The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png

Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu je pětidílný soubor editorů Zdeňka Kárníka a Michala Kopečka, vycházející v Praze v nakladatelství Dokořán v letech 2003–2005 (I. ISBN 80-86569-60-8, II. ISBN 80-86569-77-2, III. ISBN 80-7363-006-0, IV. ISBN 80-7363-032-X, V. ISBN 80-7363-033-8). Co v případě své syntézy České země v éře První republiky (1918–1938) na adresu Komunistické strany Československa její autor Zdeněk Kárník pouze naznačil, to začal rozpracovávat ve svých dalších studiích, které vznikaly v rámci grantového projektu KSČ a radikální socialismus v Československu 1918-1989, jehož byl Kárník v letech 2001–2005 hlavním řešitelem. V jeho rámci vyšlo celkem pět sborníků, v nichž působil autorsky či alespoň jako editor. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo, jak sám napsal v prvním svazku, vysledování, nakolik kapitalistické výrobní a společenské uspořádání produkuje sociální vrstvu, která před sebou nevidí perspektivu možnosti integrace a naopak se cítí být tímto systémem vyvržena, což vytváří potenciál pro příchylnost k radikálně socialistickým programům. Svým úsilím se Kárník přičinil o to, že se pojem bolševismus znovu stal v českém prostředí součástí standardního vědeckého jazyka. Zatímco po roce 1989 označení „bolševik“ získalo výhradně pejorativní nádech, Kárník zásadně prosazoval hodnotovou neutralitu tohoto pojmu a považoval jej za nejvýstižnější označení, jak jednoduše odlišit moskevskou verzi komunismu od všech ostatních variant marxistického a marxismem inspirovaného sociálního a politického hnutí. V rozsáhlé studii ve třetím svazku pak důkladně rozpracoval jednu ze svých hlavních tezí týkajících se dějin KSČ. Dodnes trvají spory o to, jakým způsobem interpretovat z hlediska české státnosti více konstruktivní chování KSČ po roce 1935, které vystřídalo extrémně sektářskou politiku z předchozího období. Kárník zastává názor, že je to jen „velký taktický oblouk na cestě ke zřízení totalitní diktatury“. Přestože se otevřeně nehlásí k teorii totalitarismu, pracuje s kategorií „totalitního státu“. Bolševické strany považuje v souladu s Leninovou doktrínou za tzv. strany nového typu, tj. strany profesionálních revolucionářů, kteří mají jediný cíl – v pravý čas uchopit moc a tím vytvořit podmínky pro realizaci socialistické přestavby společnosti. Proto také Kárník veškeré ústupky v programu komunistů, ať již z roku 1935 nebo 1945, může interpretovat jako pouhé taktické manévry, které by na základní bolševické strategii nic neměnily. Jeho závěr zní následovně: Bolševický komunismus, ať vystupuje s otevřeným hledím vedoucí síly komunistické diktatury či ne, bude zřejmě vždy krajním nebezpečím pro demokratickou společnost. Je vnitřně svázán s úsilím škodit jí, ničit a jako konečný cíl ji i zničit, v tom je smysl jeho historické existence. Nemalým prohřeškem je proto každý počin, kterým se jakýkoli politický proud za jakýchkoli podmínek a s jakýmkoli cílem s ním spojuje – vyjma cíle jediného: odvést bolševický komunismus od bolševického komunismu.“ Zdeněk Kárník tímto jistě nevyslovil svůj poslední soud nad bolševickou verzí komunismu ve 20. století. Od roku 2008 je jedním z členů řešitelského týmu grantového projektu, jehož vedoucím je docent Jiří Kocian. Tento tým má za cíl v roce 2012 vydat přehledné dějiny KSČ v Československu v letech 1918–1992 a Zdeňku Kárníkovi v něm přísluší sepsání vývoje komunistického hnutí do roku 1921.

Reference a literatura

Související články