The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Církevní humor

Z Multimediaexpo.cz

Církevní humor, resp. křesťanský humor je humor, který se dotýká křesťanství, života v církvi, jeho představitelů, křesťanské víry a jejích zásad a průvodních jevů. Od protikřesťanského humoru se odlišuje především tím, že není koncipován jako urážlivý a vyhýbá se formulacím, které by bylo možno vkládat jako rouhání. I tak je ovšem hranice mezi vtipkováním o církvi a proti církvi nejasná[1] a někteří věřící cítí v jeho přítomnosti jisté rozpaky, či ho přímo považují za něco nepatřičného.[2]

Obsah

Humor v křesťanství

Humor má v křesťanství dlouhou tradici, která se pojí s rozšířeným přesvědčením, že křesťanství je radostné náboženství (křesťan má svým životem naplňovat a šířit evangelium – radostnou zvěst). Sv. Filip Neri (1515–1595) prohlásil, že Svatý smutný je smutný svatý, tento výrok je dodnes často citován, mezi českými katolíky je pak dlouhodobě oblíbená průpovídka smutný křesťan – žádný křesťan. Podle Neriho humor v sobě nese nebeský tón a svou nakažlivou silou učí člověka poznávat svou malost, v níž se však také skrývá jeho pravá velikost.[3]

James Martin tvrdí, že každý, kdo skutečně poznal Boha, je veselý,[2] a vypočítává různé způsoby, kterými muže být věřícím užitečný: evangelizuje, je nástrojem pokory, pomáhá zachytit podstatu věci, říká pravdu mocným, ukazuje křesťanskou odvahu, je projevem pohostinnosti, léčí, napomáhá vnímání a baví.[4]

O humoru v životě křesťanů a křesťanských světců pojednává kniha Josefa Ondoka Bereme smích vážně?, ze světových autorů se církevním humorem ve svých knihách a článcích zabývá např. už zmíněný James Martin.

Obliba křesťanského humoru je natolik velká, že i v poměrně bezvěrecké České republice existuje něco, co lze nazvat „křesťanská humorná literatura“. Tvoří ji jednak díla soustředící se čistě na křesťanský humor, jednak díla, která se sice zabývaji i (resp. i především) jinými tématy, ale jsou křesťanským humorem prosycena.

Křesťanský humor jako žánr

Křesťanský humor ve světě

Křesťanský humor má nepřehlédnutelný podíl na světové literatuře, některá díla tohoto typu byla i přeložena do české literatury. Obvykle však nejde o díla, jichž je humor jediným hlavním cílem, byť i takové existují (např. sbírka anekdot z církevních dějin Mezi nebem a zemí). Velkou porci sofistikovaného křesťanského humoru obsahují knihy, které formulují životní postřehy a příběhy, jejichž smyslem je rozšířit obzory a obohatit život čtenáře. Příkladem mohou být knihy Roberta Fulghuma a Anthonyho de Mella či Rady zkušeného ďábla C. S. Lewise. V češtině vyšla též celá humorná série příběhů dona Camilla od italského novináře a spisovatele Guareschiho, kterou jako svou oblíbenou četbu propagoval i papež Jan XXIII. (ta má mimo samotný humor též charakter a účel ostře protikomunistického díla). Překladu se dočkala i kniha Ballinga Bůh má rád veselé lidi a další díla.

Český křesťanský humor

Český křesťanský humor je nedílnou součástí křesťanství na internetu i křesťanské literatury. Pomineme-li výše zmíněné překlady z děl v cizích jazycích, existuje i rozsáhlá česká tvorba.

Významný podíl na ní hraje tvorba literárně činných katolických kněží a řeholníků, která může mít někdy více (František Lukeš, František Hobizal, Benedikt V. Holota) a někdy méně (Jiří Barhoň) autobiografický charakter. Václav Durych poznamenává, že právě tak, jako nejvíc „židovských“ anekdot pochází od židů, tak i většina „kněžských“ vtipů pochází od samotných kněží.[5]

Vznikají i díla, která se za pomoci velké porce humoru snaží popsat či kritizovat nešvary církevního života a přinést tak poučení a nápravu mezi věřící (např. Věroměr Maxe Kašparů). Z nekatolických autorů je známý zejména Pavel Kosorin se svými sbírkami aforismů.

Spolu s literaturou existuje i humor na křesťanském internetu, kde ovšem zpravidla nemá charakter knih, ale spíše sbírek jednotlivých žertů a humorných postřehů. Řada významných křesťanských stránek má pro humor vyhrazené sekce a rubriky.

Příkladem může být rubrika Křesťanský humor v Magazínu ChristNetu[6], malá sbírka jezuitského humoru na oficiálních stránkách české provincie řádu či sekce humor v nabídce internetového křesťanského knihkupectví Theofil.

Známí autoři a jejich díla

Nekompletní výběr

Literatura

Reference

  1. ↑ Jak mohou dokazovat i potíže některých věřících humoristů. Viz # Petr Cekota: A zase ten církevní humor, Magazín ChristNet, 18. listopadu 2006, dostupné: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=2708 (navštíveno 10. 8. 2008)
  2. ↑ 2,0 2,1 James Martin (překlad Isnard Kievit): Radost, humor a smích v duchovním životě in Te Deum 3/2009, str. 41
  3. ↑ http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=O&sel_tema=158&sel_podtema=881&sel_text=2847
  4. ↑ James Martin (překlad Isnard Kievit): Radost, humor a smích v duchovním životě in Te Deum 3/2009, str. 42-43
  5. ↑ Václav Durych: Vtip a fór in Te Deum 3/2009, str. 44
  6. ↑ http://www.christnet.cz/magazin/rubrika.asp?id=11

Externí odkazy

O církevním humoru

Kam za církevním humorem?


Informace o článku.

Článek nebo jeho část je převzata z Katopedie.
Tento text je uvolněn k volnému užití za podmínky uvedení původního zdroje (více ZDE).

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/C%C3%ADrkevn%C3%AD_humor“