Budovatelská próza

Z Multimediaexpo.cz

Budovatelská próza je označována literatura, která začíná vycházet v 50. letech 20. století.

V období po roce 1948, po nástupu komunismu se obraz literatury změnil. Některá nakladatelství připadla do státního vlastnictví. Režim dovoluje vydávat jen literaturu politickou nebo socialistickou (ostatní je zakázáno). V 50. letech také nastává doba procesů a pronásledování těch, kteří jsou proti režimu. Řada autorů se musela odmlčet, někteří i emigrovali (např. Pavel Tigrid, Jan Čep či Egon Hostovský), někteří byli uvězněni.

Jediná uznávaná filosofie je marxismus a leninismus. Uzavřely se cesty na západ. Orientace přechází jen na východ, na země lidově demokratické. Po uvěznění nekomunistických autorů začaly čistky i v řadách komunistických spisovatelů - vše v rámci hesla "hledej nepřítele v řadách strany". Po psychickém nátlaku vše mohlo dojít až k sebevraždě (např. Konstantin Biebl, Karel Teige atd.)

Rozvoj budovatelské prózy

schematická próza, námětem je nové vybudování továren ve městech (s tím souvisí i likvidace válečných škod po bombardování)
pak znárodnění těžkého i lehkého průmyslu pod správu státu
na venkově vznikají družstva (JZD) nebo státní statky
odsun Němců z pohraničí a možnost osídlení pro Čechy (možnost pro lidi, kteří měli vztah k práci)
hrdinové jsou buď kladní nebo záporní…kladný je dělník a člen KSČ, bude mít za sebou koncentrační tábor a odboj = protest
zobrazuje: venkov, tovární prostředí, podrobný popis pracovního prostředí, řeší se výrobní problémy
kladný hrdina…člen KSČ, prosazují ho, jsou pracovití, obětaví, uvědomělí, vše obětují společnosti
záporný hrdina…opačné názory, jsou to padouchové, dělají sabotáže, nejsou tak inteligentní
témata: osidlování pohraničí, budování socialismu, průmyslu, družstev, združstevňování vesnic, uvědomělý komunista, který vždy zvítězí nad nepřáteli