The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Cipi Livniová

Z Multimediaexpo.cz


Cipora Malka „Cipi“ Livni (hebrejsky: ציפורה מלכּה „ציפי“ לבני‎, anglicky: Tzipi Livni, * 8. července 1958, Tel Aviv, Izrael) je izraelská politička, bývalá ministryní zahraničních věcí, bývalá důstojnice Mosadu a předsedkyně strany Kadima.

17. září 2008 byla zvolena předsedkyní strany Kadima, čímž získala možnost vytvořit vládu a následně se pokusit získat podporu v Knesetu.[1] Nepodařilo se jí však získat dostatečnou podporu pro koalici, a poté co strany Šas a Sjednocený judaismus Tóry odmítly účast v její vládě, tuto skutečnost oznámila prezidentu Peresovi.[2]

Obsah

Biografie

Roku 1958 se v Tel Avivu narodila významným členům Irgunu, Ejtanovi Livni a Sáře Rosenbergové.[3] V hodnosti poručíka sloužila u Izraelských obranných sil (IOS) a v 80. letech pracovala v Mosadu. V srpnu 1983 však rezignovala, aby dokončila studia práv a vdala se. Říká se o ní, že jako agentka Mosadu byla lovkyní teroristů,[4] ale pozdější zjištění ukázala, že byla agentkou nižší úrovně. Absolvovala právnickou fakultu Bar Ilanovy univerzity a poté se jako právník deset let specializovala na veřejné a obchodní právo.[5] Žije v Tel Avivu. Je vdaná za účetního Naftali Spitzera, se kterým má dvě děti, Omri a Juvala. Podle jejího přítele z dětství Mirla Gala je Livni vegetariánka.[6] Hovoří anglicky a francouzsky.

Politická kariéra

Americký viceprezident Dick Cheney a Cipi Livni v Bílém domě

Počátky

Poprvé byla Livni do Knesetu zvolena za Likud v roce 1999. Když se roku 2001 stal předseda Likudu Ariel Šaron premiérem, byla Livni jmenována ministryní regionální spolupráce a poté vystřídala několik vládních postů, včetně ministryně zemědělství a rozvoje venkova, ministryně absorpce imigrantů a ministryně bydlení a výstavby.[7] V roce 2004 obdržela cenu Abirat ha-Šilton („Kvalita vládnutí“). 1. října 2005 byla jmenována ministryní spravedlnosti.[8]

V Šaronově kabinetu byla Livni horlivou zastánkyní premiérova plánu na stažení z Pásma Gazy a obecně byla považována za příslušníka „holubičí“ části Likudu. Často se jí podařilo mezi „holubičím“ a „jestřábím“ křídlem strany zprostředkovat dohody. Za své snahy dosáhnutí míru získala uznání, zejména pak za úspěšné snahy při prosazení stažení se z Pásma Gazy v Knesetu. 12. listopadu 2005 se stala prvním pravicovým politikem, který mluvil na každoroční vzpomínkové akci u příležitosti atentátu na Jicchaka Rabina.[6]

Cipi Livni na Světovém židovském kongresu v Jeruzalémě (2008)

Vstup do Kadimy

20. listopadu 2005 Livni následovala Šarona a Ehuda Olmerta při jejich odchodu z Likudu do Šaronem nově založené strany Kadima. V důsledku masové rezignace členů Likudu z vládních postů byla již před parlamentními volbami konanými 28. března jmenována novou ministryní zahraničních věcí a nadále vykonávala i úřad ministryně spravedlnosti.[9]

Při sestavování kandidátky do březnových voleb do Knesetu v roce 2006 se dostala na třetí místo, což jí zaručilo zvolení.[10]

4. května 2006 složila přísahu jako členka 31. izraelské vlády. V té době se rovněž stala vicepremiérkou a ministryní zahraničí. Na pozici ministryně spravedlnosti skončila, ale od 29. listopadu 2006 do 7. února 2007 tuto pozici opětovně zastávala, avšak primárně se věnovala své práci na ministerstvu zahraničí.[10]

Po březnových parlamentních volbách v roce 2006 byla Livni označena jako „druhý nejmocnější politik v Izraeli.“[11] Livni je po Goldě Meirové v pořadí teprve druhá žena, která zastává funkci ministryně zahraničí. V roce 2007 byla časopisem Time zařazena do stovky nejvlivnějších lidí na světě.[12] Časopis Forbes ji označil jako 52. nejmocnější ženu světa.[13]

Livni se stala prvním ministrem vlády, který odlišil partyzánské útoky Palestinců proti armádním cílům a teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu. V rozhovoru pro americkou televizi prohlásila:

„ Ten, kdo bojuje proti izraelským vojákům, je nepřítel a my proti němu budeme bojovat, ale já věřím, že pod definici terorismu nepatří útoky proti vojákům. “
Livni s palestinským premiérem Salámem Fajádem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (2008)

V roce 2007 se setkala s palestinským premiérem Salámem Fajádem, aby prodiskutovali „zlepšení života palestinského lidu, bez omezení izraelské bezpečnosti“.[14]

V květnu 2007 vyzvala, v důsledku zveřejnění zprávy Winogradovy komise, k odstoupení premiéra Ehuda Olmerta. Zároveň se v případě, že by Olmert odstoupil, nabídla jako možná vůdkyně Kadimy a vyjádřila svou jistotu, že v případě stranických voleb by Olmerta porazila.[15][16] Její žádost však byla Olmertem ignorována a její rozhodnutí i na vzdory tomu setrvat ve vládě vyvolalo spory.[17]

Na 8. vyjednávacím mítinku s palestinskou stranou z 13. listopadu 2007, na téma mezinárodní právo, nadhozené Ahmedem Quereim řekla:

„ Byla jsem ministryní spravedlnosti. Jsem právník. Ale jsem proti právu. Mezinárodnímu právu, zejména. Právu obecně. “

Tím chtěla naznačit, že Palestinci ve skutečnosti [v kontextu mírové dohody] nepotřebují mezinárodní právo. Palestinci ale s tímto závěrem nesouhlasí.

Předsedkyně Kadimy

Ve stranických volbách konaných 17. září 2008 se Ehud Olmert rozhodl nekandidovat a oznámil své rozhodnutí, že po těchto volbách rezignuje na post premiéra. Hlavními rivaly ve volbě o předsedu strany byla Livniová a Šaul Mofaz.[1] Livniová nakonec zvítězila těsnou většinou 431 hlasů a stala se tak předsedkyní strany.[1] Ehud Olmert rezignoval 21. září 2008.[18]

V prosinci 2009 byl na Livniovou vydán ve Velké Británii zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů, v souvislosti s válkou v Gaze.[19] V únoru 2010 se vyjádřila k zabití předního vůdce teroristické organizace Hamás v Dubaji, které měl mít údajně na svědomí Mosad, když prohlásila: „Každý terorista musí vědět, že jej nikdo nebude podporovat, když se jej voják, a nezáleží na tom jaký voják, pokusí zabít.“[20]

Bibliografie

Poznámky

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Izrael povede žena. Stranické volby vyhrála Livniová [online]. Aktuálně.cz, [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  2. ↑ Cipi Livni hází ručník do ringu, Izrael čekají předčasné volby [online]. Eretz.cz, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.  
  3. ↑ News in Brief [online]. Haaretz, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Terrorist Hunter [online]. Times, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Tzipi Livni Knesset Biography [online]. Kneset, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ 6,0 6,1 Her Jewish State [online]. The New York Times, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Tzipi Livni Government Roles [online]. Kneset, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Behind the Lines: And who, may we ask, is Tzipi Livni? [online]. The Jerusalem Post, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MACINTYRE, Donald. Tzipi Livni: Agent of change [online]. The Independent, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ 10,0 10,1 Tzipi Livni (1958- ) [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Tzipi Livni Named Vice Premier in Israel [online]. Washington Post, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ RICEOVÁ, Condoleezza. Tzipi Livni [online]. Time, [cit. 2008-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ The 100 Most Powerful Women [online]. Forbes, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ BENN, Aluf. Livni and Fayad meet, discuss improving Palestinians' lives [online]. Haaretz, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Olmert's Survival Prospects Dim Amid Livni Challenge [online]. Bloomberg, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ I have the qualifications to be PM [online]. The Jerusalem Post, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ VENTER, Yossi. PM Olmert to tell deputy Livni: Stop undermining me, or resign [online]. Haaretz, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Ehud Olmert rezignoval. Šanci dostane Livniová [online]. Aktuálně.cz, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online.  
  19. ↑ Britský soud vydal zatykač na izraelskou exministryni Cipi Livniovou [online]. Novinky.cz, [cit. 2009-12-15]. Dostupné online.  
  20. ↑ HOFFMAN, Gil. Livni: Int’l community must back Dubai hit [online]. The Jerusalem Post, 2010-02-24, [cit. 2010-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Cipi Livniová
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Cipi_Livniov%C3%A1“