V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Pulsar

Z Multimediaexpo.cz

Složený opticko-rentgenový snímek pulsaru Krabí Mlhoviny, ukazuje plyny z mlhoviny roztáčené magnetickým polem pulsaru a radiací
Pulsar Vela, mrtvola neutronové hvězdy, která zbyla po obřím výbuchu supernovy, prolétá vesmírem poháněná energií tryskající z jednoho z jejích pólů

Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření. Intenzita záření se pro vzdáleného pozorovatele pravidelně mění, pravděpodobně v souvislosti s rotací hvězdy. Jedná se o takzvaný majákový efekt.

Werner Becker z Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik řekl v roce 2006,

"Teorie o tom, jak pulsary vyzařují svojí radiaci, je stále v počátcích, a to už po čtyřiceti letech práce… Existuje mnoho modelů, ale žádná přijatá teorie. ... Teprve poslední poznatky nám umožňují vytvoření přesnější představy o vyzařování neutronových hvězd."[1]

Obsah

Objev

První pulsar objevili v roce 1967 Jocelyn Bellová Burnellová a Antony Hewish z Univerzity v Cambridgi.[2] Protože byli původně popletení nepřirozeně pravidelným vyzařováním pulsaru, nazvali svůj objev LGM-1 (jako little green men = malí zelený mužíčci); později pulsar nazvali PSR 1919+21. Slovo pulsar je složenina z „pulsating star“ (pulzující hvězda) a poprvé se objevilo v roce 1968:

"Úplně nový druh hvězdy… začala zářit loni 6. srpna a… astronomové ji začali říkat LGM. Teď… se myslí, že je to typ hvězdy mezi bílým trpaslíkem a neutronovou hvězdou. Slovo pulsar se pro ni prostě hodí… Dr. A. Hewish… mi včera řekl: „…Jsem si jistý, že se dnes každý radioteleskop dívá na pulsary.“[3]

Astrofyzik Peter A. Sturrock píše, že „když byly poprvé objeveny pravidelné radiové signály z pulsarů, vědci z Cambridge vážně uvažovali, že mohou být od mimozemské civilizace. Projednali tuto možnost a rozhodli se, že jestli je to pravda, tak to nesmí pustit na veřejnost bez vědomí vyšších autorit. Dokonce se zvažovalo, jestli není v nejlepším zájmu lidstva zničit důkazy a na všechno zapomenout!“

CP 1919 vyzařuje rádiové vlny, ale později se zjistilo, že vyzařují také rentgenové nebo gamma paprsky nebo také oboje dohromady. Hewish obdržel v roce 1974 Nobelovu cenu za fyziku za tento objev a s tím spojené práce z oblasti radioastronomie.

Předpovědi poruch

V červnu 2006 astronom John Middleditch a jeho tým zveřejnili první předpověď poruch s daty napozorovanými z Rossi X-ray Timing Explorer. Použili měření pulsaru PSR J0537-6910.

Druhy pulsarů

Astronomové dnes rozlišují tři druhy pulsarů a to podle energie, která pohání radiaci:

I když se ve všech třech případech jedná o neutronové hvězdy, jejich pozorovatelné chování a fyzikální základ se dost liší. Přesto mají určitá spojení. Například rentgenové pulsary jsou pravděpodobně staré rotační pulsary, které už ztratily většinu energie a jsou viditelné jen poté co jejich společník (dvojhvězda) naroste a začne předávat svou hmotu neutronové hvězdě. Proces narůstání může zase předat dostatek úhlové rychlosti neutronové hvězdě a ta ji začne „recyklovat“ jako rotací poháněný milisekundový pulsar.

Využití

Studium pulsarů se uplatnilo ve fyzice a astronomii. Mezi hlavní výsledky se řadí potvrzení existence gravitační radiace tak jak ji předpověděla obecná teorie relativity a první objevení planetárního systému mimo naši soustavu.

Významné pulsary

  • První rádiový pulsar, CP1919 (teď známý jako CP1919+21) s pulsační periodou 1,337 vteřiny a délkou pulsu 0,04 vteřiny, byl objeven v roce 1967
  • První dvojitý pulsar, PSR 1913+16, potvrdil obecnou teorii relativity a dokázal existenci gravitačních vln.
  • První milisekundový pulsar, PSR B1937+21
  • První rentgenový pulsar, Cen X-3
  • První přírůstkový milisekundový pulsar, SAX J1808,4-3658
  • První pulsar s planetami, PSR B1257+12
  • První dvojitý pulsar, PSR J0737-3039
  • Magnetar SGR 1806-20 vytvořil Největší výbuch energie zaznamenaný v Galaxii 27. prosince 2004
  • PSR B1931+24 "… vypadá jako normální pulsar asi týden a pak se najednou vypne asi na měsíc, než zase začne vyzařovat energii… tento pulsar se zpomaluje rychleji, když je zapnutý, než když nefunguje… brzdící mechanismus musí být nějak spojený s radiovými emisemi a proces, který je vytváří a také dodatečné brzdění se dá vysvětlit větrem částic, který opouští magnetosféru pulsaru a odnáší rotační energii.[1]
  • PSR J1748-2446ad, je při 716 Hz nejrychleji se točícím známým pulsarem.

Související články

Reference

  1. Evropská vesmírná agentura, tisková zpráva, „Old pulsars still have new tricks to teach us“, 26 červenec 2006
  2. Hewish, A.; Bell, S. J.; Pilkington, J. D.; Scott, P. F.; Collins, R. A.
  3. Daily Telegraph 5 Mar 1968 21/3

Externí odkazy