AK-103

Z Multimediaexpo.cz

AK-103 je ruská pokročilá verze slavné útočné pušky AK-47, pro náboje 7,62 x 39 mm.

Je kombinací a vylepšením vývoje AK-74 a AK-101 s použitím plastů namísto kovových a dřevěných komponent všude tam, kde je to možné pro snížení celkové hmotnosti. AK-103 může být kombinován s taktickou svítilnou, laserovým zaměřovačem, teleskopickým zaměřovačem, tlumičem nebo vrhačem granátů GP-30.

V ruské armádě je vybavenost samopalem AK-103 limitován pouze pro vybrané jednotky, ale zároveň je exportován do jiných zemí jako například Venezuela. Během nedávného povstání v červené mešitě v Islamabádu, používaly pákistánské speciální jednotky AK-103.

Detaily designu

Rozdíly oproti sérii AKM obsahují pozměněné zadní a přední radiální čepy, společně s pravoúhlým plynovým blokem, přední část zaměřovače je ve stylu AK-74, nálitek na bajonet a výstupek pro uchycení příslušenství, je použit černý žebrovaný zásobník na 30 střel konstruován ze syntetické pryskyřice (kterýžto je také AKM kompatibilní), z AK-74 používá i tzv. úsťová brzda (ta omezuje nechtěný samozdvih při střelbě), má černou syntetickou pažbu s tepelným štítem. AK-104 je kompaktní verzí AK-103. Kombinuje výhody staršího AKS-74U a novější verze samopalů AK-74, disponuje přesnější palbou. Je rovněž pro munici 7,62 x 39 mm. Zbraň byla vyvíjena zároveň s AK-103 a AK-101 společně s vylepšenými verzemi AK-74, AKS-74U a AKM samopalů.

Uživatelé

AK-103 se sklopenou pažbou

Ruská zbrojovka Ižmaš brzy vydá licenci indickým zbrojním závodům s kterými jsou vyjednávání v pokročilém stádiu. Mluvčí společnosti Alexander Xavarzin prohlásil “Montáž AK-103 začne během několika málo let a výroba v plném rozsahu započne jakmile se dořeší přesun technologií".
Samopal AK-103 byl schválen pro službu pod ministrem práva ruské federace. Je tedy, mimo jiné, používán personálem, který hlídkuje v trestaneckých koloniích.
V květnu 2005 venezuelské ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s ruskou společností Rosoboronexport pro zakoupení 100 000 samopalů AK-103 společně s koupí strojního zařízení a technologií pro domácí výrobu vhodné munice.^[1] Venezuela přijala její první dodávku čítající 30 000 kusů samopalů 3. června 2006. Druhá dodávka 32 000 AK-103 dorazila 30. srpna. Třetí a zatím poslední dodávka pak 29. listopadu 2006. Samopaly mají nahradit okolo 60 000 belgických samopalů FAL zakoupených v roce 1953, společně s několika dalšími samopaly FAL vyrobených na místě. Výrobní závod pro ruské samopaly v Maracay by měl být plně operativní během roku 2010, s výrobní kapacitou 50 000 kusů za rok.^[2]^[3]

Související články

AK-107 (včetně AK-108)
Seznam ruských zbraní

Reference

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
AK-103

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
AK-103

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] [1]

[1] [2]

[2] [3]

[1]

[2]

[3]