnou otázkou politicko-právního postavení Tibetu po Sinchajské revoluci a vyhlášení Čínské republiky v roce 1911, jakož i vymezení hranice s vnitřní Čínou. Touto prací Kolmaš završil svou tříletou vědeckou aspiranturu v Orientálním ostavu ČSAV (1961-1964) a na základě její obhajoby získal hodnost kandidáta historických věd (CSc.). Později (1975) tato studie vyšla v revidované verzi jako Mezinárodní konference o otázkách statutu a hranic Tibetu (Simla, 1913-1914) i tiskem. Vývoj vzájemných politicko-právních vztahů Číny a Tibetu, a to zejména z hlediska jejich dlouhodobého vývoje od nejstarších dob až do pádu mandžuské dynastie, zpracoval Kolmaš v rozsáhlé monografii Tibet and Imperial China. A Survey of Sino-Tibetan Relations upto the End of the Manchu Dynasty in 1912 (Canberra, 1967). Usiloval zejména o objasnění klíčových momentů tohoto vývoje v jednotlivých obdobích, od dynastie Tchang přes epochu Čching až po období Čínské republiky a ČLR. V chronologické studii The Ambans and Assistants Ambans of Tibet (Praha, 1994) systematicky zpracoval a opatřil odkazy na příslušné prameny životopisy 173 úředníků, kteří sloužili jako císařští místodržící na tibetském dvoře. V rámci historie tibetsko-čínských vztahů Kolmaš dále přeložil řadu čínských i tibetských materiálů, které do té doby zůstavaly mimo zájem badatelů, mezi nimi vzbudil značný ohlas zejména dobová korespondence, jíž vedl jménem čínského císaře Sien-cunga přední tchangský básník a úředník Po Ťü-i s čelnými představiteli Tibetu.

Dějiny Tibetu

Kolmaš přeložil do češtiny a zasvěceně okomentoval podstatnou část oficiální historie dynastie Čching týkající se Tibetu. Jako první historik vůbec zpracoval dějiny 1300 let starého tibetského knížecího rodu Derge a sestavil periodizaci jejich knížectví (A Genealogy of the Kings of Derge, Praha 1968). V rozsáhlé dvousvazkové edici Prague Collection of Tibetan Prints from Derge (Wiesbaden-Praha, 1971) sestavil soupis a reprodukce titulních listů 5615 xylografických titulů vydaných ve dvou dergeských klášterních knihovnách, které autor v roce 1958 na místě osobně zakoupil a převezl domů. Díky tomuto soupisu vešly ve známost sbírky reprezentativních lamaistických textů, iniciací a duchovních instrukcí, jakož i pojednání o mnoha vědních oborech (medicína, astronomie, gramatika apod.) V knize The Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur (New Delhi, 1978) zpracoval Kolmaš 648 ilustrací tibetského buddhistického panteonu, které se nachází na dergeském vydání buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru, které jsou součástí Tibetské knihovny Orientálního ústavu ČSAV v Praze, kterou Kolmaš zakládal a dlouhodobě odborně spravoval.

Překlady

Významnou složkou Kolmašovy činnosti byly překlady z tibetštiny, čínštiny, latiny a dalších jazyků. Velkému zájmu veřejnosti se již mnoho let těší překlad Tibetské knihy mrtvých. Bardo thödool. Vysvobození v bardu skrz naslouchání (Praha, 1991) i překlad jednoho z nejznámějších a nejrozšířenějších pradžnápáramitových textů, Jádro transcendentální moudrosti (Praha 1992). Kolmaš dále přeložil mimo jiné tibetskou kroniku ze 14. století Zrcadlo králů Sönam Gjalcchäna, spolu s básnířkou Janou Štroblovou připravil výbor z písňové tvorby tibetských horalů doplněný písněmi „nepovedeného“ 6. dalajlámy Cchangjang Gjamccha. Jeho překlad knihy Pokladnice moudrého rčení obsahuje aforismy Künga Gjalcchäna, tibetského středověkého učence.

Mezi Kolmašovými překlady z čínštiny jsou tituly krásné literatury a poezie - např. verše Po Ťü-iho Drak z černé tůně (Praha, 1958) a Datlovník v meruňkovém sadu (Praha, 1996) - cestopisy (Zápisky o buddhistických zemích mnicha Fa-siena, Praha, 1972) či Süan-cangovy Zápisky o západních krajinách za Velkých Tchangů, Praha, 2002) - jakož i mnoho odborné a historiografické literatury. Dne 15. 8. 2008 obdržel za své významné vědecké dílo cenu města Kyjova.

Reference

↑ 90 let gymnázia v Kyjově 1898-1988.. Kyjov : [s.n.]. S. 50-52.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] 90 let gymnázia v Kyjově 1898-1988.. Kyjov : [s.n.]. S. 50-52.

[1]