Svatojánské proudy
Z Multimediaexpo.cz
Jako Svatojánské proudy byl označován úsek Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy, kde řeka protékala hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Dnes je území zatopené štěchovickou vodní nádrží.
Obsah |
Historie
Voroplavba a splavňování
Svatojánské proudy byly obávanou překážkou pro voraře, plavbu komplikovala četná skaliska. V 17. století byla kromě jiných úprav odstřelena část skaliska Sedlo (nacházejícího se na začátku úseku, poblíž dnešní hráze Slapů), na zbytku byl vztyčen Ferdinandův sloup, pojmenovaný podle císaře, který úpravu nařídil. Poblíž sloupu byla v roce 1722 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle které byla oblast pojmenována (dříve se nazývala Vltavské či Štěchovické proudy).
Turistická oblast
11. května 1889 vyznačil čerstvě založený Klub českých turistů ze Štěchovic ke Svatojánským proudům první českou turistickou značenou trasu. Ve 20. století se oblast stala vyhledávanou turistickou lokalitou, vznikaly zde trampské osady a zařízení pro cestovní ruch, provozovaly se turistické plavby po řece.
Zatopení vodními nádržemi
Svatojánské proudy byly zatopeny po výstavbě štěchovického vodního díla, menší zbylá část byla o několik let později zatopena nádrží Slapy, pod jejíž hráz byla přemístěna socha a Ferdinandův sloup.
Literatura
- TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. Z Prahy do Svatojánských proudů : Příruční knížka pro výletníky. Praha : Otto, 1898. Dostupné online.
Externí odkazy
- Popis míst, doprava, tramping, současná a dobová fotogalerie
- Článek o Svatojánských proudech na iDnes
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |