V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Fókis

Z Multimediaexpo.cz


Fókis (novořecky: Φωκίδα, starořecky/v katharevúse: Φωκίς) je stará oblast a moderní řecká prefektura, nacházející se v středním Řecku. Rozkládá se od západního úbočí Parnasu na východě k pohoří Vardousia na západě a Korintskému zálivu na jihu.

Obsah

Geografie

Starověká Fókis měla rozlohu přibližně 1619 km². Sousedila na západě s Ozolskou Lokridou a Dóridou, na severu s Opúntskou Lokridou, Na východě s Boiótií a na jihu s Korintským zálivem. Masív pohoří Parnasu (2459 m) rozděluje Fókidu na dvě odlišné části.

Moderní Fókis má rozlohu 2120 km², z čehož 560 km² je zalesněno, 36 km² je rovinatých a zbytek je hornatý.[1]

Jelikož není bohatá na přírodní zdroje ani vhodně umístěná z hlediska obchodních tras, byla Fókis převážně pastevecká. Na jejím území nevznikla žádná větší města a významnější osídlení se nachází jen na strategicky významnějších místech.

Historie

Raná historie Fókidy není dostatečně známa. Během perské invaze v roce 480 př. n. l se Fókové nejprve připojili k národní obraně, ale vinou svého váhání v bitvě u Thermopyl ztratili svou pozici. V Bitvě u Platají bojovali na straně Peršanů. V roce 457 př.n.l. se pokusili rozšířit svůj vliv až k ústí Kéfissu v Dóridě, tento pokus však byl překažen zásahem spartské armády, která bránila „dórskou metropoli.“ Podobný podnik proti Delfám v roce 448 př. n. l. byl opět Sparťany zmařen. Nedlouho poté však Fókové Delfy dobyli s pomocí Athéňanů, s nimiž uzavřeli spojenectví v roce 454 př. n. l. Postupný úpadek Athénské pozemní síly vedl k oslabení tohoto spojení; v době Peloponnéské války už byla Fókis nominálně vazalem a spojencem Sparty a ztratila kontrolu nad Delfami.

Ve čtvrtém století př. n. l. byla Fókis neustále ohrožována svými Boiótskými sousedy. Poté, co pomohli Sparťanům při invazi do Boiótie během Korinthské války (395–394 př. n. l.) byli Fókové zatlačeni do defensivy. Nejprve v roce 380 př. n. l. dostali pomoc Sparťanů, poté však byli přinuceni podřídit se rostoucí moci Théb. Fóčtí rekruté se účasnili vpádů Epaminonda na Peloponnésos, s výjimkou závěrečného tažení na Mantineu (370–362 př. n. l.), kam svůj kontingent nevyslali. Jako odvetu Thébané vyvolali náboženský spor a zajistili schválení penálního usnesení proti Fókům na synodu Amfiktyónské ligy (356 př. n. l.). Fókové, vedeni dvěma schopnými generály, Filomélem a Onomarchem, odpověděli obsazením Delf a použitím jejich pokladů k najmutí armády žoldnéřů. S pomocí těchto jednotek nejprve Fócká liga přenesla válku do Boiótie a Thessalie. Ačkoli byli z Thessalie vytlačeni Filipem II. Makedonským, udrželi se deset let až do doby, kdy vyčerpání chrámových pokladnic a zrada jejich vůdců je vydala Filipovi na pospas. Byli vyloučeni z Amfiktyónské ligy a jejich dva hlasy byly přiřknuty Makedoncům (346 př. n. l.). Podmínky, které jim Filip uložil – povinost nahradit chrámové fondy a rozptýlit populaci do neopevněných vesnic – byly záhy ignorovány. V roce 339 př. n. l. začali Fókové obnovovat svá města; následujícího roku bojovali proti[2]/po boku[3] Filipovi v první bitvě u Chairóneii. Roku 323 př. n. l. se účastnili Lamijské války proti Antipatrovi a roku 279 př. n. l. pomáhali bránit Thermopyly proti Galům. Za obranu Delf proti Galům byli Fókové roku 279 př. n. l. znovu přijati do Amfiktyónské ligy.

Od této chvíle je o Fókidě jen málo zpráv. Během třetího století před naším letopočtem se dostala pod moc Makedonie a Aitolské ligy, ke které byla definitivně připojena roku 196 př. n. l.

Současnost

Prefektura Fókis je s necelými 50 000 obyvateli jednou z nejméně a nejřidčeji osídlených (23 obyv./km²) v Řecku. V sezóně sem však míří velké množství turistů, zejména do Delf. Kraj je odlehlý a bez železnice.

Reference

  1. ↑ History [online]. [cit. 2007-05-03]. (Prefecture of Fokida.) Dostupné online.  
  2. ↑ en:Phocis
  3. ↑ en:Battle of Chaeronea (338 BC)

Externí odkazy

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/F%C3%B3kis“