V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Isaac Asimov

Z Multimediaexpo.cz

Isaac Asimov v roce 1958

Isaac Asimov (* 2. ledna 1920, Petroviči (Петровичи), Gorecký újezd Mogilevské gubernie, dnes v Bělorusku, † 6. dubna 1992, New York, USA) byl americký spisovatel a biochemik.

Obsah

Životopis

Isaac Asimov se narodil 2. ledna 1920 v sovětském Rusku do židovské rodiny. To, že byl Žid, však nemělo v jeho životě žádnou váhu. V roce 1923 celá rodina emigrovala do USA. Stal se americkým občanem v roce 1928. Asimov se nikdy nenaučil rusky a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec měl malý obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Asimov poprvé setkal časopisy a novinami. Asimov se naučil sám číst v pěti letech, své první články začal psát už v jedenácti a od devatenácti je dokonce prodával do různých časopisů. Po vystudování střední školy nastoupil Asimov na Kolumbijskou univerzitu, kde promoval v roce 1939. Během druhé světové války sloužil Asimov na námořní základně ve Philadelphii. Po válce v roce 1948 dokončil studia stal se doktorem biochemie. Začal pracovat jako učitel biochemie na Bostonské univerzitě. Od roku 1958 se stává profesionálním spisovatelem. Asimov byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil s Gertrude Blugerman v roce 1942. Spolu měli dvě děti, syna Davida a dceru Robyn Joan podle které vytvořil postavu Wandy Seldon. Wanda byla vnučkou hlavního hrdiny knih o Nadaci Hariho Seldona. Manželství se rozpadlo v roce 1973 a rok po té se Asimov opět oženil. Vzal si americkou autorku sci–fi Janet O. Jeppson. Asimov trpěl klastorfilií, což je přímý opak ke klaustrobii. Miloval malé uzavřené prostory. Toto mělo velký vliv na jeho dílo. Především na romány Ocelové jeskyně, Nahé Slunce a Roboti úsvitu . Lidé na Zemi v těchto románech žijí v podzemních městech a panicky se bojí otevřeného prostoru. Velkým paradoxem je, že Asimov se bál létat letadlam. Jeho dílo, především romány o Nadaci, je plné kosmických letů a meziplanetárních válek a Asimov za celý svůj život letěl v letadle pouze dvakrát. Zajímavostí je také, že Asimov se nikdy nenaučil plavat či jezdit na kole. Přestože nikdy nebojoval proti náboženství jako takovému, byl proti spoléhání se na víru v neověřitelné. Isaac Asimov zemřel v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že jeho smrt byla zapříčiněna nemocí AIDS. Při operaci v roce 1983 byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.

Dílo

Jeho dílo zahrnuje velké množství beletrických i vědeckých prací, z nichž v češtině vyšel jen nepatrný zlomek. Je známý hlavně svými díly z vědecko-fantastického žánru (sci-fi) a populárně vědeckými knihami. Nejznámějším Asimovým dílem je série Nadace (Foundation), kterou později spojil s dalšími dvěma sériemi o galaktické říši (Galactic Empire Series) a o robotech (Robot series). Robotům se Asimov věnoval celý život. První povídku o robotovi napsal v rozmezí 10. až 22. května 1939. Jmenovala se „Robbie“ a může ji najít ve sbírce povídek Já, robot. Napsal bezpočet povídek a několik knih o této problematice. Mezi nejznámější patří sbírka povídek Já, robot. Je tvůrcem tzv. zákonů robotiky. Asimov sám přiznal, že slovo robot je přejaté z dramatu Karla Čapka RUR z roku 1920. Sám Asimov toto drama přečetl a netajil se tím, že se mu dílo nelíbí. Psal také detektivky, fantasy, velké množství „ne-fantastických“ knih. Celkem napsal nebo jako editor upravil kolem 500 knih a přibližně 90 000 dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného k tzv. „velké trojce“ autorů sci-fi. Isaac Asimov byl humanista a racionalista. Asimov je všeobecně považován za mistra žánru vědecké fantastiky a za svého života společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem patřil mezi tři nejlepší autor sci-fi.

Zákony robotiky

Asimov je tvůrcem zákonů robotiky, které se časem staly dogmatem sci-fi literatury. Popisují, jakými pravidly se roboti mají chovat. Byly poprvé uvedeny v březnu 1942 v povídce „Hra na honěnou“ (Randaround). Povídka vyšla v časopise Astounding. Tuto povídku můžeme najít ve sbírce povídek Já, robot. Tři robotické zákony zní:

1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.

2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.

3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

postupem byl přidán nultý zákon (v knize Roboti a Impérium, stvořen organickým robotem Daneelem R. Oliwavem):

0) Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.

Postupem doby byly pokusy zákony doplnit či pozměnit. Za zmínku stojí bulharští sci-fi autoři jako Lyuben Dilov či Nikola Kesarovski, kteří vytvořili další dva zákony robotiky:

4) Robot se musí vždy prokazovat jako robot.

5) Robot musí vědět to, že je robot.

Ocenění

  • 7 cen Hugo:
    • 1963: výběr F&SF Science Articles (Special Achievement)
    • 1966: série Nadace - Foundation (Best All-time Series)
    • 1973: román Ani sami bohové - The Gods Themselves (Novel)
    • 1977: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man (Novelette)
    • 1983: román Nadace na hranicích - Foundation's Edge (Novel)
    • 1992: povídka Zlato - „Gold“ (Novelette)
    • 1995: paměti Já, Asimov - I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)
  • 2 ceny Nebula:
    • 1972: román Ani sami bohové - The Gods Themselves
    • 1976: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man
  • 1967: cena E. E. Smithe - Skylark Award, uděluje New England Science Fiction Association
  • 1986: jmenován Velmistrem žánru - SFWA award for Grand Master, uděluje Science Fiction and Fantasy Writers of Amarica
  • 1997: uveden do síně slávy - Science Fiction and Fantasy Hall of Fame, uděluje Kansas City Science Fiction and Fantasy Society

Česká vydání jeho děl

  • 1985 – Základna (trilogie samizdatové vydání prvních 3 dílů v jednom svazku)
  • 1970, 1994 – Ocelové jeskyně (The Caves of Steel)
  • 1991 – Nadace (Foundation) nakladatel AG Kult
  • 1991 – Nadace a Říše (Foundation and Empire) AG Kult
  • 1991 – Druhá Nadace (Second Foundation) AG Kult
  • 1992 – Nadace na hranicích (Foundation's Edge) AG Kult
  • 1992 – Nadace a Země (Foundation and Earth) AG Kult
  • 1992 – Předehra k Nadaci (Prelude to Foundation) AG Kult
  • 1992 – Fantastická cesta II, Místo určení:Mozek (Fantastic Voyage II, Destination Brain)
  • 1992 – Ani sami bohové (The Gods Themselves)
  • 1993 – Roboti úsvitu (The Robots of Dawn)
  • 1993 – Roboti a Impérium (Robots and Empire)
  • 1993 – Oblázek na obloze (Peeble in the Sky)
  • 1993 – Konec Věčnosti (The End of Eternity)
  • 1993 – Příchod noci (Nightfall, 1990 ) spolu s R. Silverbergem. Děj se odehrává na planetě, která má více sluncí a kde je tedy stále světlo. Lidé zde žijící se bojí tmy. Jednou za 4000 let však nastává okamžik, kdy svítí pouze jedno slunce a dochází k zatmění. Lidé v tento okamžik zpanikaří, vše zapálí a tím dojde k rozvrácení civilizace. Mnoho lidí zešílí. Román začíná v krátké době před příchodem noci, popisuje civilizaci zhruba na úrovni lidské civilizace v době napsání románu. Postavy polemizují, zda přijde či nepřijde noc. Po jejím příchodu dojde k požárům, ale nakonec, v poslední části, dojde k nápravě.
  • 1993 – Kalibán (Caliban), román napsal Roger McBrid Allen, pojednává o zákonech robotů. Z marketingových důvodů je na obale jako spoluautor i Issac Asimov.
  • 1994 – Vize robotů (Robot visions)
  • 1994 – Nahé slunce (The Naked Sun)
  • 1994 – Azazel (Azazel), jedná se o fantazy povídky, které spojuje postava skřítka Azazela, tato kniha nepatří mezi nejúspěšnější.
  • 1994 – Dítě času (The Ugly Little Boy)
  • 1994 – Kosmické proudy (The Currents of Space)
  • 1995 – Hvězdy jako prach (The Stars, Like Dust)
  • 1995 – A zrodí se Nadace (Forward the Foundation)
  • 1997 – Sbohem Země (GOLD, The Final Science Fiction Collection)
  • Robouniversum I - VIII v dílech II - VII je pouze autor předmluv-každý díl napsal jiný autor. Cyklus pojednává o putování Dereca, chlapce bez paměti, městem robotů. První a poslední díl cyklu jsou sbírky starších povídek Isaaca Asimova.

Povídkové sbírky

  • Já robot, (1950, I, Robot)
  • Zbytek robotů, (1950)
  • Sny robotů, (1986)
  • Vize robotů, (1990)
  • Kompletní robot, 1992
  • Robohistorie I - sbírka povídek o robotech
  • Robohistorie II - sbírka povídek o robotech
  • Neznámý Asimov I - sbírka povídek
  • Neznámý Asimov II - sbírka povídek

Ostatní

  • Já, Asimov, životopisné dílo

Externí odkazy


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Isaac_Asimov“