V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Deák Ferenc tér (stanice metra v Budapešti)

Z Multimediaexpo.cz

Nástupiště stanice Deák Ferenc tér na lince M2
Nástupiště stanice Deák Ferenc tér na lince M3

Deák Ferenc tér je stanice metra v Budapešti. Je to jediná přestupní stanice v celém systému; nachází se přímo v centru města na náměstí Ference Deáka. Kříží se tu linky M1, M2 a M3.

Charakter stanice

Deák Ferenc tér je ražená stanice (linky M2 a M3); umístěná hluboko pod zemí. Každá z linek tu má vlastní ostrovní nástupiště. Stanice linky M1 je hloubená, s bočními nástupišti. Ražená stanice M3 není koncipována jako klasická trojlodní stanice sovětského typu, ale byla budována ražbou pěti tunelů, z nichž střední tří tvoří střední loď. Pilíře jsou zde nahrazeny čtyřmi řadami sloupů. Klenutí stropu je zakryto podhledem. Jednotlivá nástupiště jsou propojena přestupními chodbami.

Nástupiště patřící žluté lince M1 jsou umístěna nejméně hluboko, pod ním se nacházejí další dvě nástupiště linek M2 a M3; oproti nejstarším na M1 jsou pootočena o 90° a mezi sebou jsou zhruba v rovnoběžné poloze. Systém přestupních chodeb je relativně složitý; chodby jsou celkem dvě, jedna severní, z níž je umožněn přestup mezi všemi linkami i výstup na povrch, a jedna jižní, která vychází ze středu nástupiště linky M3 pod jeho vlastní úroveň do části stanice patřící lince červené, M2.

Historie

Deák Ferenc tér vznikla jako první ze stanic budapešťského metra, roku 1896. V 60. letech 20. století se budovalo nástupiště pro linku M2 (otevřeno roku 1970), o dalších sedm let později se zprovoznila pak i část patřící třetí lince. Kvůli rozsáhlé přestavbě okolí původní stanice muselo být nakonec i pro linku M1 vytvořeno nástupiště zcela nové (1973), a to původní bylo předěláno na dopravní muzeum, mapující vývoj budapešťského metra.

Na začátku 21. století probíhají rekonstrukce a modernizace též i na novějších částech stanice, nástupiště linky M2 bylo přestavěno v roce 2006.