The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Estonské kraje

Z Multimediaexpo.cz

Estonsko se po celou svou historii členilo v kraje (estonsky maakond, množné číslo maakonnad). Podoba a význam krajů se v průběhu času měnily, ale rámcové členění zůstalo zachováno. V současném Estonsku jsou kraje administrativními jednotkami 1. úrovně.

Obsah

Kraje před dobytím Estonska

Soudí se, že kraje se v Estonsku zformovaly nejpozději počátkem 2. tisíciletí jako vojenské spolky tradičních souručenství. Kraje byly nezávislými politickými celky, centrální moc v tehdejším Estonsku neexistovala.

Nejstarším záznamem o estonských krajích je Kronika Jindřicha Lotyše ze 13. století. Podle ní byli tehdy Estonci sdruženi v osmi velkých krajích (provinciae) Harju, Ugandi, Sakala, Läänemaa, Saaremaa, Rävala, Järva a Viru. Kromě nich existovalo nejméně šest malých krajů, pravděpodobně samostatných souručenství — Vaiga, Mõhu, Nurmekund, Alempois, Jogentagana a Soopoolitse. Přesný počet krajů není s jistotou znám, jejich poloha a vzájemné hranice jsou určitelné také jen přibližně.

Kraje od dobytí Estonska do Severní války

Správní členění Estonska na de Wittově mapě z roku 1705

Původní podoba a význam krajů se ztratily po dobytí Estonska a jeho rozdělení mezi Dánsko, Livonský řád, Biskupství tarbatské a Biskupství Ösel-Wiek. Jako označení krajů se stále používaly Harju, Läänemaa, Saaremaa, Järva a Viru, zatímco Ugandi, Sakala, a jména malých krajů vyšly z užívání a název Rävala se zachoval jen v latinském a německém označení Tallinnu.

Po skončení Livonské války roku 1582 získalo vládu nad severním Estonskem Švédsko a nad jižním Polsko. Na švédském území byly oficiálně obnoveny kraje (län) Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa jako administrativní jednotky, a k nim bylo jako další kraj přidáno Alutaguse. Na polském území byla ve smyslu krajů zřízena dvě vojvodství — Pernovské a Tarbatské. Saaremaa zůstala pod správou Dánska, které ji získalo již roku 1559.

Když Švédsko roku 1625 získává estonské državy Polska a 1645 též dotud dánský kraj Saaremaa, mění se i tato území na kraje (län) v rámci uspořádání Švédského království.

Kraje za carské nadvlády

Poté, co v důsledku Severní války získalo estonská území Rusko, bylo krajové členění zachováno, ovšem se změnou krajů z administrativních jednotek 1. úrovně (jimiž byly v Rusku gubernie) na jednotky 2. úrovně a jejich přejmenování na okresy. Severoestonské kraje Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa náležely do Estonské gubernie, zatímco jihoestonské kraje Pärnumaa a Tartumaa do gubernie Livonské. Saaremaa byla počítána k Livonské gubernii, avšak jako zvláštní autonomní jednotka. Roku 1793 byla z tarbatského okresu vydělena jako nový okres Võrumaa a z částí okresů tarbatského a pernavského Viljandimaa. Téhož roku byl z okresu Harjumaa vydělen okres Paldiski, ale již v roce 1796 byly oba okresy opět sloučeny.

Toto rozdělení zůstalo zachováno až do roku 1917, kdy byla všechna Estonci většinově obývaná území spojena v Estonskou gubernii.

Kraje po zřízení Estonské republiky

Správní členění Estonska v roce 1925

Po vyhlášení samostatné Estonské republiky v roce 1918 a skončení Estonské osvobozenecké války v roce 1920 se okresy někdejší Estonské gubernie s malými změnami staly opět estonskými kraji v tradičním smyslu. Nově byl vytvořen kraj Valgamaa z malé části Valeckého okresu a částí okresů Viljandi a Võru, a kraj Petserimaa z Pečorska, jehož území podle Tartské smlouvy připadlo Estonsku. Estonsko tak mělo 11 krajů Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa, Pärnumaa, Petserimaa, Saaremaa, Tartumaa, Valgamaa, Viljandimaa, Virumaa a Võrumaa.

Kraje za sovětské okupace

Po zahájení sovětské okupace Estonska bylo správní členění estonského území postupně připodobněno správnímu členění Sovětského svazu. Narvské předpolí a Pečorsko byly začleněny přímo do Ruské federace, Estonská republika přejmenována na Estonskou SSR, z krajů se staly okresy (rajóny), některé z nich byly rozděleny na menší celky a ty pak sdruženy do oblastí, až se během 60. let 20. století ustálilo rozčlenění estonského území v 15 okresů odpovídajících dnešnímu krajovému rozčlenění: Harju rajoon, Hiiumaa rajoon, Kohtla-Järve rajoon, Jõgeva rajoon, Paide rajoon, Haapsalu rajoon, Rakvere rajoon, Põlva rajoon, Pärnu rajoon, Rapla rajoon, Kingissepa rajoon, Tartu rajoon, Valga rajoon, Viljandi rajoon a Võru rajoon.

Kraje od roku 1990

Soubor:Eesti maakonnad 2006.png
Estonské kraje v dnešní podobě

Během procesu obnovy estonské suverenity po sovětské okupaci byly k počátku roku 1990 sovětské okresy přejmenovány opět v kraje a byla obnovena jejich historická označení, hranice krajů však byly ponechány v hranicích dosavadních okresů. Plné úřední jméno kraje nyní sestává z krátkého označení kraje (tedy bez -maa) a slova maakond („kraj“). Estonsko má tedy nyní 15 krajů, oficiálně označované jako Harju maakond, Hiiu maakond, Ida-Viru maakond, Jõgeva maakond, Järva maakond, Lääne maakond, Lääne-Viru maakond, Põlva maakond, Pärnu maakond, Rapla maakond, Saare maakond, Tartu maakond, Valga maakond, Viljandi maakond a Võru maakond.

Kraj je řízen krajskou vládou (maavalitsus), které předsedá krajský hejtman (maavanem). Hejtman zastupuje vládu Estonské republiky na regionální úrovni a je jmenován vládou na období pěti let.

Kraje se dále dělí v samosprávné jednotky, jimiž mohou být jednak statutární města (linn), jednak venkovské obce (vald).

Souvisící články

Externí odkazy