Jelenec běloocasý

Z Multimediaexpo.cz

Jelenec běloocasý, také jelenec virginský, jelen viržinský nebo jelenec viržinský,^[1] (Odocoileus virginianus, Zimmermann, 1780) je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy mj. i do Česka.

Obsah 1 Popis 2 Ekologie 3 Poddruhy 4 Reference

Popis

Samci obvykle váží 50-100 kg, ale vzácně, hlavně v Americe byly zaznamenány kusy, které přesahovaly 159 kg. Samice obvykle dosahují váhy 40-90 kg, ale byly zdokumentovány kusy, které dosahovaly až 105 kg. Délka se pohybuje od 160 do 220 cm včetně ocasu a výška v kohoutku od 80 do 100 cm.^[2] Jelenec běloocasý žijící v tropech bývá často mnohem menší než v mírném pásu, v průměru 35-50 kg.^[3] Laně jsou bez paroží. Samci paroží shazují v lednu až březnu. V letním šatu je srst jelenců krátká a červenohnědá, v zimním je delší a šedohnědá. Spodní část hlavy, krku a břicha je bělavá. kelka je 15 až 30 cm dlouhá, porostlá na okrajích a vespod dlouhou bílou a řasnatou srstí. Při nebezpečí jelenci charakteristicky vyskakují všemi čtyřmi běhy najednou a vztyčují kelku, takže vlaje jako dlouhý bílý prapor.

Ekologie

Jelencům vyhovuje krajina, kde se střídají lesy s poli a loukami. Říje probíhá v listopadu, někdy se protáhne do prosince , samci se při ní ozývají sykavými až hvízdavými zvuky a tvrdě mezi sebou bojují o přízeň samic. Po 7 měsících březosti rodí samice 1 až 2 mláďata, která jsou na hřbetě a bocích bíle skvrnitá. Stejně jako ostatní parohatá zvěř se jelenci dorozumívají kelkou.

Poddruhy

Niže je uvedena klasifikace a taxonomie jelence běloocasého a některé jeho poddruhy.

• Čeleď Cervidae
  • Podčeleď Odocoileinae
    • Rod Odocoileus
      • Druh Odocoileus virginianus
        • Odocoileus virginianus apurensis (nebo gymnotis)
        • Odocoileus virginianus carminis (Goldman & Kellog, 1940)
        • Odocoileus virginianus clavium (Barbour a G. M. Allen, 1922)
        • Odocoileus virginianus couesi (Coues a Yarrow, 1875)
        • Odocoileus virginianus leucurus (Douglas, 1829)
        • Odocoileus virginianus mcilhennyi (Miller, 1928)
        • Odocoileus virginianus ochrourus (V. Bailey, 1932)
        • Odocoileus virginianus texanus (Mearns, 1898)
        • Odocoileus virginianus truei (Merriam, 1898)
        • Odocoileus virginianus virginianus (Zimmermann, 1780)

Některé zdroje uvádí až 38 poddruhů.^[1]

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} KOŘÍNEK, Milan; ANDĚRA, Miloš. Odocoileus virginianus (jelenec běloocasý) [online]. BioLib.cz, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online.  
2. ↑ DEWEY, Tanya. Odocoileus virginianus [online]. Michigan : Animal Diversity Web, 2003, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
3. ↑ The Costa Rican varieties are smaller [online]. Costa Rica Information, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Odocoileus virginianus

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii