Ekonomika Německa

Z Multimediaexpo.cz

Finanční centrum Frankfurt nad Mohanem

Německá ekonomika je se svým HDP o výši 2 307,20 mld. eur^[1] největší ekonomikou v Evropě a čtvrtá největší na světě. Německo patří k světově nejrozvinutějším a nejtechnologičtějším hospodářstvím, což je mj. důležitý předpoklad pro dobrou pozici na mezinárodním trhu zboží a služeb.

Protože je v SRN relativně málo surovinových nalezišť, zaměřuje se hospodářství především na sekundární a terciární sektor. Velká část země je zemědělsky využita, zároveň však v zemědělství pracují pouze 2 – 3 % zaměstnanců.

V posledních letech však byl hospodářský růst země v mezinárodním porovnání podprůměrný. K tomu přispěly nejen trvající problémy s integrací spolkových zemí bývalého východního bloku (NDR).

Historie

Automobily značky Volkswagen se staly symbolem západoněmeckého úspěchu po Druhé světové válce

Východoněmeckou ikonou se naopak stal automobil Trabant. Zde jako firemní vozidlo firmy Robotron, která vyráběla ve Východním Německu počítače

Po druhé světové válce bylo Německo ekonomicky a sociálně na dně. Navíc rozdělení na okupační zóny, kde v západních začal být obnovován svobodný trh a ve východní sovětské vznikal socialistický systém, oslabilo dlouholeté vnitroněmecké hospodářské vztahy. Po měnové reformě v západních sektorech roku 1948 se podařilo nastartovat ekonomickou přestavbu, tzv. Wirtschaftswunder, současně ale byli občané sociálně zajištěni. Tehdejší západní Německo se stalo exportní zemí, strojírenská výroba a její kvalita získaly opět dobrou pověst. Například v automobilovém průmyslu se podařilo Západu proniknout i na zavedené trhy do USA. Naopak obnova Východu postupovala pomalu a s menší zahraniční pomocí ostatních socialistických zemí.

Až do začátku 70. let prožívalo západní Německo téměř nepřetržitý vysoký hospodářský růst, který se však snížil po recesích v letech 1974, 1981 a 1982 a po vrcholném růstu v roce 1979. V 70. a 80. letech patřilo západní Německo společně s Dánskem a Lucemburskem k zemím Evropského společenství s nejvyšším průměrným příjmem.

Východní Německo bylo sice jedním z tahounů celé RVHP, nedostatky typické pro centrálně plánované ekonomiky se ale objevily i zde. Přes 95 % všech podniků tvořil státní sektor, soukromý byl zastoupen pouhými dvěma až třemi procenty. Snad nejvíce kontrastním místem se stalo hlavní město Berlín, kde v západní části existovalo prosperující město, zatímco východní „Demokratický Berlín“ se potýkal s neustálými nedostatky v oblasti zboží i služeb.

Po hospodářsky úspěšných letech 1988 a 1989 přišel ekonomický boom západního Německa po znovusjednocení v letech 1990 a 1991. I přesto bylo však hospodářství velmi zatíženo; východní spolkové země byly ekonomicky velmi slabé, navíc sem bylo nutné investovat enormní sumy na modernizaci a rozvoj průmyslu i měst.

Roku 1993 následovala recese. Od roku 1994 nastal však opět 8letý hospodářský růst o přibližné výši 1,5 %. Po stagnaci v letech 2001 až 2003 ekonomika opět roste: roku 2004 o 1,2 %, roku 2005 o 0,9 % i roku 2006 – o 2,8 %. Nezaměstnanost však stoupla z 2,5 milionů (v roce 1992) až na 4,8 milionů v roce 2005.

Německo bylo poměrně silně zasaženo Ekonomickou krizí započatou roku 2008, do které se dostalo počátkem druhé poloviny téhož roku a německý HDP klesal až do poloviny roku 2009, kdy začal opět rapidně stoupat. Následoval rekordně silný růst německé ekonomiky během roku 2010 a pokračující i v roce 2011. Silný růst byl zapříčiněný nejprve zejména exportními úspěchy, zejména ve Východní Asii, a postupně také obnovující se domácí poptávkou. Rychlý postkrizový růst ekonomiky s sebou přinesl také rapidní pokles nezaměstnanosti, jež v Německu klesla až pod hranici 3 milionů nezaměstnaných, což přestavovalo přibližně 7,1% míru nezaměstnanosti, nejnižší od června 1992.^[2]

Literatura

• Stefan Müller; Martin Kornmeier: Internationale Wettbewerbsfähigkeit: Irrungen und Wirrungen der Standort-Diskussion, Mnichov 2000, ISBN 3-8006-2570-9.
• Ulrich van Suntum: Masterplan Deutschland. Mit dem Prinzip Einfachheit zurück zum Erfolg. 2005. ISBN 3-423-50901-5. – autor je profesorem ekonomie a dal dohromady 148 stran zabývajících se reformními myšlenkami

Reference

1. ↑ Stav k 22. únoru 2007, pro rok 2006, zdroj: Spolkový statistický úřad.
2. ↑ http://www.businessweek.com/news/2011-04-28/german-unemployment-falls-below-3-million-to-19-year-low.html

Externí odkazy

• Německý spolkový statistický úřad (německy)
• Spolkový statistický úřad: Zpráva k roku 2006 (září 2006); s kapitolami o ekonomice Německa (německy)
• Web „Fakta o německu“ informuje aktualitami o politice, ekonomice, vědě, kultuře a životním stylu v Německu
• Společný „Ekonomický speciál“ Volks- a Raiffeisenbanky podávající informace expertů z výzkumných ústavů srozumitelně (německy)
• www.deutsche-wirtschaft.de – Německé hospodářství (německy)