The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Heinkel He 100
Z Multimediaexpo.cz
| Heinkel He 100 | ||
| Soubor:He 113.jpg | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací letoun | |
| Výrobce | Heinkel | |
| Konstruktér | ||
| První let | 22. ledna 1938[1] | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | asi 25 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | ||
Heinkel He 100 byl německý stíhací letoun, vyvinutý firmou Heinkel v druhé polovině 30. let 20. století. Nikdy nebyl přijat do výzbroje Luftwaffe. Za války byly vyrobené kusy používány k propagačním účelům pod fiktivním označením Heinkel He 113. Tři předsériové He 100 D-0 byly i s licenčními právy dodány do Japonska, ovšem nikdy se zde nevyráběly. Je možné, že svou koncepcí ovlivnily vývoj jediného významného japonského stíhacího letounu s kapalinou chlazeným motorem Kawasaki Ki-61 Hien.[2] Šest prototypů He 100 bylo od jara 1940 zkoušeno v SSSR a údajně ovlivnily vývoj sovětského stíhače Jak-3.[2]
Letoun He 100 se stal na krátkou dobu držitelem absolutního rychlostného rekordu. Nejprve s druhým prototypem V2 dosáhl Ernst Udet 5. června 1938 rychlosti 634,73 km/h na trati 100 km.[2] Ale absolutního světového rekordu se dočkal 30. března 1939 až osmý prototyp V8, který dosáhl rychlosti 746,606 km/h.[2]
Specifikace (He 100 D-1)
Data podle Letadla 1939-1945 [3]
Technické údaje
- Posádka: 1
- Rozpětí: 9,40 m
- Délka: 8,20 m
- Výška: 3,60 m
- Nosná plocha: 14,60 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 1810 kg
- Vzletová hmotnost: 2500 kg
- Pohonná jednotka: 1 × invertní, kapalinou chlazený řadový dvanáctiválec do V (60°) Daimler-Benz DB 601M
- Výkon pohonné jednotky: 1175 k (864 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 620 km/h u země
- Maximální rychlost: 670 km/h ve výšce 5000 m
- Cestovní rychlost: - km/h
- Dolet: 1010 km
- Dostup: 10 500 m
- Rychlost výstupu do letové hladiny na 6000 m za 7 min 48 s
Výzbroj
- 1× kanón MG FF ráže 20 mm mezi válci motoru
- 2× kulomet MG 17 ráže 7,9 mm nebo 2× kanón MG 151 ráže 20 mm v křídlech
Zdroje
- SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-1945 Stíhací a bombardovací letadla Německa 1. díl. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 1993. ISBN 80-85784-02-5. S. 46-49.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.