The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Ľudo Ondrejov
Z Multimediaexpo.cz
Ľudo Ondrejov, vlastním jménem Ľudovít Mistrík, jiný pseudonym Ľ. M. Ondrejovič (* 19. října 1901, Slanje, Rakousko-Uhersko, dnes Chorvatsko, † 18. března 1962, Bratislava, Československo) byl slovenský básník a prozaik.
Obsah |
Životopis
Narodil sa ve slovenské rodině stolaře v chorvatském Slanje (dnes čásť obce Donji Martijanec, Varaždinská župa), většinu svého dětství však prožil na Slovensku, v obci Kostiviarska (dnes součást Banské Bystrice). Vzdělání získal v Banské Bystrici. Nejprve působil jako notář, později pracoval v automobilových dílnách a jako šofér z povolání. Byl také úředníkem Matice slovenské v Martině. V roce 1938 se přestěhoval do Bratislavy a stal se profesionálním spisovatelem. V tomto období arizoval antikvariát patřící židovské rodině. V letech 1944-1945 byl členem partizánské skupiny, po osvobození se stal referentem na Pověřeníctví pro informace, od roku 1947 byl redaktorem časopisu Partizán a později správcem Domova Svazu slovenských spisovatelů v Budmericích. Od roku 1950 byl v plném invalidním důchodu. Zemřel v roce 1962 v Bratislavě.
Tvorba
Svá první básnická díla uveřejňoval ve slovenských Národných novinách, Proletárce či Slovenském učiteli. V roce 1928 mu zveřejnili báseň i Slovenské pohľady, které se staly jeho obľíbeným časopisem, ve kterém vydával hlavně svoji poezii. První kniha mu vyšla až v roce 1932. Psal poezii a prózu nejen pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svojí tvorbou se řadí mezi neosymbolické a naturistické autory. Jeho lyrika je emotivní, hledá východiska v ideách lidskosti, svobody a rovnosti, které ztělesňuje tužba po dálkách, nicméně zároveň si uvědomuje marnost svého snění. V próze se věnuje např. psaní cestopisů, které však nejsou dokumentárními díly, ale autorskou fikcí.
Kritika
V době druhé světové války árizoval antikvariát židovské rodiny Steinerových v Bratislavě. Navíc, když bylo započato s deportacemi Židů, prohlásil, že ve svém podniku žádné židy nepotřebuje a ohlásil je úřadům:
„Prehlasujem, že vo svojom kníhkupectve nepotrebujem týchto Židov: Maxa Steinera, Jozefa Steinera, Žigmunda Steinera a Viliama Steinera. Zaistením a odtransportovaním týchto Židov neutrpí obchod ani Slovenský štát nijakú hospodársku ujmu, lebo som si našiel náhradu v árijskej osobe pána Viliama Fábryho z Turč. Sv. Martina.“
Tito lidé později zahynuli v koncentračním táboře.
Dílo
Poezie
- 1932 – Martin Nociar Jakubovie, básnická skladba
- 1932 – Bez návratu, sbírka veršů
- 1936 – Mámenie, sbírka veršů
- 1941 – Pijanské piesne
- 1956 – Básne
Próza pro mládež
- 1932 – Rozprávky z hôr
- 1933 – Tátoš a človek
- 1935 – O zlatej jaskyni
- 1936 – Africký zápisník, cestopis
- 1936 – Horami Sumatry, cestopis
- 1937 – Zbojnícka mladosť, román (1. díl volné trilogie) - jeho vrcholné dílo, chtěl napsat "knihu naplněnou sluncem a radostí". Vrchol v uměleckém modelování svého ideálního světa dosáhl obrazem dětství a mládí ve dvojici románů o vrchárském chlapci. V románě sa odráží sociální skutečnost i se svými zápornými stránkami, ale jeho váha spočívá ve vykreslení ideálních lidských vztahů. Jakkoliv však dílo překypuje předmětně-smyslovou nasyceností a jakkoliv mají scény, události a lidské typy reálnou historickou základnu, román vyžaduje "metaforické čtrní", které přenáší celé vyprávění do roviny symbolu. Zbojnické mládí, primitivní život vrchárských lidí, je jen konkrétně-smyslovou šifrou na vyjádření své představy o ideálním světě, ve kterém vládnou nejušlechtilejší hodnoty: přátelství, láska, odvaha, krása, tělesné i duševní zdraví a síla. Zbojnícké mládí představuje v jistém smyslu mýtus o osvobozeném člověku. Neustálá touha hlavního hrdiny "letět jako pták" a "mít křídla" je pouze dětským a pohádkovým slovníkem vyslovená tužba po odpoutání se od všech přítěží, nízkosti a malicherností, snaha po rozvinutí všech dobrých lidských sil.
- 1939 – Jerguš Lapin, román, (2. díl volné trilogie)
- 1940 – Príhody v divočine, cestopis
- 1950 – Na zemi sú tvoje hviezdy, románový náčrt (3. diel voľnej trilógie)
- 1952 / 1953 – Výšiny, novela
- 1956 – Slnko vystúpilo nad hory, souborné vydání trilogie
- 1958 – Šibeničné pole, novela
- 1963 – Keď pôjdeš horou
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |