V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Alexandrie

Z Multimediaexpo.cz

Novodobá stavba alexandrijské knihovny

Alexandrie je město na břehu Středozemního moře (řecky Ἀλεξάνδρεια Alexandreia, arabsky الإسكندرية Al-Iskandarija), jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město guvernátu Al Iskandariyah. Nachází se na 31°S 15°V, 208 km severozápadně od Káhiry. Město čítá nyní 3 800 000 obyvatel.

Město je pojmenováno po svém zakladateli, Alexandru Velikém. Jako sídlo Ptolemaiovců se Alexandrie stala rychle jedním z největších měst helénské civilizace, její slávu ukončilo několik zemetřesení, při kterých velkou část antických památek pohltilo moře. Po příchodu Arabů a zejména po založení Káhiry význam Alexandrie upadal a ke konci osmanské nadvlády nebyla větší než rybářská vesnice. Teprve ve druhé polovině 19. století v souvislosti s hospodářským rozvojem Egypta se město začíná znovu rozrůstat.

Obsah

Poloha a klima

město se rozkládá těsně nad hladinou moře na úzkém poloostrově u západního ramene delty Nilu. Vzdálenost do Káhiry je 225 km, město Rosette leží 65 km východně. Na jih od centra města leží jezero Mareotis, na severu se nachází bývalý ostrov Pharos, v současnosti poloostrov a část pevniny.

Teplota kolísá v lednu mezi 9 až 19 °C v červenci mezi 22 až 31 °C. Toto kolísání je způsobeno blízkostí moře. Srážky 190 mm spadnou v rozmezí října až dubna v několika málo deštivých dnech.

Vlhkost vzduchu kolísá mezi 60 až 70%. Od Středozemního moře vanou mírné severní větry. Na jaře může vanout horký pouštní vítr, který s sebou od jihu bere žlutá mračna z písku a prachu.

Dějiny města

Dějiny města lze rozdělit do čtyř období:

  • období ptolemaiovské vlády (331 – 30 př. n. l.)
  • období římské a byzantské nadvlády (30 – 641)
  • období arabské nadvlády až do Napoleonovy invaze (641 – 1798)
  • moderní město (od 1798)

Starověk

Město založil v dubnu roku 331 př. n. l. Alexandr Veliký jako budoucí hlavní město své říše v místech, kde v době Tutanchamona a Ramesse II. stával už dávno neexistující námořní přístav pro obchod s egejskou oblastí.[1] Když však v mladém věku zemřel, byl zde v mauzoleu pohřben, přesné místo však není dodnes známo. V následujících letech získali vládu nad Egyptem Ptolemaiovci a z Alexandrie učinili své sídelní město. Z pohledu Řeků ovšem Alexandrie neležela v Egyptě, ale „u Egypta“;[2] to ptolemaiovským panovníkům umožnilo oprostit se od faraonské tradice a vládnout Egyptu a přitom zůstat příslušníky antické civilizace. Za jejich vlády se z Alexandrie stalo jedno z nejvýznamnějších a největších měst starověku - druhé největší po Římu.

O významu města vypovídá též stavba majáku na ostrově Faru naproti alexandrijskému přístavu, jeden ze sedmi divů světa. Maják vystavěl zřejmě v letech 299 až 279 př. n. l. Sóstratos z Knidu. Ve městě stála také proslulá Alexandrijská knihovna, která uchovávala zřejmě až 700 000 svitků. Osudy této knihovny jsou nejasné – antické prameny hovoří o požáru této knihovny při obléhání Julia Caesara roku 48/47 př. n. l., další pak dávají vinu císaři Aureliánu ve 3. století n.l. Jiné zdroje přičítají její konec až Amru íbn al-Ásovi, který dobyl Egypt v roce 641.

Roku 30 př. n. l. dobyl Egypt s Alexandrií Octavianus a město se tak dostalo pod římskou nadvládu. Město obývala početná židovská komunita a s rozmachem křesťanství zde vyrostla jedna z nejdůležitějších církevních obcí starověku - Alexandrie patřila spolu s Římem a Antiochií mezi tři původní patriarcháty. Ve 3. století bylo město sídlem významné teologické a exegetické školy (tzv. alexandrijská škola). Slávu antické Alexandrie definitivně pohřbilo rozsáhlé zemětřesení v roce 856, kdy velká část tehdejšího města klesla pod mořskou hladinu.

Moderní město

Městské čtvrti (obvody)

Moderní Alexandrie je dělana na 19 obvodů (řazeno dle velikosti populace):

  • Montaza (943 100 obyvatel)
  • Východní Alexandrie (933 600 obyvatel)
  • Centrální Alexandrie (566 500 obyvatel)
  • Amreya (457 800 obyvatel)
  • Západní Alexandrie (450 300 obyvatel)
  • Gumrok (186 900 obyvatel)

Pod jurisdikci Alexandrie spadají také dvě menší města:

  • Borg Al-Arab (186 900 obyvatel)
  • New Bord Al-Arab (7 600 obyvatel)

Paláce

Muzea

Knihovny

Kvůli pokračování tradice antické Alexandrijské knihovny, kdysi největší knihovny světa, založené ve 3. století př. n. l. a zničené v následujících stoletích několika velkými požáry byla v roce 2003 otevřena v blízkosti její bývalé budovy Bibliotheca Alexandrina. Tato nová knihovna obsahuje stovky tisíc svazků v arabštině, angličtině, francouzštině i jiných jazycích a zprostředkovává informace o její slavnější předchůdkyni.

Partnerská města

Reference

  1. ↑ POLLARD, Justin; REID, Howard. Vzestup a pád Alexandrie. Praha : Deus, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87087-44-2. S. 15.
  2. ↑ ŚWIDERKOVÁ, Anna. Tvář helénistického světa : od Alexandra Velikého do císaře Augusta. Praha : Panorama, 1983. 403 s. ISBN neuvedeno. S. 116.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Alexandrie
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Alexandrie“