Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Mikulášovice
Z Multimediaexpo.cz
Mikulášovice (německy Nixdorf) je město v okrese Děčín, v západní části Šluknovského výběžku. Německý název je odvozen od Nixen - víla, neboť prý v okolí bývala blata obývaná rusalkami. PSČ obce je 407 79.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 2 182 obyvatel.
Obsah |
Historie
Ve 12. století zde žilo několik rodin uhlířů. Míšeňský biskup zde zakládá vesničku, jejíž součástí je dřevěná kaplička zasvěcená sv. Mikuláši. Osada se jmenovala (1446) Nickelsdorff, tedy z osobního jména Nickel (Nicolaus) z toho následně Nixdorf. Postupně se obyvatelstvo začíná více věnovat zemědělské výrobě. V průběhu 18. století se z Mikulášovic stává významná průmyslová obec. Vznikají první brusírny a rozvíjí se nožířský průmysl. Roku 1794 zahájena nožířská výroba Ignázem Röslerem, tento podnik byl roku 1817 pojmenován jako Továrna na drobné ocelové zboží, později upraven na Továrna na ocelové zboží následovníka Ignáze Röslera,pak na Továrna na nože synů Ignáze Röslera a v letech 1945 - 1946 Ignác Rösler a synové pod národní správou. Největšího rozmachu pak toto odvětví dosahuje v 19. století, jsou založeny další továrny jako 1870 Franz Frenzel (FRENIX), 1885 Julius Pilz a pak Joh. Eduard Dittrich, Hubert Knoch a další továrny s více či méně zaměstnanci. Roku 1955 na těchto základech byl založen národní podnik MIKOV, který v prostorách tehdejší firmy IGNAZ RÖSLER´S SÖHNE vyrábí dodnes nože, jako poslední nositel této tradice. V roce 1891 je zde založena Průmyslová škola nožířská (1954 přestěhována přes protesty občanů a MNV Mikulášovice do Varnsdorfu).
Mikulášovice se staly jednou z největších vesnic tehdejšího Rakouska-Uherska. 1. února 1916 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na město.
V roce 1938 odchází po odtržení Sudet naprostá většina českého obyvatelstva do vnitrozemí. V průběhu válečných let byl zdejší průmysl přeorientován na válečnou výrobu. V továrnách pracovalo mnoho nuceně nasazených a váleční zajatci. 9. května 1945 byly Mikulášovice osvobozeny 2. polskou armádou pod velením generála Karola Świerczewského.
Obyvatelstvo
Ačkoliv němečtí kronikáři svorně tvrdí, že původní osídlení Šluknovského výběžku je německé, svědčí místní názvy o slovanském, konkrétně pak Lužicko Srbském osídlení. Později byla oblast kolonizována německým obyvatelstvem, patrně z Duryňska. Počty obyvatel - Roku 1818 v celých Mikulášovicích žilo 3807 obyvatel, roku 1869 5787 obyv. a roku 1910 již 7665 obyvatel. Během války zde prý žilo i s nuceně nasazenýma cca 10000 lidí. Po 2. svět. válce má město roku 1950 3044 obyvatel, tento počet postupně klesá na 2418 obyvatel roku 2000.
Místní části
- Mikulášovice
- Mikulášovičky
- Salmov
- Tomášov
Hospodářství
Doprava
Při východní hranici katastrálního území Mikulášovice prochází silnice druhé třídy II/265, ze které odbočuje silnice třetí třídy III/26510. Ta tvoří páteřní komunikaci celého města a směřuje dále do Vilémova. Ve středních Mikulášovicích z ní odbočují silnice třetí třídy III/26511 ve směru na Hraniční vrch a Hinterhermsdorf, III/26512 ve směru Tomášov a Hertigswalde a III/26514 ve směru Velký Šenov. Místní část Salmov protíná silnice III/26513.
Mikulášovicemi prochází dvě železniční trati. Roku 1884 začala veřejnosti a průmyslovým podnikům sloužit železniční stanice Mikulášovice dolní nádraží, která leží na trati 083 Rumburk – Sebnitz. V této stanici zároveň končí železniční trať 084 Rumburk – Panský – Mikulášovice se zastávkami Mikulášovice střed a Mikulášovice horní nádraží.
Pamětihodnosti
- kostel sv. Mikuláše
- hvězdárna lékárníka Adolfa Krause
- kaple Nejsvětější Trojice
- měšťanský dům čp. 2, ve kterém 20. září 1779 přenocoval císař Josef II.
Externí odkazy
|
|
| Město Mikulášovice |
|---|
|
Mikulášovice • Mikulášovičky • Salmov • Tomášov |
| Města a obce okresu Děčín |
|---|
|
Arnoltice • Benešov nad Ploučnicí • Bynovec • Česká Kamenice • Děčín • Dobkovice • Dobrná • Dolní Habartice • Dolní Podluží • Dolní Poustevna • Doubice • Františkov nad Ploučnicí • Heřmanov • Horní Habartice • Horní Podluží • Hřensko • Huntířov • Chřibská • Janov • Janská • Jetřichovice • Jílové • Jiřetín pod Jedlovou • Jiříkov • Kámen • Krásná Lípa • Kunratice • Kytlice • Labská Stráň • Lipová • Lobendava • Ludvíkovice • Malá Veleň • Malšovice • Markvartice • Merboltice • Mikulášovice • Rumburk • Růžová • Rybniště • Srbská Kamenice • Staré Křečany • Starý Šachov • Šluknov • Těchlovice • Valkeřice • Varnsdorf • Velká Bukovina • Velký Šenov • Verneřice • Veselé • Vilémov |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |