Netopýr ušatý

Z Multimediaexpo.cz

Netopýr ušatý (Plecotus auritus) je savec přizpůsobený letu.

Obsah 1 Popis 2 Způsob života 2.1 Zimování 2.2 Zvuky 2.3 Úkryt 2.4 Získávání potravy 3 Reference 4 Externí odkazy

Popis

Obývá severní oblast Euroasie, od Anglie a Francie až po Koreu a Japonsko. Jeho charakteristickým znakem jsou výrazné ušní boltce. Je velice podobný netopýru dlouhouchému (Plecotus austriacus), s kterým byl jednu dobu považován za jeden druh a s kterým je i dodnes často zaměňován. Svrchní část těla je hnědá, na bílých bocích mívá obvykle žlutavé a černé skvrny, tragus je světlý, palec křídla je větší než 6 mm. Dosahují hmotnosti 5-11 g, délky těla 41-52 mm, ocasu 37-55 mm a předloktí 36-42 mm.^[1] Největší charakteristikou jsou však jeho velké ušní boltce, které dosahují 31-41 mm a které rod Plecotus spolehlivě odlišují od ostatních netopýrů.^[1] . Dožívá se 12 let.

Způsob života

Zimování

Přes zimu upadají do zimního spánku, při kterém mají uši složené pod křídly a jdou vidět pouze tragy. Je zavěšen za čtyři drápky zadních končetin hlavou dolů s létající blánou přiloženou k tělu. Zimuje nejčastěji v jeskyních, dutých stromech a na půdách.

Zvuky

Netopýr ušatý vydává sice echolokační signály, ale jsou velice tiché, nejčastěji při 50 nebo 35 kHz,^[1] rychle za sebou (20/s); běžnou technikou nejde od sebe rozlišit netopýra ušatého a dlouhouchého.^[1]

Úkryt

Tento druh se spíše jeví jako typický obyvatel jeskyní, ale často hřaduje také na stromech, zejména v nížinách a pahorkatinách, vyhýbá se městům. Žijí v letních koloniích čítající 5-30 samic ve štěrbovitých úkrytech na půdách.^[1]

Získávání potravy

Loví převážně v lese, často i ve dne a to většinou můry a jiné noční motýly, housenky, škvory, dvoukřídlé nebo pavouky. Tím pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. Při lovu využívají svůj dobře vyvinutý sluch. Není dobrý letec, létá nízko a pomalu^[2] (15 km/h^[3]). Netopýr vydává různé zvuky, které se odrážejí od okolních předmětů. To mu i přes to, že je slepý, umožňuje výbornou orientaci a vyhledávání kořisti.

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3 1,4} GAISLER, Jiří; DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-1026-2. S. 44.  
2. ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Netopýr ušatý, s. 95.  
3. ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.  

Externí odkazy

• (anglicky) Netopýr ušatý na Červeném seznamu IUCN

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii