Pliska

Z Multimediaexpo.cz

Poloha Plisky v rámci Bulharska

Pliska (starobulharsky Пльсковъ) je název pro zároveň hlavní město první bulharské říše a malého města (bývalé vesnice známé jako Aboba), jež bylo přejmenováno poté, co se v jeho blízkosti našly pozůstatky původního středověkého města a začaly zde vykopávky.

Obsah

Středověká Pliska

Částečně rekonstruované pozůstatky Velké baziliky

Podle apokryfního spisu Vidění proroka Izaiáše z 11. století byla Pliska založena již chánem Asparuchem, spíše se ale vyvinula z opevněného vojenského tábora.[1][2] V následujícíh staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem Nikeforem I. Po Nikeforově poražení se začala budovat znova a stala se jedním z center bulharské kultury, a to až do roku 893, kdy car Symeon I. přesídlil do nového hlavního města Preslavi. Pliska si přesto udržela na řadu staletí výsadní postavení – její význam upadl až po okupaci Bulharska osmanskými Turky ke konci 14. století.[3]

Pozůstatky budov

Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km².[3] Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili car a jeho bojaři, a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám.[3] Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na Balkáně.[3] Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce Kruma, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v thdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská.[3] V Plisce také působil Metodějův žák Naum, než přesídlil do Preslavi.[4]

Vůbec poprvé objevil zbytky města roku 1886 český vědec Konstantin Jireček,[1] ale o první průzkumy se zasloužil až Karel Škorpil na přelomu 19. a 20. století.[3]

Moderní Pliska

Za osmanské nadvlády Pliska zpustla a pouze poblíž ní se zachovala vesnice jménem Aboba.[1] Ta byla roku 1925 přejmenována na Pliskov. Dnešní podoba jména, tedy Pliska, se začala používat od roku 1947. Moderní město má zhruba 1124 obyvatel a nachází se 146 m n. m. v Šumenské oblasti zhruba 400 km na severovýchod od Sofie.

Literatura

  • VÁŇA, Zdeněk. Svět dávných Slovanů. Praha : Artia, 1983.  
  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.  

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 VÁŇA, Zdeněk. Svět dávných Slovanů. Praha : Artia, 1983. Dále jen [Váňa]. S. 132.  
  2. ↑ RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. Dále jen [Rychlík]. ISBN 80-7106-404-1. S. 402.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Váňa, str. 134
  4. ↑ Rychlík, str. 57

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pliska
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pliska
Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pliska“