Klinicky izolovaný syndrom

Z Multimediaexpo.cz

Klinicky izolovaný syndrom (anglicky: Clinically isolated syndrome, odtud zkratka CIS) je definován jako „izolovaný, náhlý vznik ložiskových neurologických příznaků v souladu s možným rozvojem roztroušené sklerózy (RS).“^[1] Jedná se o individuální první neurologickou epizodu, způsobenou zánětem nebo demyelinizací nervové tkáně. Epizody při tom mohou být monofokální (jednoložiskové), při nichž se ložiska projeví jen v jednom místě centrální nervové soustavy, nebo multifokální (víceložiskové), při nichž se projeví na různých místech. Léze na mozku spojené s klinicky izolovaným syndromem mohou svědčit o RS. Podle Jiřího Piťhy se „pravděpodobnost vývoje RS zvyšuje při víceložiskovém postižení pozorovaném na MR (magnetická rezonance) a při průkazu oligoklonálních imunoglobulinů v mozkomíšním moku.“^[1] Zahrnutí klinicky izolovaného syndromu do diagnostiky RS podle něj znamená, „že diagnóza RS může být stanovena již při prvních klinických projevech nemoci, kdy je možné zahájit léčbu.“^[1]

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]