V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Apollo 11

Z Multimediaexpo.cz

Znak mise

Mise Apollo 11 jako první dosáhla povrchu Měsíce s lidskou posádkou. Byl to pátý let v programu programu Apollo, 31. let lodě s posádkou z naší planety. Let odstartoval 16. července 1969 s velitelem Neilem Armstrongem, pilotem velitelského modulu Michaelem Collinsem a pilotem lunárního modulu Edwinem „Buzzem“ Aldrinem. Armstrong a Aldrin přistáli 20. července 1969 jako první lidé na Měsíci.

Obsah

Posádka

Záložní posádka

Mise

První místo přistání pro lunární modul programu Apollo, v jižní části Moře klidu (Mare Tranquillitatis) okolo 20 km jihozápadně od kráteru Sabine D, bylo vybráno zčásti proto, protože bylo automatickými povrchovými sondami Ranger 8 a Surveyor 5 stejně tak i orbitální mapovacími sondami Lunar Orbiter charakterizováno jako relativně ploché a hladké a tím pádem si nevyžadovalo nějaké namáhavé povrchové aktivity posádky. Armstrong ho pohotově hned po přistání nazval „Tranquillity Base“ (Základna Tranquility/Základna klidu).

Start

Start mise Apollo 11

Mise Apolla 11 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska 16. července 1969. Po jednom a půl obletu Země se velitelský a servisní modul oddělený od posledního stupně nosné rakety Saturn V úspěšně spojil s lunárním modulem a spolu se vydali na cestu k Měsíci.

Oddělení lunárního modulu

20. července nad odvrácenou stranou Měsíce Michael Collins z velitelského modulu Columbia důkladně zkontroloval lunární modul Eagle, který se jen krátce předtím oddělil a otáčel se před velitelským modulem. Zanedlouho Armstrong a Aldrin zažehli motory lunárního modulu a začali svůj sestup na povrch.

Planý poplach

Brzy však zpozorovali, že motory byly v činnosti déle a Eagle byl o čtyři sekundy před plánovanou trasou a přistával na kilometry daleko od původně plánovaného místa. Navigační a řídící počítač hlásili hned několik poplachů zapříčiněných vychýlením se z plánované trasy a to přinutilo posádku soustředit se na řízení modulu. V řídícím středisku NASA mladý operátor Steve Bales však oznámil řediteli letu, že přes poplachy je bezpečné pokračovat v sestupu. Poplachy, které generoval program lunárního modulu, signalizovaly, že počítač není schopen dokončit svoje výpočty ve vyhrazeném čase („executive overflows“). Jak se později zjistilo, příčinou bylo, že počítač strávil neplánovaný čas obsluhou potkávacího radaru, který se během sestupu nepoužíval. Steve Bales za svoje „pokračujeme“ v napjaté chvíli sestupu obdržel Medaili svobody (Medal of Freedom).

Přistání na Měsíci

Hned jak posádka mohla obrátit svou pozornost zpět k výhledu ven, kosmonauti viděli, že počítač je vede přímo na místo plné velkých kamenů v okolí velkého kráteru. Armstrong převzal ruční řízení nad lunárním modulem a navedl ho na přistání v 20:17 UTC s méně jak 30 sekundovou palivovou rezervou. Za první slova z povrchu Měsíce se všeobecně považují slova Neila Armstronga „Houston, tady je základna Tranquility. Orel přistál!“, ačkoliv fakticky to byly Aldrinova slova „Hladké přistání“ ( anglicky „Contact Light“), které vyslovil po té, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu Měsíce.

Buzz Aldrin na Měsíci

Malý krůček pro člověka…

21. července ve 2:56 UTC, šest a půl hodiny po přistání, Armstrong uskutečnil svůj sestup na povrch Měsíce a přednesl památnou větu:

„ Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. “

Aldrin se k němu brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných vzorků. V průběhu pobytu v lunárním modulu přes dvojici trojúhelníkových oken vybírali místo pro Early Apollo Scientific Experiment Package (EASEP) a pro vlajku Spojených států. Z oken měli 60° výhled. Příprava trvala déle jak plánované dvě hodiny. Armstrong měl zpočátku problém projít průlezem se svým PLSS. Podle veterána letů Apollo Johna Younga přizpůsobení lunárního modulu menšímu průlezu nebylo zohledněno při návrhu batohu s PLSS, takže nejvyšší pulz kosmonatů byl zaznamenán v průběhu vstupů a výstupů z lunárního modulu.

Kvůli ovládání dálkové řídící jednotky, kterou měl připnutou na hrudi, si Armstrong neviděl na nohy. Během sestupu po devítischodovém žebříku Armstrong zatáhl D ovladač, aby rozbalil Modular Equipment Stowage Assembly (MESA) složený na boku lunárního modulu a aktivoval TV kameru. Obrázky byly nasnímány systémem pomaloběžné televize (Slow-scan television) a v pozemních střediscích je přes obrazovku snímaly kamery bežného televizního systému, což způsobovalo značnou ztrátu kvality. Signály byly zachyceny observatoří Goldstone v USA a v australském Honeysuckle Creek. O několik minut později bylo televizní vysílání přepnuto na signál z citlivějšího radioteleskopu v australské Parkes Observatory. Přes některé technické a povětrnostní těžkosti, byl rozostřený černo-bílý obraz první procházky po povrchu Měsíce zachycen a ihned vysílán pro nejméně 600 milionů lidí na Zemi.

Po popisu povrchu („velmi jemná zrnka… skoro jako prach“), Armstrong opustil prostor přistání lunárního modulu a jako první člověk v historii vkročil do jiné světa. Pohyb při měsíční gravitaci, šestinové naproti gravitaci na Zemi, popsal jako „možná ještě lehčí než během simulací“.

Kromě splnění primárního cíle vysloveného prezidentem Kennedym, a to přistát na Měsíci s lidskou posádkou do konce 60. let,[1] bylo Apollo 11 zároveň testem všech systémů Apollo, proto Armstrong nafotil lunární modul, aby konstruktéři byli schopni posoudit stav modulu po přistání. Potom do vaku na holi nabral vzorky půdy. Vak složil a vložil ho do pravé kapsy na stehně. Odmontoval televizní kameru z MESA, udělal panoramatický záběr a připevnil ji na 12metrový stojan lunárního modulu. Kabel od kamery zůstal trochu ušpiněný a představoval potenciální riziko v průběhu celého výstupu.

Stopa Buzze Aldrina

Pohyb na Měsíci

Armstrong spolu s Aldrinem, který se k němu přidal, testovali různé možnosti pohybu po měsíčním povrchu, včetně skákání snožmo . Batoh s PLSS měl tendenci je převažovat dozadu, ale ani jeden z kosmonautů neměl vážné problémy s udržením stability. Preferovaným způsobem pohybu se stal „cval“. Kosmonauti hlásili, že si potřebují naplánovat pohyby na šest až sedm kroků dopředu. Jemná půda byla celkem kluzká. Aldrin poznamenal, že i když při přesunu ze Sluncem osvětleného místa do stínu Eaglu se teplota ve uvnitř skafandru nezměnila a když na slunci byla helma více ohřívána, v stínu se cítil chladněji.

Kosmonauti spolu vztyčili vlajku Spojených států - povrch byl velmi tvrdý a tak se jim nepodařilo tyč zasunout hlouběji než 20 cm. Potom přijali telefonát od prezidenta Richarda Nixona. Po telefonátu nainstalovali EASEP, který obsahoval pasivní seismograf a laserový retroreflektor. Potom Armstrong „odcválal“ asi na 120 m od lunárního modulu, aby udělal fotky z okraje Východního kráteru, zatímco Aldrin sbíral vzorky. Použil na to geologické kladivo - bylo to jediné použití tohoto nástroje v průběhu celé mise. Kosmonauti potom do nádob pomocí prodloužených kleští posbírali vzorky kamenů. Většina jejich povrchových aktivit trvala déle než očekávali, takže museli zastavit dokumentaci vzorků v polovině vyhrazených 34 minut.

V té době Řídící středisko využilo kódované zprávy, aby varovalo Armstronga, že jeho hodnoty metabolismu jsou vysoké, a že by měl zpomalit. Protože měli málo času, doslova skákal od jedné úlohy ke druhé. Když hodnoty metabolismu obou kosmonautů byly menší než se očekávalo, tak Řídící středisko povolilo 15 minutové prodloužení „procházky“. Aldrin vstoupil do Eaglu jako první. S malými problémy kosmonauti pomocí zařízení Lunar Equipment Conveyor naložili film a dvě krabice, které obsahovaly více než 22 kg vzorků, do úložného prostoru lunárního modulu. Armstrong potom vyskočil na třetí stupínek žebříku a vyšplhal se do lunárního modulu.

Zpět k Columbii

Po přesunu do lunárního modulu kosmonauti zapnuli návratový stupeň a zbavili se svých batohů s PLSS, jedné kamery a jiných už nepotřebných věcí. Start návratového stupně lunárního modulu proběhl bez problémů. Astronauti se dostali na lunární oběžnou dráhu a tam se spojili s velitelským modulem Columbia, na palubě kterého čekal Michael Collins. Eagle po odpojení od Columbie zůstal na oběžné dráze okolo Měsíce. Později NASA oznámila, že tato oběžná dráha nebyla udržitelná, což vyústilo v pád Eaglu na „neznámé místo“ na povrchu Měsíce.

Po více než dva a půl hodině strávené na povrchu se kosmonauti vrátili do velitelského modulu s 20,87 kg měsíčních vzorků. Na povrchu zanechali vědecké přístroje jako například pole retroreflektorů určených na Lunar Laser Ranging Experiment. Též zanechali vlajku Spojených států a jiné připomínky pobytu, včetně plakety (připevněné na žebříku sestupové části lunárního modulu) , na které jsou dvě kresby Země (západní a východní polokoule), nápis a podpisy kosmonautů a prezidenta Richarda Nixona. Na plaketě je napsáno:

Here Men From Planet Earth
First Set Foot Upon the Moon
July 1969 A.D.
We Came in Peace For All Mankind.
Zde se lidé z planety Země
poprvé dotkli nohama Měsíce.
Červenec L.P. 1969
Přišli jsme v míru jménem celého lidstva.

Zpátky doma

Kosmonauti přistáli 24. července na hladině Tichého oceánu 2 660 km východně od Wake Islandu, 380 km jižně do Johnsonova atolu a 24 km od záchranné lodi USS Hornet.

Zajímavosti

  • Některé interní plánovací dokumenty NASA uvádějí volací znaky velitelského modulu a lunárního modulu jako „Snowcone“ a „Haystack“; k jejich změně došlo ještě před oznámením tisku.
  • Krátce po přistání, předtím než začala příprava na „procházku“ po povrchu, Aldrin odvysílal -
Tady je pilot lunárního modulu. Rád bych využil tuto příležitost, abych požádal všechny, kteří poslouchají, ať je to kdokoliv a kdekoliv, aby se na chvíli zastavili a zamysleli nad událostmi posledních hodin a každý svým způsobem vzdal dík.
Potom v soukromí udělal eucharistii. V té době se NASA stále soudila s Madalyn Murray O'Hairovou, která protestovala proti tomu, že posádka Apolla 8 četla z knihy Genesis, což znamenalo, že kosmonauti se nezdrželi náboženských aktivit ve vesmíru. Aldrin na to nikdy nevzpomínal, dokonce to nepověděl ani své manželce a několik let trvalo, než s tím vyšel na veřejnost.
  • Některé knihy naznačují, že podle původních plánů to měl první vystoupit na Měsíc Buzz Aldrin a ne Armstrong. Tyto knihy též tvrdí, že Aldrin aktivně bojoval za to, aby byl první. Pravda je, že otevřené dveře lunárního modulu částečně blokují pilotovi cestu ven. To spíše předurčovalo, že velitel a ne pilot lunárního modulu byl ten, který jako první vystoupil na povrch.
  • Replika stopy, kterou na Měsíci zanechal Neil Armstrong je umístěná v Tranquility Parku v Houstonu; park byl slavnostně otevřen v roce 1979 u příležitosti desátého výročí prvního přistání na Měsíci.
  • Armstrong tvrdí, že svůj slavný výrok řekl jako: „That's one small step for a man, one giant leap for mankind.“, i když „a“ nebylo zachyceno pozemní kontrolou. V angličtině výraz „man“ (bez a) znamená „lidstvo“ stejně jako „mankind“, kdežto „a man“ znamená „člověk“, takže výrok bez „a“ by neměl smysl. Předpokládá se, že audio a video signál byl rušen (částečně kvůli bouřce v blízkosti Parkes Observatory) a je teda celkem možné, že to „a“ bylo skutečně vysloveno, ale nebylo zachyceno v řídícím centru. [1]
  • Perličkou je srovnání letu Apolla 11 s románem Julesa Verna Ze Země na Měsíc. Verne se s velkou přesností trefil do mnoha skutečností skutečného letu. V místě startu se spletl jen o asi 100 km, dělo, kterým vyslal své hrdiny se jmenovala Kolumbiáda, posádku tvořili tři lidé, ke korekci dráhy používali rakety, návrat se konal na mořskou hladinu.

Historky

  • Říká se, že během pobytu na Měsíci Armstrong řekl: „Hodně štěstí, pane Gorski“. Několik let poté pan Gorski zemřel a tak mohl Armstrong vysvětlit, co tím myslel. Když byl malý chlapec, slyšel hádků sousedů. Paní Gorská říkala: „Orální sex? Ty bys chtěl orální sex?! Tak ten budete mít, až ten sousedovic kluk bude chodit po Měsíci, pane Gorski!“ Tato historka je smyšlená. Sám Armstrong se vyjádřil, že ji poprvé slyšel od jednoho komika okolo roku 1994. [2]
  • Říká se, že na všech fotografiích na povrchu Měsíce je pouze Aldrin a na žádné Armstrong neboť údajně, když Aldrin vytahoval film ze svého hasselbladu, před tím než jej vložil do kapsy skafandru, jej položil na podstavec lunárního modulu a nešťastnou shodou okolností jej tam zapomněl. Ve skutečnosti Aldrin žádný vlastní fotoaparát neměl, jelikož měl na starosti jiné úkony. Přesto je Armstrong na jedné podařené fotce, neboť je na okraji jednoho Aldrinova panoramata pořízeného fotoaparátem, který mu za tímto účelem Armstrong na chvíli předal. [3]

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha, Mladá fronta, 1982.

Reference

  1. ↑ John Fitzgerald Kennedy k národu

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Apollo 11
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Apollo 11
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Apollo_11“